Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 28/2016 - 19

2 As 28/2016 -

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: M. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2015, č. j. MPSV-UM/2689/15/4S-JMK, sp. zn. SZ/282/2015/4S-VYK, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2015, č. j. – 21,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 3. 2. 2016 prostřednictvím e-mailové zprávy bez zaručeného elektronického podpisu doručeno podání žalobce. V tomto podání žalobce (dále jen „stěžovatel“) uvedl, že podává kasační stížnosti proti v záhlaví uvedenému usnesení (dále jen „napadené usnesení“) Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“). Dále zažádal o osvobození od soudních poplatků v řízení o kasační stížnosti a navrhl, aby mu Nejvyšší správní soud pro řízení ustanovil zástupce z řad advokátů.

Vzhledem k tomu, že podání kasační stížnosti je bezesporu úkonem, kterým se disponuje soudním řízením nebo jeho předmětem ve smyslu věty první , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), musí být takový úkon učiněn v náležité formě, týmž zákonným ustanovením předepsané. Kasační stížnost je tak nutno podat buď písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona (, o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Stěžovatelem podaná kasační stížnost tak nesplňovala výše zmíněnou podmínku formy, neboť byla podána v elektronické formě bez náležitého elektronického podpisu. Ve třídenní lhůtě zákonem k tomu stanovené (rovněž dle ustanovení ) však stěžovatel podal k poštovní přepravě písemné podání, shodující se svým obsahem s dříve podanou kasační stížností, čímž byl zákonem předvídaným způsobem zhojen prvotní nedostatek formy jím podané kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud si za účelem posouzení včasnosti kasační stížnosti vyžádal od krajského soudu soudní spis vedený ve věci skončené napadeným usnesením. Z tohoto spisu zjistil, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 19. 1. 2016.

Dle ustanovení platí, že „[k]asační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.“

Pokud jde o pravidla běhu lhůt ve správním soudnictví, jsou tato obecně upravena v ustanovení Dle platí, že „[l]hůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.“

Jelikož lhůta pro podání kasační stížnost je určena podle týdnů, končí tato lhůta uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Dnem, na který je počátek běhu lhůty k podání kasační stížnost navázán, je den doručení rozporovaného soudního rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno v úterý 19. 1. 2016, připadl konec dvoutýdenní lhůty k podání kasační stížnosti na úterý 2. 2. 2016. Kasační stížnost byla, jak je uvedeno výše, podána dne 3. 2. 2016.

Kasační stížnost byla podána dne následujícího po marném uplynutí lhůty k tomuto úkonu zákonem stanovené. Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než ji pro opožděnost odmítnout na základě ustanovení ve spojení s téhož zákona. Za této situace nebylo namístě rozhodovat o žádostech stěžovatele spojených s kasační stížností.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením ve spojení s , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. února 2016

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu