Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 131/2016 - 47

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce F. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o nesouhlasu Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci Krajského soudu v Praze, sp. zn. 43 Ad 83/2015,

takto:

I. Nesouhlas Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 43 Ad 83/2015, je důvodný.

II. Soudem místně příslušným k vyřízení věci je Krajský soud v Praze.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem předložil podle § 7 odst. 5, věta druhá soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“) k rozhodnutí svůj nesouhlas s postoupením věci, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 43 Ad 83/2015. Krajský soud v Ústí nad Labem proti postoupení věci namítá, že podání žalobce ze dne 11. 12. 2015, kterým mělo být zahájeno řízení, nesplňuje požadavky podle § 37 odst. 2 s. ř. s. Toto podání bylo doručeno krajskému soudu v Praze

e-mailem bez elektronického podpisu a podle obsahu spisu nebylo doplněno v zákonem stanovené lhůtě ani písemně ani v elektronické podobě s elektronickým podpisem. K tomuto podání se tedy podle § 37 odst. 2 s. ř. s. nemělo přihlížet.

Nejvyšší správní soud ze spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 43 Ad 83/2015 ověřil, že podání ze dne 11. 12. 2015, označené jako žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, bylo skutečně podáno pouze prostým e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu a ani později nebylo doplněno, jak vyžaduje § 37 odst. 2 s. ř. s.

Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (srovnej například rozsudek ze dne 25. 4. 2007, č. j. 1 Afs 133/2006 – 48, zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz) je žaloba úkonem, jímž se disponuje řízením a jestliže žalobce zaslal žalobu elektronicky bez ověřeného podpisu a ve lhůtě tří dnů jí příslušným způsobem nepotvrdil, soud k ní neměl přihlédnout a řízení o ní neměl vůbec zahajovat, neboť ve smyslu § 32 s. ř. s. žádný návrh soudu nedošel. Citovaná judikatura dále uvádí, že pokud však krajský soud o takovém „podání“ řízení zahájil, jediným možným postupem je, aby dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ono „podání“ odmítl, neboť nejsou splněny podmínky řízení - nebyl podán návrh na jeho zahájení - a tato vada je neodstranitelná.

Z judikatury zdejšího soudu rovněž vyplývá, že místní příslušnost soudu k projednání a rozhodnutí věci ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s. lze určit teprve v návaznosti na konkrétní předmět soudního řízení (viz usnesení ze dne 23. 12. 2011, č. j. Nad 32/2011 – 42). Pokud tedy podání žalobce ze dne 11. 12. 2015 nesplňovalo náležitosti podle § 37 odst. 2 s. ř. s. a nemělo se proto k němu vůbec přihlížet, takže žádné řízení dle zákona zahájeno nebylo (nemělo být), neexistuje z pohledu zákona žádné řízení s konkrétním předmětem, podle něhož by bylo možné posuzovat a určit příslušnost soudu k projednání a rozhodnutí věci. Nesouhlas Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci je tedy důvodný. Jako nejvhodnější následný procesní postup lze Krajskému soudu v Praze doporučit, aby v posuzované věci zvážil splnění podmínek pro odmítnutí podání podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a případně tak také rozhodl, neboť je soudem, kterému bylo e-mailové podání žalobce ze dne 11. 12. 2015 určeno.

V dané procesní fázi je tedy místně příslušným soudem k vyřízení předmětného podání Krajský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány (§ 7 odst. 5 věta třetí s. ř. s.) a právní mocí tohoto usnesení pozbývá účinků rozhodnutí Krajského soudu v Praze o postoupení věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. června 2016

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu