Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 140/2016 - 16

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: G. V., zast. Mgr. Radimem Strnadem, advokátem, se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2016, č. j. - 38,

t a k t o :

Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 12. 5. 2016, č. j. - 38, Krajský soud v Brně zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2016, č. j. OAM-681/ZA-ZA02-K07-2015. Naposledy uvedeným rozhodnutím žalovaný zastavil řízení o žádosti o mezinárodní ochranu podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, neboť žádost žalobce shledal nepřípustnou podle zákona o azylu.

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost a současně požádal, aby jí Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek podle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “). V odůvodnění žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel toliko poukázal na charakter žalobou napadeného rozhodnutí a konstatoval, že jeho bezodkladný výkon by mu způsobil nenahraditelnou újmu. Vzhledem k tomu, že správní orgány v řízení rozhodovaly pouze o právech stěžovatele, je podle jeho názoru vyloučeno, aby se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepřiměřeným způsobem dotklo práv třetích osob, popřípadě, aby odporovalo veřejnému zájmu.

K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnosti přiznat odkladný účinek, musí stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Nejvyšší správní soud již například v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012 č. j. - 32, uvedl, že povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy tak má stěžovatel. Stěžovatel v odůvodnění návrhu musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel nikterak nevysvětlil, jaká újma by mu měla vzniknout nepřiznáním odkladného účinku, Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 15. 6. 2016, č. j. - 9, vyzval, aby prostřednictvím svého zástupce ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení, doplnil svůj návrh tak, že uvede, v čem spatřuje důvody pro přiznání odkladného účinku. Nejvyšší správní soud současně stěžovatele poučil, že návrh odmítne, pokud jej ve stanovené lhůtě nedoplní. Délku lhůty v tomto případě předurčovala povinnost soudu rozhodnout o stěžovatelově návrhu do třiceti dnů od jeho podání (viz ve spojení s ). Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 21. 6. 2016 a soudem stanovená lhůta proto uplynula dne 28. 6. 2016. Stěžovatel ovšem ve stanovené lhůtě (ani později do dne vydání tohoto usnesení) svůj návrh nedoplnil.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve stanovené lhůtě nedoplnil, Nejvyšší správní soud ho odmítl podle a

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. června 2016

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu