Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Afs 255/2015 - 45

pokračování - 46

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického, v právní věci žalobkyně A. H., proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2014, č. j. 12903/14/5000-14402-704211, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 2. 11. 2015, č. j. - 56,

takto:

I. Řízení se zastavuje .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala dne 30. 11. 2015 kasační stížnost, jíž napadla usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 2. 11. 2015, č. j. - 56. Krajský soud tímto usnesením zastavil řízení o žalobě proti v záhlaví uvedenému správnímu rozhodnutí, neboť stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek, ačkoli ji k tomu krajský soud vyzval naposledy usnesením ze dne 14. 10. 2015, č. j. - 51 a stanovil jí k zaplacení dodatečnou lhůtu.

Stěžovatelka v kasační stížnosti požádala o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce. Nejvyšší správní soud nejprve usnesením ze dne 18. 12. 2015, č. j. – 16, jednotlivé návrhy zamítl a v návaznosti na ně dalšími výroky vyzval stěžovatelku k zaplacení soudních poplatků a k doplnění náležitostí nezbytných pro vedení řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelka na základě nových podkladů znovu požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků. Tyto návrhy zamítl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 21. 1. 2016, č. j. - 39. Dalšími výroky téhož usnesení poté vyzval stěžovatelku k zaplacení soudních poplatků za kasační stížnost a za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a stěžovatelku rovněž vyzval k doplnění náležitostí nezbytných pro vedení řízení o kasační stížnosti.

Stěžovatelka ve stanovené lhůtě soudní poplatky nezaplatila a dne 15. 2. 2016 znovu požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků. Uvedla, že má důvodně za to, že vzhledem k jejím poměrům u ní objektivně byly a jsou předpoklady, aby byla osvobozena od soudních poplatků, a že jsou zde předpoklady, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů, protože je to nezbytné k ochraně jejích práv a v jiných řízeních jí v těchto návrzích vyhověno bylo. Poukázala na to, že Nejvyšší správní soud v rozporu se svou platnou judikaturou nesprávně podmiňuje pokračování řízení zaplacením soudního poplatku a nezbytností zastoupení advokátem. K návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedla pouze tolik, že výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí by pro ni znamenaly nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Stěžovatelka současně navrhl zrušení ustanovení a taktéž právní úpravy placení soudního poplatku za kasační stížnost.

Nejvyšší správní soud k těmto návrhům uvádí následující:

Osobními a majetkovými poměry stěžovatelky se Nejvyšší správní soud podrobně zabýval již v usnesení ze dne 21. 1. 2016, č. j. - 40. Stěžovatelka v pozdějším návrhu ze dne 15. 2. 2016 žádné nové skutečnosti neuvedla, pouze vyjádřila názor, že její situace odůvodňuje osvobození od soudních poplatků. Pokud se jedná o důsledky této skutečnosti, poukazuje Nejvyšší správní soud na situaci, kterou se zabýval Ústavní soud v nálezu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. . Ústavní soud tehdy mimo jiné konstatoval, že „o podané žádosti o osvobození od soudního poplatku musí být rozhodnuto dříve, než soud pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví. Toto obecné pravidlo má své výjimky, neboť jeho mechanické uplatňování by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodnutí o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je tedy soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení (srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2004, č. j. , dostupné na www.nalus.cz).“ Proto nebylo povinností Nejvyššího správního soudu ani v nyní posuzované věci o opětovné žádosti o osvobození od soudních poplatků samostatně rozhodovat. Takový postup by vedl jen ke zbytečnému prodlužování řízení. Obdobně postupoval Nejvyšší správní soud i u dalších návrhů stěžovatelky, které posoudil taktéž v usnesení ze dne 21. 1. 2016, č. j. - 40 a neshledal důvod se od těchto závěrů odchýlit.

Rozšířený senát v usnesení ze dne 9. 6. 2015, č. j. - 19 vyložil, že kasační stížnost nepodléhá poplatkové povinnosti a neplatí zde ani povinnost zastoupení advokátem pouze v situaci, kdy je napadáno rozhodnutí krajského soudu vydané v rámci řízení o žalobě. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka v projednávané věci kasační stížností napadla usnesení, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem již pravomocně rozhodl o zastavení řízení, nelze tyto závěry na projednávanou věc vztáhnout. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační stížnost stěžovatelky poplatkové povinnosti podléhá.

Podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Stěžovatelka ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem ani následně soudní poplatek nezaplatila. Nejvyšší správní soud proto řízení podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s zastavil. Nejvyšší správní soud podotýká, že u stěžovatelky je naplněn i důvod pro odmítnutí kasační stížnosti podle , neboť odstranitelný nedostatek řízení – absence povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti - přes výzvu soudu nebyl odstraněn a pro tuto vadu nelze v řízení dále pokračovat.

Podle ustanovení ve spojení s nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek ( ).

V Brně dne 9. března 2016

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu