Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 146/2016 - 71

[4] Žalovaný se k návrhu na odkladný účinek vyjádřil tak, že není v rozporu s veřejným zájmem. Na dotaz soudu pak sdělil, že stěžovatelka nedisponuje žádnou další licenci k výrobě elektrické energie.

[5] Nejvyšší státní zástupce se k návrhu na přiznání odkladného účinku i přes výzvu nevyjádřil.

[6] Dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se přiměřeně užije až 5 Dle [s]oud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 24. 6. 2015, č. j. - 128, shledal, že při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti podané osobou zúčastněnou na řízení proti rozhodnutí, kterým krajský soud rozhodl o žalobě podané nejvyšším státním zástupcem podle , je třeba vždy zkoumat, zda by výkon nebo jiné následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám, a to vše pak poměřovat s existencí důležitého veřejného zájmu.

[8] Nejvyšší správní soud tak v nynější věci jednak posoudil, zda stěžovatelka dostatečně tvrdila a prokázala, že by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku krajského soudu pro ni znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám, a jednak posoudil, zda přiznání odkladného účinku nekoliduje s některým důležitým veřejným zájmem.

[9] Nejprve poměřoval újmu, která hrozí stěžovatelce s újmou, která by vznikla přiznáním odkladného účinku ostatním osobám. Stěžovatelce se podařilo popsat a doložit, že výkonem nebo jinými právními následky rozsudku krajského soudu by utrpěla intenzivní újmu. Zrušení licence na základě napadeného rozsudku pro ni totiž může mít zásadní ekonomické dopady.

[10] Doložila, že výše nesplaceného zůstatku ke dni 13. 6. 2016 z bankovního úvěru od společnosti COMMERZBANK je 194 373 454,04 Kč, kde měsíční splátky jsou stanoveny na 5 399 262,61 Kč, a to zprávou od společnosti COMMERZBANK. Nejvyšší správní soud ovšem neuvěřil tvrzení, že termínovaná půjčka a bankovní úvěr ze dne 4. 11. 2010 jsou dvě rozdílné půjčky. Stěžovatelka nedoložila smlouvu o tvrzené termínované půjčce, neuvedla aktuální nesplacený zůstatek bankovního úvěru ze dne 4. 11. 2010 a zároveň dle doložených, auditorem ověřených příloh k účetním závěrkám za roky 2013 a 2014 odpovídá výše nesplacené části bankovního úvěru ze dne 4. 11. 2010 tvrzené částce 194 373 454,04 Kč. Dle bodu 12 příloh k účetním závěrkám z celkové jistiny 420 mil. Kč bylo splaceno celkem 64 791 tis. Kč v roce 2013 a stejná částka byla splacena i v roce 2014. Nesplacená částka 194 373 454,04 Kč pak odpovídá udržení obdobného tempa splácení bankovního úvěru ze dne 4. 11. 2010 ke dni 13. 6. 2016. V doložené příloze účetní závěrky za rok 2014 je uvedeno i stejné datum splatnosti, které je uvedeno v potvrzení o aktuálně nesplacené výši bankovního úvěru, kterou stěžovatelka označila za potvrzení o termínované půjčce. Tento závěr odpovídá i splátkovému kalendáři k bankovnímu úvěru ze dne 4. 11. 2010, který je uveden v příloze D znaleckého posudku společnosti PwC. Soud tuto špatně uvedenou informaci vyhodnotil jako nepozornost na straně zástupce stěžovatelky zřejmě v důsledku nepřesného překladu potvrzení COMMERZBANK, kde se hovoří o „Term Loan Facility“.

[11] Dále stěžovatelka uvedla, že výše jistiny ze smluv o zápůjčce s různými subjekty je zhruba 79 784 000 Kč. Dle znaleckého posudku společnosti ENACO, s.r.o., by prodejem elektrické energie v případě zachování licence měla v měsících červen – srpen tržby celkem 29 836 654 Kč. V případě odebrání licence by pak neměla tržby žádné. V období od září do prosince tohoto roku by při zachování licence měla tržby 15 641 802 Kč. Dle znaleckého posudku společnosti PwC by v případě odebrání licence klesla hodnota majetku stěžovatelky ze 435 mil. Kč na 93 mil. Kč. Za popsaného stavu se zdejší soud ztotožnil s tím, že zrušení licence jí znemožňuje pokračovat ve výrobě elektrické energie, která je hlavním zdrojem jejích příjmů, z nichž je hrazen úvěr, což může reálně způsobit její ekonomický zánik.

[12] Finanční prostředky na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny jsou získávány z příspěvku na podporu výroby obnovitelných zdrojů zahrnutého v ceně elektrické energie pro koncové spotřebitele a dále z dotací finančních prostředků vybraných na podporu těchto zdrojů plynoucích do státního rozpočtu ( , o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Pokud jde o koncové odběratele, kteří hradí podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů formou příspěvku provozovateli sítě, nelze s ohledem na mechanismus vyplácení této podpory očekávat, že by okamžitým výkonem napadeného rozsudku současně klesla koncovým odběratelům cena elektřiny o částku, která by stěžovatelce přestala být vyplácena. Avšak i pokud by k takovému poklesu došlo, újma jednotlivých odběratelů v podobě nepatrně vyšší ceny elektřiny by byla v porovnání s možnou likvidací stěžovatelky jako ekonomického subjektu relativně méně významná. Zásadním způsobem není dotčen ani provozovatel přenosové (distribuční) soustavy, neboť cena elektřiny, za kterou ji vykupuje, je spolu s výše uvedeným příspěvkem zahrnuta v ceně pro koncového spotřebitele. K tomu srovnej obdobná usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2015, č. j. – 82, usnesení ze dne 20. 8. 2015, č. j. – 65, nebo usnesení ze dne 5. 11. 2015, č. j. – 85.

[13] Újma, která by stěžovatelce plynula z výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozsudku krajského soudu, je nepoměrně větší než újma, která by mohla vzniknout jiným osobám v důsledku přiznání odkladného účinku.

[14] Dotčení veřejného zájmu na tom, aby byla provozována jen taková fotovoltaická elektrárna, na kterou byla vydána platná licence, za situace, kdy alespoň dle tvrzení stěžovatelky byla elektrárna dosud řádně provozována bez jakýchkoliv výtek příslušných orgánu, což žalovaný nijak nesporoval, neshledal soud natolik závažné v porovnání s reálnou hrozbou zániku stěžovatelky za situace, kdy odkladný účinek je přiznán jen na omezenou dobu do doby rozhodnutí o věci samé.

[15] Nejvyšší správní soud z důvodů výše uvedených vyhodnotil, že byly naplněny požadavky , ve spojení s , a proto kasační stížnosti stěžovatelky přiznal odkladný účinek.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. července 2016

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu