Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Afs 249/2015 - 60

1 Afs 249/2015 -

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Befacoal s. r. o., se sídlem Sokolská 46/1795, Praha 2, zastoupený JUDr. Annou Horákovou, advokátkou se sídlem Žitná 47, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2014, čj. 20258/14/5000-14304-605186, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2015, čj. – 77,

t a k t o :

I. Soud n e p r o d l u ž u j e žalobci lhůtu k zaplacení soudního poplatku stanovenou usnesením ze dne 20. 1. 2016, čj. – 51.

II. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení městského soudu, kterým bylo zastaveno řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí žalovaného. Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 11. 11. 2015, čj. – 12, vyzval, aby zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. V reakci na to stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků, neboť to odůvodňují jeho poměry. Usnesením ze dne 20. 1. 2016, čj. – 51, soud jeho žádost zamítl a opět ho vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek za kasační stížnost. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 1. 2. 2016.

Dne 8. 2. 2016, tedy posledního dne lhůty pro zaplacení soudního poplatku, byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena žádost stěžovatele o prodloužení lhůty ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek o dva týdny, a to „z pracovních důvodů a s důvodu kontaktu s klientem“. Soud neshledal tuto žádost důvodnou, a proto stěžovateli lhůtu stanovenou usnesením ze dne 20. 1. 2016 neprodloužil. V žádosti uváděné důvody jsou totiž zcela obecné, bez jakéhokoliv vysvětlení, které by mohlo žádost učinit přesvědčivější. Čas, který stěžovatel dosud měl na zaplacení soudního poplatku, splatného dnem podání kasační stížnosti, byl více než dostatečný. Nadto vzal soud v úvahu, že stěžovatel byl v prodlení se zaplacením soudního poplatku i v řízení před městským soudem (zde mu z tohoto důvodu bylo zastaveno řízení) a nynější žádost o prodloužení lhůty se tak jeví jako účelová snaha opět oddálit zastavení řízení, aniž by však byla odstraněna překážka bránící věcnému vyřízení věci.

Podle ustanovení , (dále jen „“) soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z ustanovení , o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle ustanovení zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Do dnešního dne stěžovatel soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti nezaplatil. Lhůta stanovená v usnesení ze dne 20. 1. 2016 přitom uplynula dne 8. 2. 2016, tj. týden od doručení usnesení stěžovateli. Ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem (ani následně) tedy stěžovatel soudní poplatek neuhradil, a soud proto řízení podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s zastavil. O tomto následku byl stěžovatel v usnesení Nejvyššího správního soudu čj. - 51 poučen.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením ve spojení s , podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. února 2016

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu