Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 18/2016 - 39

- 41

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: R. K., zastoupeného Mgr. Petrem Křížákem, MBA, LL.M., advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava – Moravská Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2015, čj. OAM-726/ZA-ZA14-ZA15-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 1. 2016, čj. - 75, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti žalobce s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 22. 9. 2015, čj. OAM-726/ZA-ZA14-ZA15-2015 (dále „napadené rozhodnutí“), žalovaný vyhodnotil žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako nepřípustnou podle § 10a písm. b) zákona č. 325/1995 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o azylu“), a řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil podle § 25 písm. i) zákona o azylu. Žalovaný určil Polskou republiku jako stát příslušný k posouzení podané žádosti.

[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě. Krajský soud žalobu zamítl. Rozsudek krajského soudu, stejně jako veškerá zde uváděná judikatura českých správních soudů, je dostupná na http://www.nssoud.cz, a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.

[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh odůvodnil tím, že pokud by byl předán Polsku, nedostalo by se mu zaručených práv a jeho žádost o mezinárodní ochranu by byla bez dalšího zamítnuta. Stěžovatel by byl v důsledku nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti fakticky vrácen do země původu, jelikož polské azylové řízení je čistě formální. Došlo by tudíž k nezvratnému zásahu do jeho práv. Stěžovatel dále uvedl, že pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, nemohl by realizovat své základní procesní právo účastnit se osobně soudního řízení, neboť by již nemohl pobývat v České republice. Není bez významu, že odkladný účinek žalobě přiznal již krajský soud usnesením ze dne 30. 11. 2015, čj. – 24.

[4] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a nezpůsobí nikomu újmu. Stěžovatel se nikdy nedopustil trestné činnosti ani se neukrýval.

[5] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že kasační stížnost má ze zákona odkladný účinek, neboť krajský soud přiznal žalobě odkladný účinek.

[6] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.

[7] Podle § 32 odst. 2 zákona o azylu platí, že „podání žaloby podle odstavce 1 má odkladný účinek, s výjimkou žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. b), d), f) a g), žaloby proti rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, žaloby proti rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany a rozhodnutí o zastavení řízení podle , s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle z důvodu uvedeného v . O přiznání odkladného účinku podle lze požádat pouze společně s podáním žaloby.“

[8] Podle § 32 odst. 5 zákona o azylu platí, že „podání kasační stížnosti má odkladný účinek, mělo-li jej podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany.“

[9] Žalobou napadeným rozhodnutím bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. i) zákona o azylu z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b) téhož zákona. Podle shora citovaných ustanovení nemá podání žaloby proti takovému rozhodnutí ani následné podání kasační stížnosti odkladný účinek ze zákona. Na tento závěr nemá vliv, že krajský soud přiznal odkladný účinek žalobě, neboť § 32 odst. 5 zákona o azylu přiznává odkladný účinek kasační stížnosti pouze v případech, kdy jej mělo podání žaloby bez dalšího. Tak tomu v projednávané věci nebylo, neboť žaloba sama o sobě neměla odkladný účinek; ten žalobě přiznal až krajský soud. Pro rozhodování o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se tudíž použije obecná úprava obsažená v .

[10] Podle nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; až 5 se užije přiměřeně. Podle ve spojení s lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[11] Nejvyšší správní soud shledal návrh stěžovatele důvodným. Přihlédl zejména k tomu, že podání kasační stížnosti nemá v této věci odkladný účinek ze zákona a v důsledku nepřiznání odkladného účinku by stěžovateli hrozila bezprostřední a nenahraditelná újma spočívající v tom, že by byl nucen k návratu do země, která mu podle jeho názoru nezajistí plný rozsah procesních práv v azylovém řízení. Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by se přiznání odkladného účinku dotklo práv třetích osob nebo bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem; nic takového ostatně nenamítl ani žalovaný ve svém vyjádření.

[12] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v ve spojení s Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.

[13] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 8. dubna 2016

JUDr. Jan Passer

předseda senátu