Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

65 Af 21/2014 - 31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudců Mgr. Barbory Berkové a Mgr. Jiřího Gottwalda v právní věci žalobce W. s. r. o., se sídlem v P., V. 2527/5, zastoupeného JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem se sídlem Sádky 1605/2, Prostějov, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství se sídlem v Brně, Masarykova 427/31, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2014, č. j. 13039/14/5000-14501-711438, ve věci navrácení lhůty v předešlý stav,

t a k t o :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou dne 21. 7. 2014 se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2014, č. j. 13039/14/5000-14501-711438, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 6. 11. 2013, č. j. 1629828/13/3106-24802-708642, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o navrácení lhůty k podání odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru v předešlý stav.

Žalobce uvedl, že nepodal odvolání z toho důvodu, že mu v tom zabránily objektivní technické okolnosti nezávislé na jeho vůli, a sice nefunkčnost zasílání e-mailových oznámení o doručených datových zprávách do datové schránky. Tuto notifikaci měl žalobce zřízenu a doposud bez problémů fungovala. Dodatečný platební výměr byl žalobci doručen do jeho datové schránky, avšak k doručení došlo fikcí dne 4. 8. 2013, protože žalobce s ohledem na to, že neobdržel žádné e-mailové oznámení, se dozvěděl o jeho existenci až po marném uplynutí lhůty k podání odvolání dne 9. 10. 2013. Žalobce nesouhlasí s právním názorem žalovaného, že žalobce měl a mohl očekávat, že mu bude dodatečný platební výměr doručován v časovém horizontu několika dní po ukončení daňové kontroly. Žalobce se domnívá, že po něm nemohlo být spravedlivě žádáno, aby se přihlásil do datové schránky, když nebyl vyrozuměn e-mailovým oznámením, které měl aktivováno.

Dále žalobce s odkazem na ustanovení § 92 odst. 2 daňového řádu namítal, že to byl správní orgán, kdo byl v tomto případě zodpovědný za zjištěný skutkový stav, a měl tedy v rámci součinnosti vyžádat informace od provozovatele datových schránek, Ministerstva vnitra, podle důkazního návrhu žalobce, který požadoval, aby se žalovaný zeptal na okolnosti vzniku, změny či zrušení e-mailové notifikace, a to počínaje datem zřízení přístupu ve prospěch jednatele žalobce. Žalovaný tak náležitě nezjistil skutkový stav a dle názoru žalobce je na místě zrušení ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “).

Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, neboť má za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a námitky žalobce nejsou důvodné. Žalovaný právní názor žalobce nemůže akceptovat, setrvává na svém právním názoru, a proto v plném rozsahu odkazuje na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Žalovaný se domnívá, že možnost navrácení lhůty v předešlý stav by měla být instrumentem zcela výjimečné povahy, který by měl být využíván ke zmírnění následků zmeškaní lhůty v závažných životních situacích. Za takovou situaci žalovaný nepovažoval selhání e-mailové notifikace, když uvedl, že skutečnost, že se žalobce přihlásil do datové schránky až po téměř třech měsících od ukončení daňové kontroly vypovídá spíše o laxním a liknavém přístupu žalobce k daňovým povinnostem. Žalobce měl a mohl očekávat, že mu bude dodatečný platební výměr v časovém horizontu několika dnů po ukončení daňové kontroly doručen.

Účastníci řízení nerozporují skutkový stav. Spornou otázkou mezi stranami je to, zda neúčinnost notifikace doručení datové zprávy na straně žalobce je závažným důvodem navrácení lhůty v předešlý stav ve smyslu ustanovení § 37 odst. 2 daňového řádu.

K této právní otázce se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 8. 2015, č. j. -35 (dostupné na www.nssoud.cz), když jednoznačně uzavřel, že nefunkčnost nebo selhání systému notifikace doručení datové zprávy do datové schránky nezpůsobuje neúčinnost doručení datové zprávy ( , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů).

Krajský soud neshledal žádný důvod pro odchýlení se od tohoto závěru, jenž byl učiněn v obdobné věci, lišící se pouze ve způsobu notifikace (ve věci posuzované Nejvyšším správním soudem se jednalo o notifikaci prostřednictvím sms nikoli e-mailem), který je zcela v souladu s jeho právním názorem. Krajský soud nepovažuje tvrzení žalobce za takové, aby bylo možné se domnívat, že doručení dodatečného platebního výměru by mělo být neúčinné. Technická závada uváděná žalobcem (selhání e-mailové notifikace) sama o sobě nebránila žalobci v přístupu do datové schránky. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v uvedeném rozhodnutí, jestliže žalobce datovou schránku nekontroloval pravidelně, ale spoléhal se na notifikaci doručení, činil tak s rizikem, že případné selhání notifikační aplikace může jít k jeho tíži. Nefunkčnost nebo selhání systému notifikace doručení datové zprávy do datové schránky nezpůsobuje neúčinnost doručení datové zprávy, neboť jde o doplňkové služby, s nimiž zákon žádné účinky nespojuje. O tom, že by v uvedeném období byla nefunkční datová schránka, žalobce nic netvrdí.

Žalovaný a správce daně tak postupovali správně, pokud uzavřeli, že selhání notifikace doručení není důvodem navrácení lhůty v předešlý stav ve smyslu ustanovení § 37 odst. 2 daňového řádu.

Soud se již nezabýval další žalobní námitkou týkající se důkazního břemene, neboť okolnosti vzniku, změny nebo zrušení e-mailové notifikace žalobce nemohou na uvedeném závěru ničeho změnit.

Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s žalobu jako nedůvodnou zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když plně procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu v tomto soudním řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Olomouci dne 16. března 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., v. r.

Ing. Petra Rýparová předsedkyně senátu