Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Ad 50/2015 - 33

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobkyně H.Č., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 7. 2015 čj. X, takto :

Žaloba se z a m í t á .

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci

(1) Žalobou doručenou dne 26. 8. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 1. 7. 2015 čj. X, jímž bylo rozhodnuto o námitkách žalobkyně proti rozhodnutí České správě sociálního zabezpečení ze dne 24. 4. 2015 čj. X tak, že námitky byly zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, bylo potvrzeno.

(2) Žalobkyně v žalobě namítala, že rozhodnutí je nesprávné a neodpovídá skutkovému stavu. Podle posudkového lékaře slyší, přestože má úplnou hluchotu. Při kontaktu s lidmi se jí stává, že neslyší a nereaguje, v lepším případě nerozumí ani slovo. Z toho důvodu má problémy se získáním zaměstnání, to má dopady do psychiky, kdy je značně neurotizovaná, trpí celodenním hučením, pískáním a praskáním v uších. To nelze paušalizovat podle tabulek, neboť každý jednotlivec snáší své zdravotní problémy odlišně. V létě onemocněla kožní chorobou a dále byla diagnostikována artróza. Současně trpí ischemickou srdeční chorobou, dochází na pravidelné kontroly. V doplňku žaloby k výzvě soudu uvedla, že posudkový lékař nezhodnotil celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Ty jsou těžce omezeny pro naprostou ztrátu sluchu, nemoc rukou a kloubů, na které má přiznanou nemoc z povolání. Lékaři nevzali v úvahu zhoršení zdravotního stavu. Proto bylo navrženo zrušení rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalované

(3) Žalovaná k věci uvedla, že při svém rozhodování je vázána odborným lékařským posudkem ze dne 25. 6. 2015, který po přezkoumání doložené zdravotnické dokumentace s přihlédnutím k uplatněním námitkám a po novém posouzení zdravotního stavu potvrdil, že žalobkyně je invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť pokles pracovní schopnosti činí 40 %. Žalovaná považuje posouzení zdravotního stavu žalobkyně za objektivní a komplexní. Jako důkaz navrhla provedení posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu.

III. Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem

(4) Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Pelhřimově ze dne 2. 4. 2015, který při konstatované diagnóze porucha sluchu oboustranná s tinitem, dle Fowlera ztráta sluchu vpravo 97,7 %, vlevo 88,1 %, celkově 90,5 % - etiologie kombinovaná – recidivující otitidy v anamnéze, tympanoskleróza, nemoc z povolání hlášená v roce 2003, syndrom karpálních tunelů oboustranně s převahou, vlevo, vpravo operace z roku 2000, nemoc z povolání hlášena v roce 2003, vlevo operace roku 2010, pooperačně zlepšení stavu dle EMG motorické vedení středových nervů v normě, lehce zpomaleno vedení senzitivní, hypertenze, dyslipidemie, v anamnéze roku 2000 dle spectu myokardu ponámahová ischemie na spodní stěně, kompenzovaný stav, operace pro stenozující tendovaginitis palce levé ruky roku 2011, lichen ruber planus, persona simplec určil, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá stavům uvedeným v kapitole VIII, oddíl A, položka 5b, přílohy k vyhlášce , kde míra poklesu pracovní schopnosti činí 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu a 4 citované vyhlášky se nemění. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 24. 4. 2015 čj. 595 902 0232 zamítla žalobkyni žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, kterými požadovala přiznání invalidity ve vyšším stupni. Své podání označila jako odvolání, kdy zdůraznila svou těžkou vadu sluchu. Poukázala na to, že by měl být zohledněn aktuální stav a nikoliv tak, jak se stalo před 10 lety. Při novém posouzení zdravotního stavu bylo vycházeno ze zdravotnické dokumentace ošetřující lékařky MUDr. Z. a profesního dotazníku a z dalších nálezů odborných lékařů, kupříkladu MUDr. M., ambulantní ORL či zprávy Audiocentra Praha z 6. 3. 2015. Novým posudkem o invaliditě bylo zjištěno, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil 40 %. Nedoslýchavost od roku 1993 je profesního původu. V námitkovém řízení bylo uzavřeno, že žalobkyně je invalidní pro invaliditu I. stupně nikoliv pro invaliditu druhého či třetího stupně.

(5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku ze dne 14. 12. 2015 určeném pro krajský soud uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VIII, oddíl A, položka 1 přílohy k Tato položka je určena pro oboustrannou praktickou hluchotu, tj. ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu 70-90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85-90 %. Sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči se sluchadlem, ale rozumí mu minimálně (z 10 až 15 %). U posudkového kritéria je dána míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Tato taxace byla použita bez navýšení. Zdravotní stav žalobkyni omezuje ve smyslových schopnostech a má vliv na pokles její pracovní schopnosti. Etiologie sluchové vady je kombinovaná ve starší odborné ORL, v dokumentaci je uváděna tympanoskleróza (čili onemocnění hereditární) a stav po opakovaných zánětech ušních, na tyto nasedlo zhoršení sluchu při práci v riziku hluku. V roce 2003 byla u žalobkyně hlášena nemoc z povolání. Po vyřazení z rizika hluku sluchová vada progredovala, došlo ke ztrátě sluchu dle Fowlera vpravo 79,7 %, vlevo 88,1 %, celkově 90,5 %. V minulosti byla rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu problematika syndromu karpálního tunelu. V tomto směru podle vyšetření na pracovním lékařství z roku 2010 došlo ke zlepšení stavu rukou oboustranně. Dle EMG 07/2010 a dle kliniky zůstala jen lehká senzitivní léze oboustranně, klinicky hybnost normální, bez svalových atrofií akrálně. Tato problematika není příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a není důvodem k invalidizaci. Žalobkyně neměla narušenou jemnou motoriku. Komise uvedla, že stran syndromu karpálního tunelu byla v minulosti míra funkčního postižení opakovaně částečně nadhodnocena. Komise neshledala za indikované použití , neboť žádná z komorbidit není spojena s významným funkčním postižením s dopadem na pracovní potenciál žalobkyně. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby mohla být sama o sobě určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Komise zdůraznila, že pokud je více zdravotních postižení jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají. V dané věci komise zjištěný pokles pracovní schopnosti 40 % nenavýšila ani z důvodu pracovní kvalifikace žalobkyně, neboť nebyla objektivizována žádná posudkově významná porucha struktur a funkcí. Neshledala, že by zdravotní stav žalobkyně měl takový vliv na její schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že by její pokles pracovní schopnosti byl větší, než odpovídá určené míře poklesu pracovní schopnosti. Závěry posudkových lékařů I. a II. stupně vycházely z objektivního zjištění zdravotního stavu žalobkyně a jeho funkčních důsledků, o tom nejsou žádné pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nebyly rozpory, které by se týkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Při prvostupňovém posouzení zdravotního stavu došlo k částečnému podhodnocení poklesu, až posudkový lékař v námitkovém řízení použil správná posudková kritéria a stanovil pokles pracovní schopnosti na 40 %, což se shoduje s posouzením v komisi. Žalobkyní uváděným problémům s hučením, pískáním a praskáním v uších, komise uvedla, že žádné takové zdravotní postižení není v odborné zdravotní dokumentaci žalobkyně objektivně doloženo, a proto je nelze hodnotit jako posudkově významné. Stejně tak se týká psychického stavu, který nelze posudkově zohlednit, neboť není doloženo žádným odborným nálezem. Kožní onemocnění bylo léčeno pouze krátkodobě, a proto tuto problematiku nelze zahrnout do dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Žalobkyní nebyl doložen v odborné dokumentaci žádný stupeň artrózy s dopadem na funkci levého kolene. Stran postižení horních končetin byl zdravotní stav zlepšen a klinický nález i EMG nález nejsou posudkově významné.

(6) Komise měla při zpracování zdravotního stavu žalobkyně za účelem vypracování posudku k dispozici zprávy praktické lékařky MUDr. Z., zprávu z Audiocentra Praha, MUDr. M. z 6. 3. 2015, zprávu z interní ambulance Humpolec, MUDr. K. z 5. 12. 2014, zprávu z kožní ordinace Humpolec, MUDr. C. z 26. 8. 2015.

IV. Právní názor soudu.

(7) V dané záležitosti soud postupoval podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.

(8) Podle , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

(9) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.

(10) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.

(11) V dané záležitosti žalobkyně podala námitky proti rozhodnutí ze dne 24. 4. 2015 č.j. 595 902 0232, kterým byla zamítnuta její žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, neboť pokles pracovní schopnosti neodpovídal invaliditě II. či III. stupně, ale žalobkyně byla nadále invalidní pro invaliditu I. stupně podle , o důchodovém pojištění. Námitky žalobkyně proti tomuto rozhodnutí byly dne 1. 7. 2015 pod čj. 595 902 0232/47091-JI zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že ani novým posudkem o invaliditě nebyl zjištěn jiný závěr, než v řízení na prvním stupni, neboť pokles pracovní schopnosti žalobkyně byl určen na 40 % a tento stav odpovídal invaliditě prvního stupně.

(12) Ke shodnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích z hlediska procentního hodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v posudku ze dne 14. 12. 2015, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu a u posudku se zabývá otázkou jeho úplnosti, přesvědčivosti, a zda se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, které jsou pro posouzení věci rozhodující. Tento posudek bývá z pravidla i rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.

(13) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Soud pouze ověřuje, zda posudek je úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha Posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotní dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.

(14) S ohledem na žalobkyní vznesené námitky v souladu se zásadou dispoziční se soud zabýval otázkou správnosti posouzení jejího zdravotního stavu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí a zároveň námitkou, zda bylo vycházeno z posouzení komplexního zdravotního stavu. Soud k tomu uvádí, že s ohledem na výše popsanou platnou právní úpravu neshledal tuto námitku důvodnou. V dané věci byl vypracován Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích posudek, který si soud vyžádal a splnil nároky na test ohledně jeho úplnosti, přesvědčivosti i správného složení komise. Komise vyslovila posudkový závěr, který je srozumitelný a vychází z podkladů, které měla komise k dispozici. Komise vysvětlila, jak při vypracování posudku postupovala. Uvedla, jaké onemocnění je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Komise zdůraznila, že při minulém hodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně bylo vycházeno z jiného posudkového kritéria, kdy bylo pro věc podstatné posouzení syndromu karpálního tunelu. Od roku 2010 však došlo ke zlepšení stavu rukou oboustranně, což dokládá i EMG vyšetření z července roku 2010 a zpráva z pracovního lékařství. Dle kliniky zůstala jen lehká senzitivní léze oboustranně, klinicky hybnost normální bez svalových atrofií akrálně. Tato problematika nebyla rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně a nebyla důvodem pro invalidizaci. Navíc komise uvedla, že v minulosti byla tato problematika opakovaně částečně nadhodnocena. V současné době komise hodnotila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobkyně těžkou oboustrannou sluchovou vadu, kdy jedná se o těžkou až praktickou nedoslýchavost a vycházela přitom z výsledků odborného vyšetření, ztráta sluchu dle Fowlera vpravo 97,7 %, vlevo 88,1 %, celkově 90,5 % a tuto rozhodující příčinu zařadila pod kapitolu VIII, oddíl A, položka 1 přílohy k vyhlášce Nelze použít položky s vyšší mírou poklesu pracovní schopnosti určenou pro oboustrannou úplnou hluchotu, či-li pro stavy, kdy je přítomna neschopnost slyšet jakékoliv zvuky a rozumět řeči i s nejvýkonnějším sluchadlem. O takové funkční postižení se dle komise u žalobkyně nejednalo. Komise neshledala za indikované použití vyhlášky , neboť žádná z dalších komorbidit žalobkyně nebyla spojena s dalším funkčním postižením a s dopadem na pracovní potenciál žalobkyně. Žádná z vedlejších diagnóz jednak nemohla být posouzena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a dále u tvrzeného pískotu, hučení či praskání v uších komise uvedla, že nebylo toto postižení doloženo v žádné odborné dokumentaci stejně jako žádné intenzivní léčení pro tinitus, tudíž tuto problematiku nelze hodnotit jako posudkově významnou. Při posledním ORL vyšetření nebyla vůbec tato diagnóza zmiňována. Stejně tak psychický stav nebylo lze posudkově zohlednit, neboť tvrzení žalobkyně, že vada sluchu má dopad do její psychiky, není dokládáno žádným odborným nálezem posudkově významným. Ani kožní onemocnění, které bylo léčeno jen krátkodobě nelze zahrnout do dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Význam může mít pouze zdravotní problematika, která trvala nebo bude trvat déle než 1 rok. V dokumentaci nebyly doloženy žádné posudkově významné nálezy týkající se stupně artrózy s dopadem na funkci levého kolene. Ohledně ICHS byla žalobkyně hodnocena jako kompenzovaná a rovněž tato problematika neměla dopad do posudkového hodnocení a pracovního potenciálu žalobkyně. Postižení horních končetin bylo zlepšeno. Klinický nález i EMG nebyly nijak posudkově významné.

(15) Soud zhodnotil podle důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Posudek, který hodnotil zdravotní stav žalobkyně, soud považuje za dostačující, úplný, objektivní a přesvědčivý. Byl vypracován v řádném složení komise po studiu a vyhodnocení veškeré dostupné zdravotní dokumentace, lékařských nálezů a tyto nálezy a zprávy byly v posudku citovány. V posudku vypracovaném na základě požadavku soudu, byl vysloven závěr, že zdravotní stav žalobkyně odpovídal prvnímu stupni invalidity. Soud proto uzavřel, že tak jak bylo zhodnoceno v lékařských posudcích na základě podkladů, které byly k dispozici, lze vyslovit závěr, že tyto lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření žalobkyně zabývaly a svůj závěr vyslovily na základě dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna. Vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření, které jsou v dokumentaci založeny. Zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý, odpovídá, avšak pouze invaliditě prvního stupně, nikoliv druhého či třetího stupně, tak jak žalobkyně požadovala. Pokud by došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, lze nárok na invalidní důchod znovu uplatnit nově podanou žádostí.

V. Závěr, náklady řízení.

(16) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně důvodná nebyla, a proto ji podle zamítl.

(17) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a 2 , podle kterého má právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených účastník, který měl ve věci plný úspěch. Správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila.

Poučení :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 18. ledna 2016

Samosoudkyně:

JUDr. Marie T r n k o v á v. r.

Za správnost vyhotovení :

Prázdná Jaroslava