Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Afs 272/2015 - 47

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců Radana Malíka a Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: EUROMONTEC CZ, s. r. o., se sídlem Plzeňská 381/64, Praha 5, zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 12. 2013, čj. 31418/13/5000-14303-711309 a čj. 31642/13/5000-14201-711429, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2015, čj. -102,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2015, čj. -102, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci

[1] Žalobkyně se dvěma žalobami domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, kterými žalovaný jeho odvolání proti rozhodnutím o zastavení odvolacího řízení ve věci odvolání proti dodatečným platebním výměrům zamítl a napadená rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj potvrdil.

[2] Krajský soud řízení vedená pod sp. zn. a sp. zn. výrokem I. usnesení ze dne 11. 2. 2014, čj. -35, spojil ke společnému projednání, věci nadále vedl pod sp. zn. a rozsudkem nyní napadeným žaloby zamítl.

II. Kasační stížnost

[3] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) dne 17. 12. 2015 blanketní kasační stížnost spojenou s návrhem na přiznání jejího odkladného účinku; uvedla, že jak kasační stížnost, tak i návrh na přiznání odkladného účinku, odůvodní ve lhůtě 10 dnů.

[4] Dne 11. 1. 2015 Nejvyšší správní soud obdržel doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku; kasační stížnost doplněna nebyla.

[5] Usnesením ze dne 12. 1. 2016, čj. -20, Nejvyšší správní soud stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení uvedeného usnesení doplnila kasační stížnost o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu.

[6] Dne 25. 1. 2016 Nejvyšší správní soud obdržel doplnění kasační stížnosti. Stěžovatelka uvedla, že napadá rozsudek krajského soudu z důvodu uvedeného v , (dále jen „“). Dle tvrzení stěžovatelky vydání rozsudku předcházela závažná vada řízení před krajským soudem, která má za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé; tato vada spočívala v tom, že krajský soud rozhodl věc bez nařízení jednání, ačkoliv s tím stěžovatelka nesouhlasila. Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III. Právní posouzení Nejvyšším správním soudem

[7] Kasační stížnost je přípustná, po odstranění vad má požadované náležitosti a byla podána včas osobou k jejímu podání oprávněnou. Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněného důvodu, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[8] Kasační stížnost je důvodná.

[9] Dle „[s]oud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.“.

[10] Ze spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že k výzvě krajského soudu ohledně vyjádření souhlasu s projednáním věci bez jednání (čl. 24 spisu), stěžovatelka včas prostřednictvím svého zástupce soudu sdělila, že trvá na nařízení jednání (čl. 28 a 29 spisu).

[11] Nejvyšší správní soud konstatuje, že ačkoliv stěžovatelka nesouhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez jednání, krajský soud přesto ve věci bez jednání rozhodl.

[12] Dle d, má „[k]aždý […] právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.“. Právo na ústní a veřejné jednání před soudem zakotvuje i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a akcentuje je i judikatura Ústavního soudu v uvedeném navazující na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva; o důležitosti tohoto aspektu práva na spravedlivý proces nemá žádné pochybnosti ani právní doktrína.

[13] Ke shodnému závěru došla rovněž judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. již rozsudek ze dne 11. 11. 2004, čj. -59, publ. pod č. NSS).

[14] Také v projednávané věci Nejvyšší správní soud konstatuje, že právo na ústní projednání věci před soudem představuje důležitou součást ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces; toto právo nelze v rozporu se zákonnou úpravou eliminovat. Krajský soud pochybil, jestliže stěžovatelce odepřel možnost přítomnosti při jednání, ačkoliv stěžovatelka soudu sdělila, že na nařízení jednání trvá. Zákonný předpoklad pro rozhodnutí věci bez jednání ( ) vzhledem k postoji stěžovatelky naplněn nebyl, pročež bylo řízení před krajským soudem zatíženo vadou, jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.

IV. Závěr a náklady řízení

[15] Kasační námitka je tedy důvodná. Rozsudek krajského soudu pro vady jemu předcházejícího řízení [ ] musel být podle zrušen a věc vrácena krajskému soudu. V novém řízení krajský soud po ústním jednání posoudí důvodnost námitek, kterými stěžovatelka může v rámci tohoto jednání argumentačně posílit a blížeji vysvětlit žalobní skutková i právní tvrzení; k jejich správnosti se Nejvyšší správní soud v této fázi řízení při zrušení rozsudku jen pro vady předcházejícího řízení vyjadřovat nemůže.

[16] O návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti samostatně rozhodováno nebylo, neboť při rychlém rozhodnutí o věci samé by odklad vykonatelnosti neměl reálný význam. Zrušením napadeného rozsudku obnoví se totiž účinky usnesení krajského soudu ze dne 7. 4. 2014, čj. -78, jímž soud žalobám odkladný účinek přiznal.

[17] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. února 2016

Zdeněk Kühn

předseda senátu