Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Ad 30/2015 - 64

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně L.M., bytem X, zastoupené Mgr. Magdalenou Rudolfovou, advokátkou, se sídlem České Budějovice, nám. Přemysla Otakara II. 395/30a, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, se sídlem Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10. 3. 2015 čj. X, takto.

Žaloba se z a m í t á.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Ustanovené zástupkyni Mgr. Magdaleně Rudolfové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování a náhrady hotových výdajů ve výši 3.900 Kč, která bude proplacena do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou dne 23. 4.2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 10. 3. 2015, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované o žádosti žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, neboť podle posudku lékaře se nejedná u žalobkyně o invaliditu třetího stupně, neboť míra poklesu pracovní schopnosti představuje pouze 60 %.

Důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí spatřuje žalobkyně v tom, že posudkový lékař podcenil lékařské zprávy, neboť další doložené lékařské zprávy potvrzují zhoršení jejího zdravotního stavu.

Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, neboť napadené rozhodnutí je věcně správné, odpovídá závěrům, které učinila posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích v posudku ze dne 3. 8. 2015 a v posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze ze dne 28. 1. 2016.

Žalobkyně požádala o ustanovení právního zástupce, neboť nemá finanční prostředky na jeho úhradu. Žalobkyně není ze zdravotních důvodů zaměstnána. Jejím jediným příjmem je invalidní důchod druhého stupně ve výši 7.500 Kč a nemocenská. Soud rozhodl o žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce pro řízení tak, že usnesením ze dne 23. 9. 2015 ustanovil žalobkyni k ochraně jejích zájmů Mgr. Magdalenu Rudolfovou, advokátku v Českých Budějovicích.

Krajský soud doplnil řízení posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 3. 8. 2015 zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní a popsala výsledky lékařských nálezů. Posudková komise učinila diagnostický souhrn, dle něhož se u žalobkyně jedná zejména o organickou poruchu osobnosti, anxiózně depresivní syndrom, hraniční deterioraci kognitivních funkcí, VAS polytopní, LI syndrom s iritací kořene L5 I. sin., dle EMG opakovaně bez zánikové kořenové léze a o metabolický syndrom.

Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastního vyšetření a zjištění při jednání dospěla k závěru, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické a psychické schopnosti žalobkyně a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je dysfunkce psychická. Žalobkyně je dlouhodobě léčena psychiatrem (původně pro poruchu nálady) pro depresivní syndrom. V dokumentaci byly popsány i rysy panické poruchy a následky úrazu mozku, tyto byly v minulosti neadekvátně hodnoceny jako postkomoční, při podrobném seznámení se zdravotní dokumentací žalobkyně je zřejmé, že prodělala otřes mozku, a to pouze prvního stupně. Psychiatr hodnotí poruchu osobnosti již od roku 2011 jako těžkou, dle jeho názoru z roku 2015 toto hodnocení trvá i v současnosti. U žalobkyně jsou známky rezignace, pasivity, apatie, hypobulie. Trvá úzkostné ladění, má projevy emoční nestability, má problémy s koncentrací pozornosti. Porucha pozornosti je přitom ovlivněna jak endogenně, tak emociogenně, toto se projevilo i při testování při jednání komise. Při testování u komise se částečně projevila i ne plná znalost českého jazyka, a to v projevu písemném. I v současnosti u žalobkyně trvá nepříznivá sociální situace, což má negativní dopad na její stav psychický. Dle vyšetření při jednání komise je zřejmé, že na ni velmi negativně dopadají špatné vztahy s potomky na Ukrajině (poté, co jim nemůže finančně vypomáhat, byly ze strany potomků přerušeny s žalobkyní vztahy). Dle odborné dokumentace již v počátku léčby byly zřejmé tendence rentové. Komise hodnotí žalobkyni odlišným posudkovým kritériem, než kterým byla hodnocena lékařem LPS OSSZ i lékařem LPS ČSSZ. Dle přešetření při jednání komise jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položka 1c přílohy k S ohledem na vývoj psychického postižení volí komise z taxačního rozmezí míry poklesu prachovní schopnosti 30 – 45 % horní hranici, komorbidity zohledňuje komise maximálním možným navýšením na 55 % poklesu pracovní schopnosti. Toto navýšení komise zdůvodňuje skutečností, že žalobkyně vždy vykonávala profese fyzické a její potíže vertebrogenní (vhodné pracovní zařazení s respektováním omezení platným všeobecné pro vertebropaty), vedou k částečnému omezení pracovního potenciálu, k tomuto vede i bronchiální astma. K datu napadených rozhodnutí i k datu posouzení v rámci jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR u žalobkyně poklesla pracovní schopnost o 55 %, zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal druhému stupni invalidity. Posudkový závěr prvoinstačního lékaře LPS OSSZ i druhoinstančního LPS ČSSZ akceptoval odborné nálezy, kde byl stupeň poruchy hodnocen jako těžký, vycházel tak ze správného použití posudkových kritérií. Podkladem pro změnu použitého posudkového kritéria je velmi podrobné vyšetření žalobkyně při jednání komise, toto hodnocení je vztaženo již k datu předešlých posudkových posouzení. Dle psychiatra, člena komise, byla míra psychického postižení ošetřujícím psychiatrem nadhodnocována. Z uvedeného vyplývá, že zdravotní stav a jeho funkční důsledky nebyly pro účely posudkového závěru prvoinstančního i druhoinstančního lékaře LPS zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, nebyly objektivizovány všechny skutečnosti, (týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků) významné pro posudkový závěr. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR také prostudovala lékařské nálezy, předložené v průběhu řízení. Tyto nálezy nejsou podkladem pro změnový posudek. Na základě takto provedeného vyhodnocení dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k závěru, že přestože je použito odlišné posudkové kritérium, lze posudkový závěr z posudkových jednání ze dne 13. 11. 2014 a ze dne 3. 3. 2015 ve smyslu uznání druhého stupně invalidity potvrdit. Nově doložená odborná dokumentace nedokládá takové zhoršení zdravotního stavu, které by indikovalo uznání invalidity třetího stupně. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle , ve znění Šlo o invaliditu druhého stupně podle , ve znění , ve znění Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o50 %, nedosahoval však více než 69 %.

Žalobkyně navrhla vypracování revizního posudku. Poukázala na to, že její zdravotní stav nelze posuzovat vytrženě z kontextu dlouhodobých zdravotních potíží bez návaznosti na skutečnost, že výkon jakékoli pracovní činnosti je u ní prakticky vyloučen. Trpí řadou onemocnění, s nimiž jsou spojena omezení a obtíže v každodenním životě, proto nemůže vykonávat výdělečnou činnost. Onemocnění žalobkyně znamenají podstatné omezení pracovního potenciálu.

Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze ve srovnávacím posudku ze dne 28. 1. 2016 po prostudování spisové dokumentace včetně lékařských nálezů ve shodě s posouzením Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích konstatovala, že k datu napadeného rozhodnutí se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s dopadem na pracovní schopnost, jehož rozhodující příčinou byla organická porucha osobnosti (středně těžká).

Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 1c přílohy k , v platném znění, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 - 45 %. S přihlédnutím k charakteru psychického postižení byla zvolena horní hranice procentního hodnocení, tedy 45 %. Dle , v platném znění, vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu (zejména vertebrogenní algický syndrom, astma bronchiale) i s přihlédnutím k profesi procentního hodnocení bylo navýšeno o 10 %, tj. 55 %. Komise nehodnotila dle položky 1d a výše, neboť takovému hodnocení neodpovídaly objektivně zjištěné skutečnosti. Vzhledem k charakteru zdravotního postižení a věku žalobkyně zvolena platnost trvale. Žalobkyně byla schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní a tělesné schopnosti. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR se liší v zařazení zdravotního postižení do příslušné položky kapitoly V od posouzení LPS OSSZ, od posouzení zdravotního stavu v námitkovém řízení (tam hodnoceno dle kapitoly V, položky 1d), ale se stejným výsledným stupněm invalidity. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze v souladu s hodnocením Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích zvolila kapitolu V, položku 1c přílohy k , v platném znění. Procentní hodnocení navýšeno o 10 % (po podrobném upřesnění zdravotního stavu) dle , v platném znění. K datu přezkoumávaného rozhodnutí se u žalobkyně jednalo o invaliditu druhého stupně, nejednalo se o invaliditu třetího stupně.

Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo více zdravotních postižení. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena organická porucha osobnosti. Ostatní zdravotní postižení (vč. astma bronchiale, lehké neuropatie dle EMG vyšetření) byla zohledněna dle , v platném znění, navýšením o dalších 10 %, což je maximální zhodnocení. Do kompetencí lékařské posudkové služby nespadá posuzování schopnosti pracovního zařazení ke konkrétní pracovní činnosti (zaměstnání). Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR posuzuje zdravotní stav k datu napadeného rozhodnutí tj. 10. 3. 2015. Případné zhoršení zdravotního stavu po datu napadeného rozhodnutí, které avizuje zmocněnkyně žalobkyně ve vyjádření ze dne 8. 10. 2015, dokladováno 7 lékařskými nálezy po datu napadeného rozhodnutí (v časovém rozmezí od 31. 7. 2015 do 22. 9. 2015), může být však zhodnoceno jen v novém posudkovém řízení, a to po stabilizaci zdravotního stavu, protože ve vyjádření je uvedeno, že zdravotní stav žalobkyně se zhoršil, v žádném případě zdravotní stav nelze považovat za stabilizovaný. Žalobkyně byla v nedávné době nucena podstoupit další vyšetření, přičemž z lékařských zpráv je zřejmé, že zdravotní potíže přetrvávají.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedených posudků, a to Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Zdravotní stav žalobkyně byl přezkoumán v řádném složení komise. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaných žalobkyní tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především z neurologického a psychiatrického vyšetření. Na základě stanovené klinické diagnózy komise označila rozhodující zdravotní postižení, jímž byla určena organická porucha osobnosti. Ostatní zdravotní postižení byla zohledněna dle , v platném znění, a to navýšením o dalších 10 %. Komise stanovila pokles pracovní schopnosti celkem na 55 %.

Podle ustanovení , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla za a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu

II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4, při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvýše 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s tím souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost za zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může přitom být podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

Posudky bylo prokázáno, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně představuje 55 %, proto u žalobkyně se jedná o invaliditu druhého stupně podle , nikoli o invaliditu třetího stupně. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s a zákona o důchodovém pojištění, a proto žalobu jako nedůvodnou podle zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a vychází ze skutečnosti, že úspěšná žalovaná nemá ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení.

Soudem ustanovené zástupkyni žalobkyně, Mgr. Magdaléně Rudolfové, advokátce, byla přiznána odměna ve výši 3.900 Kč, představující odměnu za tři právní úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 bod 3 a § 9 odst. 2 advokátního tarifu (převzetí věci, sepis doplnění žaloby a účast na soudním jednání) a 3 x režijní paušál po 300 Kč. Tato odměna bude vyplacena ustanovené zástupkyni žalobkyně Krajským soudem v Českých Budějovicích ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 21. března 2016

Mgr. Helena Nutilová v. r.

Samosoudkyně

Za správnost vyhotovení :

Prázdná Jaroslava