Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 122/2016 - 10

pokračování - 11

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: MIŠKOVIČ PLOCHÉ STŘECHY s. r. o., se sídlem Chýnovská 533/1, Tábor, zastoupený Ing. Františkem Mejtou, daňovým poradcem se sídlem tř. Národní svobody 33, Písek, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2015, č. j. 15631/15/5200-11432-711312, o námitce podjatosti soudkyň Krajského soudu v Českých Budějovicích,

t a k t o :

Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Mgr. Kateřina Kulísková, JUDr. Marie Trnková a Mgr. Helena Nutilová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce se žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z příjmu právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 ze dne 21. 8. 2014, č. j. 1702322/14/2212-24803-305958.

[2] Dne 18. 5. 2016 se ve věci konalo jednání, při kterém žalobce zastupoval jeho daňový poradce, Ing. František Mejta. Soudkyně zpravodajka, Mgr. Kateřina Kulísková, během tohoto jednání referovala o obsahu spisu z předem připraveného dokumentu. V této skutečnosti spatřuje zástupce žalobce důvod podjatosti soudu, neboť dle něj šlo o dokument, který byl formálně totožný s bezvadným rozsudkem (písemnost měla záhlaví jako rozsudek, následovalo několik odstavců graficky totožných s odstavci poučení vydávaných rozsudků a v závěru byla otištěna slova odpovídající jménu předsedkyně senátu).

[3] Soudkyně Mgr. Kateřina Kulísková se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že nemá vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. Jako soudkyně zpravodajka při jednání rekapitulovala obsah spisu s tím, že vycházela z vytištěné písemné přípravy, která svou formou odpovídala konceptu rozhodnutí. V tomto konceptu bylo vyplněné záhlaví s označením, že jde o rozsudek, chyběl výrok rozhodnutí, v odůvodnění byl poté shrnut obsah žaloby, vyjádření žalovaného a obsah správního spisu a dále rozpracované právní hodnocení věci s barevnými rukou psanými poznámkami. Nejednalo se o finální podobu rozhodnutí, předpokládanou finální podobu měla pouze reprodukční část. V žádném případě nebylo ve věci rozhodnuto předem, neboť senát se k hlasování o meritu věci nedostal a po uplatnění námitky podjatosti jednání odročil na neurčito.

[4] Předsedkyně senátu, JUDr. Marie Trnková, také uvedla, že nemá žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. Dále zdůraznila, že rozsudek ve věci předem vyhotoven nebyl. Referát byl podáván z vytištěné přípravy, která je z důvodu úspory času připravena tak, aby byla využitelná při vyhotovení konečného rozhodnutí ve věci. V žádném případě nebyl v této písemné přípravě uveden výrok ani jeho písemné zdůvodnění.

[5] Třetí členka senátu, Mgr. Helena Nutilová, uvedla, že se necítí být podjata, neboť nemá žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani jejich zástupcům. Dodala, že referát spisu byl přednesen obvyklým způsobem na základě písemné přípravy.

[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že není žádný důvod k vyloučení soudkyň senátu 10 Af Krajského soudu v Českých Budějovicích z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. .

[7] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z , ), podle kterého jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

[8] Zástupce žalobce spatřuje podjatost soudkyň ve skutečnosti, že soudkyně zpravodajka při jednání četla z předem připraveného konceptu rozsudku. Tato okolnost však jakoukoli pochybnost o nepodjatosti soudu nezakládá. Postup ve věci, kdy si soudce před jednáním přichystá písemnou přípravu obsahující rekapitulaci správního řízení, žalobních námitek či obsahu správního spisu, je naprosto standardní a nelze v něm bez dalšího spatřovat jakýkoliv důvod podjatosti. Naopak, dle Nejvyššího správního soudu jde spíše o projev pečlivosti soudce. Obzvlášť ve složitých kauzách, kterými bezpochyby věci týkající se daní z příjmů právnických osob mohou být, je pro nalezení spravedlnosti důležité, aby se soudce podrobně zorientoval v předcházejícím správním řízení, věděl, co žalobce v žalobě tvrdí a jak se k tomu žalovaný vyjadřuje. K této orientaci mu může dopomoci právě předchozí písemná příprava. Nejvyšší správní soud rozumí tomu, že na zástupce žalobce může působit matoucím dojmem, že při jednání je čteno z dokumentu, který má nadpis „rozsudek“, ačkoliv má být ve věci rozhodnuto právě až po ukončení tohoto jednání. Nicméně jak bylo uvedeno výše, fakticky o rozsudek ve věci nešlo. Písemná příprava, resp. její předčítání během jednání, představuje postup soudkyně v řízení o projednávané věci, což nelze považovat za důvod podjatosti ( ).

[9] Platí, že soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nesprávnosti postupu soudce v řízení (viz např. usnesení ze dne 20. 3. 2014, č. j. - 53, ze dne 28. 11. 2013, č. j. - 78, nebo nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ).

[10] Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti vůči soudkyním senátu ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. června 2016

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu