Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Af 42/2015 - 38

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

4

pokračování

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobce: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo nám. 3/5, IČO: 709 32 581, zast. Mgr. Tomášem Šetinou, advokátem se sídlem Brno, Orlí 36, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Praha 1, Letenská 15, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2015, č. j. MF-13404/ 2014/12

t a k t o:

I. Žaloba se odmítá a věc se postupuje k vyřízení opravného prostředku žalovanému.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč. Soudní poplatek v této výši bude žalobci vrácen z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce advokáta Mgr. Tomáše Šetiny.

O d ů v o d n ě n í:

Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný v řízení podle rozhodl, že „Smlouva o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod, uzavřená dne 29. 7. 2010 mezi Regionální radou regionu soudržnosti Jihovýchod IČ: 750 82 241, se sídlem Kounicova 13, 602 00 Brno, a Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace, IČ: 709 32 581, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno, na poskytnutí dotace na projekt č. CZ.1.11/1.1.00/02.01107 s názvem II/430 Vyškov průtah se z důvodů uvedených v a d) zrušuje.“ Ve druhém výroku rozhodnutí pak žalovaný rozhodl, že „Žádnému z účastníků řízení se podle , , nepřiznává náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva.“

Žalobou ze dne 18. 5. 2015 podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí. V žalobě nejprve stručně popsal skutkový stav věci a průběh řízení, jež vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí. Poté žalovanému vytkl, že byl nesprávně poučen o tom, že proti rozhodnutí o návrhu na zahájení řízení o zrušení veřejnoprávní smlouvy nelze podat rozklad. Žalobce poukazuje na to, že podle přechodných ustanovení , kterým se měnil zákon , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) se porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a řízení o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně zahájená přede dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle , ve znění účinném přede dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na napadené rozhodnutí tak nelze aplikovat , jenž nabyl účinnosti až 20. 2. 2015, tedy až po zahájení řízení. Nesprávnost poučení o opravném prostředku lze podle žalobce dále dovodit z dikce části páté . Zákonodárce zde úmyslně vylučuje podání odvolání nebo rozkladu v případě sporu z veřejnoprávních smluv ( ). V souladu s teleologickým výkladem lze dojít k závěru, že v případě zákonodárce možnost podat opravný prostředek výslovně nevylučuje. Z toho důvodu je tak nutné aplikovat , dle kterého účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Dle přesvědčení žalobce je tedy možné proti napadenému rozhodnutí podat rozklad. Žalobce byl nucen podat tuto žalobu z důvodů možného zmeškání lhůty pro podání správní žaloby. V souladu s výše uvedeným názorem o nesprávnosti poučení, jehož se mu dostalo, však současně podal i rozklad proti napadenému rozhodnutí. Žalobce soudu navrhl, aby do rozhodnutí o podaném rozkladu řízení o žalobě přerušil.

V další části žaloby vznesl žalobce věcné námitky proti napadenému rozhodnutí, v nichž vylíčil, proč nesouhlasí s důvody, na základě kterých žalovaný přistoupil ke zrušení veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby soud ve smyslu posoudil otázku zákonnosti žalobcem podaného rozkladu a na základě tohoto zjištění rozhodl o dalším postupu ve věci. Otázku správnosti a zákonnosti poučení (o opravném prostředku) je oprávněn posoudit soud, který by měl sdělit, zda by řízení o rozkladu mělo vůbec proběhnout. K přerušení soudního řízení dle mínění žalovaného přikročit nelze, neboť není dán žádný z důvodů pro tento postup podle .

Podle podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.

Podle smluvní strana může podat písemný návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy

a) bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto,

b) změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat,

c) jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy,

d) z důvodu ochrany veřejného zájmu, nebo

e) jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela.

Podle podá-li smluvní strana ze zákonem stanovených důvodů návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy a ostatní strany s ním vysloví souhlas, veřejnoprávní smlouva zaniká dnem, kdy písemný souhlas poslední ze smluvních stran došel smluvní straně, která návrh podala. Pokud bylo k uzavření veřejnoprávní smlouvy třeba souhlasu správního orgánu, vyžaduje se jeho souhlas i ke zrušení veřejnoprávní smlouvy.

Podle pokud některá ze stran se zrušením veřejnoprávní smlouvy nesouhlasí, může o zrušení veřejnoprávní smlouvy na žádost smluvní strany, která podala návrh podle odstavce 1, rozhodnout správní orgán příslušný podle .

Podle , ve znění účinném k datu vydání napadeného rozhodnutí, spory z právních poměrů při poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje podle

a) Ministerstvo financí, je-li jednou ze smluvních stran kraj, svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, nebo Regionální rada regionu soudržnosti,

b) krajský úřad v přenesené působnosti, je-li smluvní stranou obec nebo svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má svazek obcí sídlo,

c) Magistrát hlavního města Prahy v přenesené působnosti, je-li jednou ze smluvních stran městská část hlavního města Prahy.

Podle , proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nelze podat odvolání ani rozklad.

Napadené rozhodnutí obsahuje poučení o opravném prostředku tohoto znění: „Proti rozhodnutí o návrhu na zahájení řízení o zrušení veřejnoprávní smlouvy (část I. výroku tohoto rozhodnutí) nelze podle , ve znění podat rozklad. Proti rozhodnutí o nákladech řízení (část II. výroku tohoto rozhodnutí) lze podat v souladu s rozklad ve lhůtě do 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí ( ve spojení s ). Rozklad se podává ministru financí prostřednictvím Ministerstva financí, odboru Financování územních rozpočtů a programové financování ( ve spojení s ).“

Poučení o tom, že proti prvnímu výroku napadeného rozhodnutí nelze podat rozklad, je dle náhledu soudu vskutku nesprávné. V dané věci se totiž nejedná o rozhodnutí ve sporu z právních poměrů při poskytnutí dotace ve smyslu , ani o rozhodnutí ve sporu z veřejnoprávní smlouvy ve smyslu . Napadené rozhodnutí je zcela nepochybně rozhodnutím o zrušení veřejnoprávní smlouvy na žádost smluvní strany, které bylo vydáno podle . Nelze než přisvědčit žalobci, že s tímto typem rozhodnutí nespojuje nemožnost podání odvolání či rozkladu. Pokud by bylo úmyslem zákonodárce vyloučit možnost podání řádného opravného prostředku proti rozhodnutí o zrušení veřejnoprávní smlouvy vydanému podle , nic mu nebránilo v tom, aby takovou úpravu do zákona vtělil, stejně jako to učinil v případě rozhodnutí ve sporu z právních poměrů při poskytnutí dotace ( ) či v případě rozhodnutí ve sporu z veřejnoprávní smlouvy ( ). Protože tak zákonodárce neučinil, je na napadené rozhodnutí nutno vztáhnout , podle kterého účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak, a to ve spojení s téhož zákona, podle něhož proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

Nutno dodat, že názor o přípustnosti řádného opravného prostředku proti rozhodnutí o zrušení veřejnoprávní smlouvy vydanému podle zastává též odborná literatura. V publikaci „ – komentář“ (nakladatelství Polygon, vydání I., Praha, červen 2006, str. 956) JUDr. Josef Vedral, Ph.D., v komentáři k mj. uvádí, že „pokud správní orgán rozhodne na základě takového návrhu o zrušení veřejnoprávní smlouvy, je veřejnoprávní smlouva zrušena dnem právní moci tohoto rozhodnutí. I v tomto případě může dojít k tomu, že toto rozhodnutí bude napadeno opravnými prostředky (řádnými nebo mimořádnými), popř. též správní žalobou podle příslušných ustanovení .“

Lze shrnout, že proti prvému výroku napadeného rozhodnutí, jímž žalovaný rozhodl o zrušení veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace, která byla uzavřena dne 29. 7. 2010 mezi Regionální radou regionu soudržnosti Jihovýchod a žalobcem, je podle zákona možné podat rozklad jakožto řádný opravný prostředek. Žalobu v nyní projednávané věci žalobce podal v důsledku nesprávného poučení o tom, že proti prvému výroku napadeného rozhodnutí není rozklad přípustný. Soud proto v souladu s žalobu odmítl a věc postoupil žalovanému k vyřízení opravného prostředku (rozkladu).

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá , neboť žaloba byla odmítnuta a soudem nebyly shledány důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci podle věty druhé téhož zákonného ustanovení.

Podle ustanovení věta třetí , o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1. 9. 2011, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. V souladu s citovaným zákonným ustanovením soud ve třetím výroku tohoto usnesení rozhodl, že žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

V Praze dne 15. února 2016

JUDr. Ivanka Havlíková, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Veronika Brunhoferová