Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Ads 54/2016 - 28

2 Ads 54/2016 -

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: J. M., zast. L. V., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2015, č. j. MPSV-UM/3851/15/4S-KHK, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 1. 2016, č. j. - 44,

t a k t o :

I. Kasační stížnost žalobce s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Rozsudkem ze dne 26. 5. 2015, č. j. – 38, zrušil Krajský soud v Hradci Králové rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2015, č. j. MPSV-UM/3851/15/4S-KHK, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Hradci Králové (dále jen „úřad práce“) ze dne 20. 1. 2015, č. j. 808/2015/NME. Tímto rozhodnutím byl zamítnut návrh stěžovatele na změnu výše přiznaného příspěvku na péči a příspěvek na péči tak zůstal v původní výši 8000 Kč měsíčně.

[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“), zastoupen na základě plné moci svou matkou, v kasační stížnosti žádá „o přezkoumání rozhodnutí ve věci příspěvku na péči“. Uvádí, že trpí spinální svalovou atrofií a obsedantně kompulzivní poruchou, kvůli čemuž potřebuje neustálou pomoc.

[3] Nejvyšší správní soud se nejdříve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení, a může tedy přistoupit k meritornímu projednání kasační stížnosti. Konkrétně se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda je kasační stížnost přípustná.

[4] Podle kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná.

[5] Výkladem pojmu kasační stížnost směřující proti důvodům rozhodnutí soudu obsaženého v citovaném ustanovení se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, který v usnesení ze dne 1. 7. 2015, č. j. – 41, dospěl k závěru, že „[k]asační stížnost podaná účastníkem, který byl v řízení před krajským soudem procesně úspěšný a který nenamítá, že krajský soud měl výrokem ve věci rozhodnout jinak, je podle nepřípustná“.

[6] Z kasační stížnosti vyplývá, že stěžovatel by chtěl docílit zrušení rozhodnutí žalovaného a úřadu práce, přičemž však brojí proti rozsudku krajského soudu, který tato obě rozhodnutí již zrušil a žalobě stěžovatele zcela vyhověl. K dalšímu postupu žalovaného ve věci stěžovatele krajský soud uvedl, že žalovaný je povinen podstatným způsobem doplnit posudkové závěry, a to zejména tak, aby odpovídaly na námitky stěžovatele a bylo z nich zřejmé, z jakých důvodů stěžovatel ve světle kritérií daných , o sociálních službách, a S., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, zvládá či nezvládá bez pomoci jiné osoby základní životní potřeby orientaci a komunikaci a zároveň uvedl, že je třeba, aby posouzení zvládání životních potřeb stěžovatele proběhlo v jeho přítomnosti.

[7] Nejvyšší správní soud má tedy za nepochybné, že stěžovatel byl procesně úspěšným, když krajský soud dle jeho návrhu v žalobě rozhodnutí žalovaného i úřadu práce zrušil a žalovaného zavázal znovu posoudit případ stěžovatele s ohledem na jeho námitky. Krajský soud tedy nemohl rozhodnout „více“ ve prospěch stěžovatele, resp. nelze si představit, že by stěžovatel mohl namítat, že krajský soud měl rozhodnout (výrokem) jinak. V souladu s výše uvedenou judikaturou rozšířeného senátu je nutno považovat kasační stížnost stěžovatele za nepřípustnou podle § 104 odst. 2 s ř. s.

[8] Jelikož Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je podle nepřípustná, odmítl ji podle ve spojení s

[9] S ohledem na zjevnou nepřípustnost kasační stížnosti podle , kterou nelze žádným způsobem napravit, soud s ohledem na zásady ekonomie řízení neřešil nápravu absence kvalifikovaného zastoupení podle

[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ve spojení s tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. března 2016

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu