Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 12/2016 - 20

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, se sídlem tř. 17. listopadu 44, Olomouc, týkající se žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči soudcům Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

Námitka podjatosti s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce napadl u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci „správní žalobou“ usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 17. 9. 2015, č. j. – 47, jímž byla odmítnuta jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. V žalobě zároveň uplatnil námitku podjatosti vůči soudcům Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci Mgr. Jiřímu Gottwaldovi, Mgr. Barboře Berkové a JUDr. Zuzaně Šnejdrlové, Ph.D., odůvodněnou tím, že „se úmyslně neřídí platnými zákony ČR nebo je neznají“ a navrhl „vyloučení soudců z projednávané věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. “.

[2] Dotčení soudci Krajského soudu v Ostravě se ke vznesené námitce podjatosti shodně vyjádřili tak, že žalobce znají jen z úřední činnosti a o věci jim není nic známo, přičemž k věci ani k účastníkům řízení nemají žádný pozitivní ani negativní vztah.

[3] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[4] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Základním předpokladem pro vyloučení je skutečnost, že soudci, jejichž podjatost účastník řízení namítá, mají v dané věci ještě činit nějaké procesní úkony a rozhodovat o věci samé. Existence dosud nerozhodnuté věci je podmínkou řízení o námitce podjatosti. Jedná-li se tedy o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu, aby soudci věc projednávali či rozhodovali, není důvod o námitce podjatosti rozhodovat. Nedostatek této podmínky má za následek odmítnutí námitky podjatosti podle (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2004, č. j. - 55, č. NSS, ze dne 15. 11. 2012, č. j. - 90, a ze dne 29. 11. 2012, č. j. Nad 61/2012 – 10).

[5] V nyní projednávané věci bylo vedeno řízení o žalobě žalobce, která byla usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 17. 9. 2015, č. j. – 47, odmítnuta. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 14. 10. 2015. Pro rozhodování o podjatosti soudců ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , v níž žalobce podjatost soudců namítá, proto není splněna podmínka řízení spočívající v existenci neskončeného řízení před krajským soudem. Nejvyšší správní soud proto námitku podjatosti podle odmítl.

[6] Nad rámec nutného odůvodnění lze dodat, že ze „správní žaloby“ podané proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 17. 9. 2015, č. j. – 47, i z námitky podjatosti je zjevné, že v posuzovaném případě je žalobce opět veden snahou vést „spor pro spor“, jak Nejvyšší správní soud uvedl v usnesení sp. zn. ze dne 30. 11. 2015. Stěžovatel zneužívá institutu správní žaloby jako náhrady za kasační stížnost, tedy aby napadl u jednoho krajského soudu již pravomocné rozhodnutí téhož nebo jiného krajského soudu, přičemž tyto své úkony dále řetězí. V posuzovaném případě stěžovatel svá podání dokonce multiplikuje, jelikož jedno soudní usnesení napadá u více správních soudů (vedle „správní žaloby“ podal stěžovatel proti výše uvedenému usnesení taktéž kasační stížnost, která je u zdejšího soudu evidována pod sp. zn. ). Totéž platí i o používání institutu námitky podjatosti. Okolnosti, za nichž žalobce uplatňuje svá práva (a to zejména právo na soudní ochranu), nelze považovat za výkon subjektivního práva v souladu s právním řádem. Chování stěžovatele naopak naplňuje znaky zneužití práva, které zdejší soud vymezil např. již v rozsudku ze dne 10. 11. 2005, č. j. - 48, č. 869/2006 Sb. NSS, nověji a přímo ve vztahu k sériovým a stereotypním podáním srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014, č. j. - 16. Zdejší soud proto stěžovateli již nezasílal výzvu, dle které může namítnout podjatost soudců šestého senátu. Vzhledem k opětovnému předkládání zjevně nedůvodných a šikanózních námitek podjatosti by to v tomto případě nebylo vhodné ani správné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. ledna 2016

Mgr. Jana Brothánková

předsedkyně senátu