Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 Az 6/2015 - 19

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně: T.T., státní příslušnost Ukrajina, t.č. PoS Havířov, Na Kopci 5, Havířov – Dolní Suchá, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.9.2015 č.j. OAM-747/ZA-ZA05-ZA15-2015, ve věci udělení mezinárodní ochrany,

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 29.9.2015 č.j. OAM-747/ZA-ZA05-ZA15-2015 žalované Ministerstvo vnitra ČR zastavilo řízení o udělení mezinárodní ochrany žalobkyni podle ust. zákona o azylu, ve znění pozdějších předpisů, neboť žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle téhož zákona. Tímtéž rozhodnutím žalovaný určil, že státem příslušným k posouzení podané žádosti žalobkyně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 je Španělské království.

Žalobkyně podala proti uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu, ve které žalovanému vytýkala porušení a to ust. , a 3, , a . Současně žalovanému vytýkala porušení Dublinského nařízení, neboť s ní žalovaný neprovedl osobní pohovor. Poukázala v této souvislosti na odst. 2 uvedeného článku upravujícího možnost upuštění od osobního pohovoru. K tomu dodala, že pokud by žalovaný s ní provedl řádně pohovor, zjistil by, že její manžel má v České republice nevlastní sestru I. J., nar. X, která zde žije téměř 10 let na základě povolení k trvalému pobytu a je schopna jim poskytnout potřebnou podporu. Žalobkyně dodala, že pochází z Doněcké oblasti Ukrajiny, kde v současné době probíhá válečný konflikt a na to, že měla v zemi původu potíže kvůli svým politickým názorům.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 29.9.2015 č.j. OAM-747/ZA-ZA05-ZA15-2015 a z připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vycházel přitom z ust. a násl. (dále jen ) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného (ust. a 2 s.ř.s).

Z hlediska skutkových zjištění vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně podala žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 2.9.2015. V žádosti sepsané formou pohovoru uvedla, že Ukrajinu opustila dne 10.8.2015, velice se tam bála, neboť je pronásledovali a chtěli je zabít. Osočovali je, že pomáhají ukrajinské armádě, namísto toho, aby vojáky zabíjeli. Nejdříve jim jen nadávali, poté začali vyhrožovat. Manželovi psali na plot sprostá slova, že je fašista a v květnu jej zbili. Výhrůžky se týkaly nejdříve jejího muže, avšak poté, kdy uzavřeli sňatek, vyhrožovali i jí a její rodině. Na Ukrajině je válka, nic tam normálně nefunguje, stále se střílí. Z cestovního pasu žalobkyně č. X krajský soud zjistil, že jí bylo uděleno schengenské vízum č. X vydané Španělským královstvím dne 13.7.2015 v Kyjevě s platností ode dne 19.7.2015 do dne 1.9.2015 s počtem 30 dnů pobytu a vícenásobným vstupem. Správní spis obsahuje vlastnoručně psané prohlášení žalobkyně, ve které žádá o azyl v ČR, protože v jejich zemi jim hrozí smrt. Není tam možnost normálně žít, učit se, pracovat a mít děti. Neexistuje možnost, aby žili v jiné části Ukrajiny. S manželem chtěli odjet na Zakarpatii, ale tam řekli, ať přijedou, ale jen v rakvi. Ti, co jim vyhrožují, řekli, že si je najdou na celé Ukrajině. Chtěla by zůstat v České republice, protože manžel tady má sestru, která jim pomůže. Žalobkyně by zde chtěla studovat, pracovat a mít děti, velmi se bojí jet zpět. Součástí správního spisu je vyplněný formulář žádosti ze dne 14.9.2015 určené Španělskému království o převzetí příslušnosti k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu žalobkyně a odpověď španělského úřadu ze dne 24.9.2015, že Španělské království uznalo svou příslušnost k posouzení žádosti žalobkyně o mezinárodní ochranu. Na to žalovaný dne 29.9.2015 vydal žalobou napadené rozhodnutí.

Žalobkyně ve své žalobě především poukázala na to, že žalovaný porušil shora uvedená ustanovení ( v platném znění). Tato údajná porušení však v žalobě vylíčila ve zcela nekonkrétní a toliko všeobecné podobě, že tento žalobní bod krajský soud nemohl blíže přezkoumávat. Navíc, jak bude uvedeno dále, z obsahu správního spisu žádná porušení profesních pravidel nevyplývají. Jediným přezkoumatelným žalobním bodem bylo to, že žalovaný v rozporu s Dublinského nařízení neprovedl s žalobkyní osobní pohovor a že pokud by žalovaný tento pohovor řádně s žalobkyní realizoval, zjistil by, že má její manžel v České republice nevlastní sestru, zde žijící téměř 10 let na základě povolení k trvalému pobytu, která je jim ochotna a schopna poskytnout potřebnou podporu. Další žalobní námitkou bylo to, že v zemi žalobkyně probíhá válečný konflikt a že tam měla žalobkyně potíže kvůli svým politickým názorům. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 za účelem usnadnění určování příslušného členského státu, uskuteční členský stát, který vede řízení o určení příslušného členského státu podle tohoto nařízení, osobní pohovor s žadatelem. Pohovor musí žadateli rovněž umožnit, aby správně pochopil informace, které mu byly poskytnuty v souvislosti s . Podle odst. 2 téhož ustanovení od osobního pohovoru lze upustit, pokud žadatel uprchl nebo žadatel po obdržení informací uvedených v již poskytl informace důležité k určení příslušného členského státu jiným způsobem. Z citovaného ustanovení je nutno především dovodit, že žalobkyní namítaný pohovor sleduje jediný účel a tím je určení příslušného členského státu k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu. Jak vyplynulo ze správního spisu, otázku příslušnosti Španělského království k posouzení žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany, měl žalovaný bezpochyby vyřešenou předložením cestovního pasu žalobkyně, z něhož bylo zjištěno udělení schengenského víza touto členskou zemí EU. Udělení tohoto víza potvrdila žalobkyně i v pohovoru realizovaném dne 2.9.2015, v němž na otázku, kdy, kde a jakým způsobem vstoupila na území členských států Evropské unie, odpověděla, „že automobilem přes Polsko na španělské vízum 11.8.2015“. K uvedenému nutno poznamenat, že účelem tohoto pohovoru je toliko vyřešení otázky příslušnosti členského státu k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu a nikoliv zjišťování skutečností k samotnému posouzení této žádosti.

Se zřetelem ke shora uvedenému krajský soud proto žalobu žalobkyně jako nedůvodnou v souladu s ust. zamítl, přičemž v této věci rozhodl rozsudkem bez jednání podle ust.

Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v tomto řízení úspěch neměla a žalovanému v souvislosti s tímto řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly (ust. § 60 odst. 1 s.ř.s).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 19. ledna 2016

JUDr. Petr Indráček

samosoudce