Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Ad 2/2013 - 40

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

4

pokračování 9Ad 2/2013

U s n e s e n í

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: UNCLE SAM a. s., se sídlem Koněvova 1704/136, Praha 3, zastoupen Mgr. Janem Růžičkou, advokátem, se sídlem Lidická 51, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2012, č. j. X,

t a k t o :

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč zaplacený z podané žaloby. Tato částka bude žalobci vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Jana Růžičky, advokáta.

IV.

O d ů v o d n ě n í

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce – Krajské pobočky v Karlových Varech (dále jen „úřad práce“) ze dne 5. 6. 2012, č. j. MPSV-UP/2734473/12/AIS-ZAM. Úřad práce tímto rozhodnutím rozhodl tak, že podle , 2, 4 a 6 , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), poskytl R. S. kompenzaci za nevyplacené odstupné. Úřad práce uvedl, že R. S. doložila, že naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání byla zaměstnána u žalobce. Z tohoto zaměstnání ji náleželo zákonné odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. V den skončení pracovního poměru ani v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy (dne 15. 5. 2012) nebylo R. S. odstupné vyplaceno. Na základě těchto okolností úřad práce rozhodl o poskytnutí kompenzace za dobu od 1. 5. 2012 do 31. 7. 2012. Úřad práce zároveň přípisem ze dne 11. 6. 2012, č. j. MPSV-UP/26101/12/SO, žalobce informoval, že R. S. vyplatil kompenzaci za nevyplacené odstupné, a podle ho vyzval k úhradě vyplacené kompenzace.

Proti rozhodnutí Úřadu práce ze dne 5. 6. 2012 podal žalobce odvolání, které žalovaný v napadeném rozhodnutí posoudil podle , , ve znění pozdějších předpisů jako nepřípustné, neboť podle může podat odvolání pouze účastník správního řízení, kterým byla pouze R. S.

Žalobce v žalobě uvedl, že nesouhlasí s poskytnutím kompenzace za nevyplacené odstupné. Má za to, že pro její přiznání nebyly splněny podmínky, neboť se zaměstnancem uzavřel písemnou dohodu, v níž byla dohodnuta pozdější splatnost odstupného, přičemž zaměstnankyni byla v květnu 2012 vyplacena poslední mzda a v červnu 2012 odstupné v plném rozsahu. Žalobce je tedy přesvědčen, že zaměstnanec nemohl nijak strádat na životě z důvodu nedostatku příjmů, na něž má dle nárok. Žalobce konstatuje, že pokud po něm úřad práce hodlal požadovat zaplacení finanční částky odpovídající vyplacené kompenzaci, musela by mu být povinnost zaplatit tuto částku uložena pravomocným rozhodnutím vycházejícím z řízení, v němž by měl možnost uplatnit veškeré námitky a účinně hájit svá práva. Žalobce se rozhodováním správních orgánů cítil dotčen na svých právech jednak z důvodu nepřiléhavé aplikace , jednak z důvodu opomenutí jeho postavení zaměstnavatele jako účastníka ve správním řízení. Dle názoru žalobce je ustanovení v rozporu s ústavním pořádkem, neboť jeho aplikace předpokládá v krajním případě až exekuci prostředků zaměstnavatele ze strany státu, a to aniž by proběhlo řízení, jehož by byl zaměstnavatel účastníkem.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě setrval na názoru, že žalobci nesvědčí aktivní legitimace k podání žaloby, neboť jediným účastníkem řízení je paní R. S. a navrhl zamítnutí žaloby

Městský soud v Praze poté, kdy žaloba přišla na pořad projednání, shledal, že dle povahy věci nelze žalobu ve správním soudnictví projednat.

Podle , ( ) ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva ( ), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

Podle v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle je žaloba nepřípustná také tehdy, jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.

Podle soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.

Městský soud v Praze dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci. Vyšel přitom především z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. , v němž se Nejvyšší soud výkladem právní úpravy obsažené v podrobně zabýval. Nejvyšší soud konstatoval, že jejím smyslem je zajištění toho, aby po dobu určenou podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného, byl uchazeč o zaměstnání zajištěn „náhradním způsobem“ - tzv. kompenzací. Účel tedy spočívá v tom, aby uchazeči o zaměstnání, kterému nebyla poskytnuta podpora v nezaměstnanosti, protože má (od svého posledního zaměstnavatele) právo na odstupné, odbytné nebo odchodné, byla poskytnuta „kompenzace“ těchto (posledním zaměstnavatelem) nevyplacených plnění. Nejvyšší soud poté dospěl k závěru, že poskytnutím kompenzace podle přechází právo uchazeče o zaměstnání na odstupné pobírané podle , , ve znění pozdějších předpisů, až do výše vyplacené kompenzace na Úřad práce.

Městský soud v Praze pak považuje za nepochybné, že právo na odstupné podle , byť o něm rozhodl správní orgán procesním postupem podle , je součástí pracovních vztahů, tedy vztahů soukromoprávních ve smyslu O žalobě proti napadenému rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci, proto nepřísluší rozhodovat správnímu soudu, ale výlučně soudu v občanském soudním řízení. Městský soud v Praze proto žalobu podle a odmítl. K tomu, aby se žalobce domohl přezkoumání jeho věci soudem, je třeba podat žalobu podle a násl. (k tomu viz odst. I. poučení).

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Podle věta třetí , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. V souladu s citovaným ustanovením soud ve třetím výroku tohoto usnesení rozhodl, že žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč, který za podání žaloby zaplatil.

P o u č e n í :

I. V této věci se žalobce může domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení ( ) u místně příslušného obvodního soudu ( , ), a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení ( ).

II. Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

III. Podání kasační stížnosti nemá vliv na běh lhůty k podání žaloby dle bodu I. tohoto poučení, kterou lze podat pouze ve lhůtě tam uvedené.

V Praze dne 30. března 2016

JUDr. Naděžda Řeháková , v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková