Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 24/2016 - 83

- 84

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Veřejný ochránce práv, se sídlem Údolní 39, Brno, proti žalovanému: Městský úřad Duchcov, se sídlem nám. Republiky 5, Duchcov, zast. JUDr. Ing. Richardem Myslilem, advokátem se sídlem Národní 32, Praha 1, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 8. 2009, č. j. VŽP 860/328/09/Pu, a ze dne 24. 8. 2009, č. j. VŽP 689/330/09/Pu, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) TALWIN a.s., se sídlem Pražská 720/31, Chomutov, zast. JUDr. Janou Svatoňovou, advokátkou se sídlem Na Pankráci 1062/58, Praha 4, II) Obec Moldava, se sídlem Moldava 113, zast. JUDr. Lubošem Hendrychem, advokátem se sídlem Vaníčkova 1112/27, Ústí nad Labem, v řízení o kasačních stížnostech žalovaného a osoby zúčastněné na řízení I) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 12. 2015, č. j. - 277, o návrhu osoby zúčastněné na řízení I) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení I) se odkladný účinek nepřiznává.

Odůvodnění:

[1] Podanými kasačními stížnostmi se osoba zúčastněná na řízení I) (dále jen „stěžovatelka I“) a žalovaný (dále jen „stěžovatel II“) domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým byla výrokem I. odmítnuta žaloba ve vztahu k rozhodnutí stěžovatele II ze dne 14. 8. 2009, č. j. VŽP 860/328/09/Pu, a výrokem II. zrušeno rozhodnutí stěžovatele II ze dne 24. 8. 2009, č. j. VŽP 689/330/09/Pu. Prvním z uvedených rozhodnutí bylo rozhodnuto o umístění stavby „Zemní vedení VN 22 kV Hrob-Moldava-Oldříš“ (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby Zemního vedení“). Druhým rozhodnutím bylo rozhodnuto o umístění a povolení stavby „Fotovoltaické výrobny elektrické energie“ umístěné na p. p. č. 232/2 (původně 232/1, 232/2, 241/1), k. ú. Moldava (dále jen „rozhodnutí o umístění a povolení stavby FVEE“).

[2] Stěžovatelka I současně s podáním kasační stížnosti podala návrh na přiznání odkladného účinku.

[3] Svůj návrh odůvodnila tím, že okamžikem doručení rozsudku krajského soudu došlo ke zrušení rozhodnutí o umístění a povolení stavby FVEE a vrácení věci k opakovanému stavebnímu řízení. Platí, že pokud nebude stavba v opakovaném stavební řízení povolena, stavební úřad nařídí její odstranění. Takový následek spočívající v odstranění plně funkční a provozované stavby fotovoltaické výrobny elektrické energie by pro stěžovatelku I byl intenzivním zásahem do vlastnického práva a znamenal by nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Domnívá se, že její újma není pouze hypotetická. Účelem tohoto návrhu je zabránění reálně hrozící újmě spočívající v nařízení nevratného odstranění již provozované zkolaudované stavby.

[4] Stěžovatelka I zdůrazňuje, že stavba byla provedena v souladu se všemi zákonem předpokládanými požadavky, rozhodnutími a stanovisky. Závažný veřejný zájem na ochraně životního prostředí tu nikdy nebyl. Dopad stavby na životní prostředí či zájmy jiných osob je nulový. Rovněž je třeba chránit práva stěžovatelky I nabytá v dobré víře. Jejich ochrana převažuje nad nedostatky v předcházejícím správním řízení.

[5] S ohledem na tyto skutečnosti navrhuje přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[6] Stěžovatel II nemá námitky proti přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelky I.

[7] Žalobce upozorňuje soud na skutečnost, že stěžovatelka I výjimku dle , o ochraně přírody a krajiny, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „ “), ke dni povolení staveb ani podání žaloby nezískala. Nedisponuje jí ani v současnosti.

[8] Osoba zúčastněná na řízení II) se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.

[9] Kasační stížnost nemá podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; při tom užije přiměřeně ustanovení až 5 Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[10] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je proto třeba, aby se soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám. Tyto skutečnosti jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje a uvést její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[11] Charakter odkladného účinku spočívá v jeho mimořádnosti a je koncipován především jako dočasná procesní ochrana žalobce nebo žalovaného před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého rozhodnutí, jsou-li pro to splněny zákonem předepsané podmínky. Jedním z materiálních předpokladů pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat újmu.

[12] Stěžovatelka I spatřuje hrozící újmu ve skutečnosti, že pokud nebude stavba FVEE v opakovaném stavebním řízení povolena, stavební úřad nařídí její odstranění.

[13] Soud zdůrazňuje, že za shodných skutkových okolností již o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelky I rozhodoval v řízení ve věci sp. zn. , kde odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2015, č. j. – 88).

[14] Soud neshledal důvodu se odchýlit od názoru vyjádřeného ve zmíněném usnesení, tj. že stěžovatelkou I tvrzená újma v podobě možného odstranění staveb je v současné době stále pouze hypotetická, protože na základě rozhodnutí krajského soudu proběhne v souladu , o územním plánování a stavebním řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), opakované stavební řízení, v němž bude v souladu s nově zjištěným skutkovým stavem rozhodnuto buď o udělení příslušných povolení (územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení), nebo o odstranění stavby. Předpokladem pro přiznání odkladného účinku je stav, kdy hrozící újma musí být reálná, zároveň platí, že výkon rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat újmu. Stěžovatelce I výkon rozhodnutí zatím žádnou újmu nezpůsobuje. Stavební povolení může být při splnění zákonem stanovených podmínek uděleno. Posuzování ochrany práv nabytých v dobré víře není při rozhodování o přiznání odkladného účinku rovněž na místě, protože soud posuzuje možnost vzniku nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám. Újma hrozící stěžovatelce I je zatím pouze v rovině hypotetické.

[15] Lze jen dodat, že nařízení odstranění stavby může být intenzivním zásahem do vlastnického práva vlastníka stavby, neboť realizace tohoto rozhodnutí vede k právnímu i faktickému zániku nemovitosti. Jde však zpravidla o poslední možnost řešení rozporu právního a faktického stavu, ke které se stavební úřad může uchýlit až v případě, že selhaly jiné možnosti odstranění tohoto nesouladu (zásada proporcionality). Těmito možnostmi jsou především dodatečné povolení stavby, prodloužení doby trvání stavby a dále právě opakované stavební řízení po zrušení předchozího stavebního povolení.

[16] Stěžovatelka I neprokázala, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí pro ni budou znamenat újmu. Její tvrzení o újmě stále zůstala v rovině hypotéz. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelky I podle ustanovení ve spojení s

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. března 2016

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu