Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 94/2016 - 43

- 44

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: J. R. M. M., zastoupeného Mgr. Vítem Biolkem, MBA, advokátem se sídlem Bohuslava Martinů 1038/20, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2015 čj. OAM-587/ZA-ZA14-ZA15-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2016, čj. – 68,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce, Mgr. Vítu Biolkovi, MBA s e p ř i z n á v á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti v částce 4114 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Rozhodnutím ze dne 28. 7. 2015 čj. OAM-587/ZA-ZA14-ZA15-2015, Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“) rozhodlo tak, že žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), řízení o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona zastavilo a zároveň určilo, že státem příslušným k posouzení podané žádosti podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, je Maďarsko.

[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Krajský soud žalobu zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví tohoto usnesení.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.

[4] V průběhu řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud z vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti zjistil, že stěžovatel dne 23. 3. 2016 svévolně opustil Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí a že v současné době místo jeho pobytu není známé.

[5] Nejvyšší správní soud proto zjišťoval místo pobytu stěžovatele. Ministerstvo vnitra ve sdělení ze dne 2. 5. 2016 uvedlo, že stěžovatel má poslední známou adresu pobytu Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, odkud dne 23. 3. svévolně odešel. Jiné místo jeho pobytu není známo. Ředitelství služby cizinecké policie ve sdělení ze dne 4. 5. 2016 uvedlo, že stěžovatelova poslední nahlášená adresa je Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, které dne 23. 3. 2016 svévolně opustil, a že současné místo jeho pobytu není známé. Ustanovený zástupce nereagoval na žádost soudu o sdělení aktuálního místa pobytu stěžovatele, která mu byla doručena dne 28. 4. 2016.

[6] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny procesní podmínky stanovené pro meritorní projednání kasační stížnosti, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

[7] Podle soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

[8] K podmínkám postupu podle citovaných ustanovení se Nejvyšší správní soud již opakovaně vyjadřoval. Např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, čj. – 91, uvedl, že „[v]ychází-li soud ve svém rozhodnutí mj. ze skutečnosti, že je účastník řízení neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální.“ Dále v rozsudku ze dne 26. 5. 2005, čj. – 58, vyslovil, že „[n]emožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu ( , o azylu) je dána jen tam, kde (…) soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení ve smyslu výše citovaného ustanovení zastavit.“

[9] Nejvyšší správní soud v dané věci provedenými dotazy za účelem zjištění místa pobytu stěžovatele využil všechny dostupné možnosti, aby bylo zjištěno jeho aktuální místo pobytu. Přesto se současné místo stěžovatelova pobytu nepodařilo zjistit.

[10] Protože jsou splněny podmínky pro zastavení řízení, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle za použití zastavil.

[11] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o věta první ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

[12] V řízení byl stěžovateli ustanoven zástupcem advokát Mgr. Vít Biolek, MBA. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( ve spojení s ). Nejvyšší správní soud určil odměnu zástupce ve výši 3100 Kč za jeden úkon právní služby (podání kasační stížnosti) a dále 300 Kč jako paušální náhradu hotových výdajů v souladu s , , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), celkem tedy 3400 Kč. Jelikož ustanovený zástupce je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, která činí 21% z částky 3400 Kč, tj. 714 Kč. Celková částka odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného zástupce tak činí 4114 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 10. května 2016

JUDr. Jan Passer

předseda senátu