Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Afs 69/2016 - 19

2 Afs 69/2016 -

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: M. H., zastoupen JUDr. Viktorem Bradáčem, advokátem se sídlem Ovocný trh 12, Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, ve věci žaloby proti rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 10. 2013, č. j.: 47826-2/2013-900000-304.7, 47827-2/2013-900000-304.7, 47828-2/2013-900000-304.7, 47829-2/2013-900000-304.7, 47481-2/2013-900000-304.7, 47482-2/2013-900000-304.7, 47830-2/2013-900000-304.7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2014, č. j. - 55,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Usnesením ze dne 26. 3. 2014, č. j. – 55, zastavil Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) dle s. ř. s ve spojení s , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), řízení o žalobě žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2013, č. j.: 47826-2/2013-900000-304.7, 47827-2/2013-900000-304.7, 47828-2/2013-900000-304.7, 47829-2/2013-900000-304.7, 47481-2/2013-900000-304.7, 47482-2/2013-900000-304.7 a 47830-2/2013-900000-304.7, a to z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

[2] Nejvyšší správní soud obdržel dne 22. 3. 2016 kasační stížnost stěžovatele, v níž výslovně uvádí, že směřuje „proti usnesení č. j. -70 o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení č. j. – 55 (usnesení o zastavení řízení)“. Z obsahu kasační stížnost a z jejího petitu plyne, že stěžovatel žádá o zrušení jak usnesení o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení ze dne 26. 3. 2014, č. j. – 55, ze dne 26. 2. 2016, č. j. -70, tak i samotného usnesení o zastavení řízení ze dne 26. 3. 2014, č. j. – 55. Nejvyšší správní soud proto posoudil obdrženou kasační stížnost jako dvě kasační stížnosti proti dvěma rozhodnutím městského soudu, přičemž v nyní projednávaném případě (pod sp. zn. ) se jedná o kasační stížnost proti usnesení o zastavení řízení ze dne 26. 3. 2014, č. j. – 55.

[3] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval procesními podmínkami řízení, konkrétně otázkou, zda kasační stížnost stěžovatele byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v takovém případě může být soudem meritorně projednána.

[4] Podle musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

[5] Podle lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle odst. 4 citovaného ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu, nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

[6] Podle obsahu soudního spisu bylo napadené usnesení právnímu zástupci stěžovatele doručeno prostřednictvím jeho datové schránky dne 31. 3. 2014 v 09:56:57 hod. Dnem, který v daném případě určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, bylo pondělí 31. 3. 2014 a posledním dnem lhůty tak bylo pondělí 14. 4. 2014.

[7] Ze spisu Nejvyššího správního soudu, konkrétně ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu, vyplynulo, že kasační stížnost stěžovatele obdržel Nejvyšší správní soud prostřednictvím datové schránky jeho zástupce dne 22. 3. 2016 v 17:25:16 hod.

[8] Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost stěžovatele proti usnesení o zastavení řízení ze dne 26. 3. 2014, č. j. – 55, byla ve smyslu podána zjevně opožděně, přičemž zmeškání lhůty nelze podle poslední věty téhož ustanovení prominout. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle ve spojení s

[9] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ve spojení s tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. dubna 2016

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu