Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 306/2015 - 20

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: S. V., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 10. 2015, č. j. OAM-308/ZA-ZA02-K01-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2015, č. j. – 28,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byl zamítnut jeho návrh na ustanovení zástupce v řízení o žalobě proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného.

I. Vymezení věci

[2] Podle zák. č , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), žalobci, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.

[3] Městský soud se proto nejdříve zabýval otázkou, zda stěžovatel splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, jakkoliv jej poplatková povinnost v řízení ve věci mezinárodní ochrany netíží [ , o soudních poplatcích].

[4] Za tímto účelem byl vyzván k prokázání osobních, rodinných a majetkových poměrů. V „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ (dále jen „Potvrzení“) stěžovatel uvedl, že nemá žádné příjmy ze zaměstnání či dohod konaných mimo pracovní poměr, stejně jako příjmy nemá jeho manželka, která s ním žije ve společné domácnosti. Uvedl, že pracuje pouze brigádně a měsíčně si vydělává zhruba 15 000 Kč. Bydlí na soukromé adrese, kde výše nájemného činí 18 000 Kč měsíčně.

[5] Soud konstatoval, že je téměř nemožné, aby 2 osoby, které platí nájem v soukromém bytě, hradily nájem, stravu, jízdné a ošacení z částky 15 000 Kč, což je údajně jediný příjem stěžovatele. Z toho vyplývá, že stěžovatel musí mít ještě jiné příjmy, které soudu neuvedl. S ohledem na uvedené rozpory dospěl k závěru, že stěžovatel dostatečně a především věrohodně nedoložil, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků ( ), a proto mu není možné ustanovit zástupce.

II. Obsah kasační stížnosti

[6] Proti usnesení městského soudu brojí stěžovatel kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod a b)

[7] Uvádí, že splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, pro nedostatečnou orientaci v právním řádu České republiky není způsobilý účinně hájit svá práva a jeho finanční situace mu nedovoluje nechat se zastupovat advokátem bez jeho ustanovení. Dále je v kasační stížnosti uvedeno, že společně s manželkou hradí nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně a splácí dluh Všeobecné zdravotní pojišťovně (vzniklý po autonehodě) splátkami ve výši 5 000 Kč měsíčně. Měsíčně vydělává zhruba 15 000 Kč. Zbytek šetří na živobytí.

[8] Svá tvrzení dokládá kopií nájemní smlouvy ze dne 29. 12. 2015 a kopií Dohody o uznání dluhu a jeho úhradě, uzavřené dne 15. 12. 2010 s Ústřední vojenskou nemocnicí.

[9] Spolu s kasační stížnosti stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků, ustanovení zástupce a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[10] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná. S ohledem na skutečnost, že stěžovateli v této věci nevzniká poplatková povinnost, soud o žádosti o osvobození od soudních poplatků nerozhodoval (blíže srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. – 19). Návrh na ustanovení zástupce pro kasační řízení byl usnesením ze dne 28. 1. 2016, č. j. – 15, zamítnut. O návrhu na odkladný účinek soud nerozhodoval, neboť po provedení nezbytných procesních úkonů přistoupil k bezodkladnému projednání a rozhodnutí věci.

[11] Poté soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů ( a 4 ), ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

[12] Předmětem sporu je, zda stěžovatel městskému soudu věrohodným způsobem doložil své výdělkové a majetkové poměry a zda tyto poměry odůvodňují ustanovení zástupce soudem dle

[13] Nezbytným předpokladem pro to, aby byl účastníku řízení ustanoven zástupce podle , je splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. Aby soud mohl tuto skutečnost zhodnotit, musí mu žadatel poskytnout součinnost v tom smyslu, že soudu hodnověrným a prokazatelným způsobem své majetkové poměry sdělí. Důkazní břemeno leží na žadateli samém a je proto zejména v jeho zájmu, aby soudu dostatečně konkrétně popsal své osobní a majetkové poměry a současně, aby projevil zákonem požadovanou aktivitu a předložil (pokud možno současně se žádostí o osvobození) doklady prokazující jeho nemajetnost. Nesplní-li účastník tuto svou povinnost, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti nezjišťuje (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 1. 2005, č. j. - 50, dostupný z www.nssoud.cz, publikovaný též pod č. NSS).

[14] Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se závěrem městského soudu, dle kterého jsou údaje tvrzené stěžovatelem v Prohlášení zcela nevěrohodné. Stěžovatel totiž na jedné straně uvedl, že měsíčně hradí dluh ve výši 20 000 Kč (autonehoda) a také nájemné ve výši 18 000 Kč měsíčně, avšak jeho celkové příjmy dosahují měsíčně cca 15 000 Kč. Prostým matematickým propočtem lze dojít k závěru, že stěžovatel dle svých tvrzení měsíčně vydává více prostředků, než reálně dosahuje, a to za situace, kdy současně uvedl, že žádné jiné příjmy ani majetek nemá a na jeho výživu jsou navíc odkázáni jeho manželka a nezletilý syn.

[15] K důkazům předloženým až v kasačním řízení lze uvést, že nájemní smlouva na částku 5 000 Kč měsíčně byla uzavřena dne 29. 12. 2015, tj. až po vydání rozhodnutí městského soudu v posuzované věci. Tato smlouva je tak ve vztahu k přezkoumávanému usnesení zcela irelevantní. Dohoda o uznání dluhu a jeho úhradě sice byla uzavřena dne 15. 12. 2010, avšak měsíční splátky vzniklé z důvodu neuhrazení nákladů za poskytnutou zdravotní péči činí 5 000 Kč, nikoli původně stěžovatelem v Prohlášení tvrzených 20 000 Kč.

[16] Jestliže stěžovatel v souzené věci neposkytl soudu navzdory řádné výzvě hodnověrné informace o svých majetkových poměrech, nebylo možné dovodit, že je u něj splněn předpoklad pro osvobození od soudních poplatků. Proto Nejvyšší správní soud shledal postup městského soudu, jímž mu soud neustanovil zástupce pro řízení o žalobě, jako zákonu odpovídající.

[17] Pro úplnost soud uvádí, že došlo-li v mezidobí ke změně majetkových poměrů, které je stěžovatel způsobilý řádně prokázat, může městský soud o ustanovení zástupce znovu požádat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, č. j. – 150).

IV. Závěr

[18] Ze všech výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost dle jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle ve spojení s Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona. Žalovanému žádné náklady řízení o kasační stížnosti nevznikly.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. února 2016

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu