Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

59 Af 6/2015 - 90

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský so ud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ro zhod l v senátu složeném

z předsedkyně Mgr. Luc ie Trejbalové a so udc ů Mgr. Karolíny Tylo vé, LL.M. a JUDr. Pavla

Vacka v právní věci ža lobce M UDr. P.G., b ytem XX, zasto upe né ho I ng. Jitkou Ro utko vo u,

daňo vo u poradkyní se sídlem Ko me nské ho 87/3, 460 01 Lib erec, proti žalo vanému

Odvolacímu fina nč nímu ředitelství, se sídlem Masa ryko va 427/31, 602 00 Brno, v řízení

o ža lobě proti ro zho dnutí ža lované ho ze dne 20. 2. 2015, č. j. 5546/15/5200-10423-701743,

t a k t o :

I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ře dite ls tví ze dne 20. 2. 2015,

č. j. 5546/15/5200-10423-701743, s e zruš uje pro ne záko nnos t a v ě c s e

v ra c í k dalšímu říze ní ža lova né mu.

II. Žalovaný je po v i ne n na hra di t žalo bc i k ruká m zás tupky ně

Ing. Jitky Routkové, da ňové po ra dky ně se s ídle m Ko me nské ho 87/3,

460 01 Libe re c, nák lady říze ní ve výši 15 342 Kč, ve lhůtě 30 dnů od právní mo ci

tohoto ro zsudk u.

O d ů v o d n ě n í :

I. Žalo ba

Ža lobo u poda no u v záko nné lhůtě se ža lobce do máhal zrušení shora ozna če né ho

rozhodnutí ža lo va né ho, kterým b ylo změ ně no rozhodnutí o od vo lání vyda né F ina nč ním

úřad e m pro Libe reck ý kraj (dále jen „sp rá vce da ne “) dne 26. 9. 2013 pod

č. j. 897718/13/2602-24801-506521. Rozhodnutím o od vo lání sp rá vce da ně podle § 113 odst.

1 p ísm. b) záko na č. , da ňo vé ho řád u, změnil výš i úrok u z prodlení úhrady

daňo výc h povinností na dani z p říjmů fyzických osob za zdaňo vací období od 1. 1. 2009

do 31. 12. 2009 předepsaného do e vide nce na osobní daňo vý účet ža lobce do dne 15. 3. 2013.

Výše úrok u z prodlení b yla sp rá vce m daně předepsána platebním výmě re m ze dne

29. 5. 2013, č. j. 694401/13/2602-24801-506251, podle § 264 odst. 14 da ňo vé ho řádu a § 63

záko na č. , o správě daní a poplatků (dále jen „ “), ve výš i 30 600 Kč.

Ro zhod nutím o od vo lání výš i úrok u z prodlení sprá vc e daně změnil na částku 14 172 Kč.

Ža lobo u napadeným ro zhod nutím pak ža lo va ný výši předepsaného úroku z prodlení změnil

na částku 14 523 Kč.

Pokračování 2 59Af 6/2015

I. a) nicotnost

Ža lobc e nejp r ve uplatnil ná mitk u nico tnosti platebního výměru. Upozornil na to, že již

v prvé m od vo lání na míta l, že údaje v platebním výmě ru ohledně sta no ve ní úrok u z prodlení

napsané až za je ho ko nce m, jsou ne jas né. Není z nic h zře jmé, jaká konkrétní částka a v jaké

výš i a po jaké období je úročena, a částky neodpo vída jí platbám žalobce na s tra ně „da l“

osobního daňo vé ho úč tu. P lateb ní výměr je tak ve výroku i v od ůvod ně ní ne urč itým. Správce

daně pochybil, pok ud se podnětem žalobce ne zab ýva l a na mís to pro hlá še ní nico tnosti

platebního výměru v rámci od vo lac ího řízení je ho neurčitost ods tra ňo va l. Vyrozumění

ža lo va né ho z prosince 2013, která se týk ají pod nětu s měř ujíc ího k p ro hlášení nico tnosti

rozhodnutí sprá vc e da ně, žalobce označil za totožná, formální, vyda ná po uplynutí lhůty pro

vyř íze ní. K vyrozumění ža lo va né ho ze dne 9. 12. 2013 ža lobce podotknul, že je po věc né

stránce formá lním a ne urč itým. Žalo vaný se ne vypo řáda l s konkrétními námitkami žalobce,

že z pla teb ního výmě ru ne ní zřejmé, jak byl úrok z prodlení sta no ve n, jaká konkrétní částka

a v jaké výš i a po jaké období je úročena. Žalobce se trva l na to m, že neurčitost platebního

výměru neb ylo mo žné odstraňovat v od vo lacích říze níc h, byl zde d ůvod pro zruše ní

platebního výměr u, e ve ntuá lně prohlášení je ho nicotnosti.

I. b) c hy bný výpočet

Druhá ža lob ní námitka se týkala výpočtu úrok u z prod le ní. Sp rá vce daně sice ro zepsa l

výpočet úrok u z prod le ní, ale výpočet po va žuje ža lob ce za c hyb ný, neboť správce da ně

pominul § 59 ZSDP, e ve ntuá lně § 152 daňo vé ho řád u. Ža lobce zd ůra znil, že v jednotlivých

skupinách se úhrada da ně použije nejdříve na sp la tné daňové pohledávky s dřívějším datem

sp latnos ti. Přitom ke dni 6. 5. 2011 měl žalobce již dodatečně do měře no u daň z příjmů

fyzických osob za zda ňo vac í období 2009 plně uhra ze no u, proto je výpočet úroku z prodlení

ve výš i 14 171,22 Kč chyb ný. Z výroku p la teb ního výměru či ro zhod nutí správce da ně

nevyplývá, že by se sp rá vce da ně správným pořadím úhrady daní zab ýva l.

Odůvod nění ža lo va né ho v rozhodnutí o od vo lání je no vum, s tímto ná zore m neb yl

v před c ho zím říze ní ža lob ce se zná me n. Pod le žalobce b yla p řed mětná daň sp la tná

do 30. 6. 2010. Žalobce popsa l, že na předmětnou daň uhradil dne 29. 6. 2010 částku

22 955 Kč a dne 1. 7. 2010 částku 45 640 Kč, celke m tedy ke dni 1. 7. 2010 uhradil celou

částku 68 595 Kč, jak ji přiznal v řád né m daňovém p řizná ní. Z da ňo vé info rmač ní schránky

vyplynulo, že ke dni 1. 7. 2010 neměl na předmětné dani žád ný d luh. Násled ně sp rá vce da ně

vyměřil ža lobc i daň ve výši 137 475 Kč a k lad ný ro zd íl mezi vymě ře no u daní a daní tvrzeno u

ve výš i 68 880 Kč byl ža lobce povinen uhrad it v ná hrad ní lhůtě 15 dnů od právní moci

platebního výmě ru. Pok ud ža lobce uhradil dne 14. 12. 2010 částku 27 500 Kč, mě la b ýt dle

§59 odst. 5 p ísm. d) ZSDP použita na úhradu sp latné ho nedoplatku na před mětné da ni.

Ža lobc e pak dne 6. 5. 2011 uhradil částku 68 800 Kč a považoval daň k uvede né mu datu za

zce la uhra ze no u. V období od 1. 7. 2010 do 6. 5. 2011 měl záro ve ň na dani silniční a dani

z příjmů ze zá vis lé činnosti p řep latk y, které měly být při výpočtu úrok u z prodlení

zo hled ně ny.

Pokud b yla rozhodnutím ža lo va né ho ze dne 11. 3. 2013 konečná výše da ně sta no ve na

ve výš i 148 005 Kč, její sp la tnost ve smyslu a da ňo vé ho řád u, nas ta la ke dni

Pokračování 3 59Af 6/2015

30. 9. 2010, niko liv až dne 21. 3. 2013, kdy nas ta la ná hrad ní lhůta sp la tnosti, jak nesp rá vně

tvrdí ža lo va ný. Ode dne doručení rozhodnutí o ko neč né výši předmětné daně se odvíjí po uze

ná hrad ní lhůta splatnosti ve smyslu § 139 odst. 3 da ňo vé ho řád u, nikoliv lhůta splatnosti dle

, a ta má vliv po uze na vymáhací ř íze ní. Žalo vaný tyto dvě lhůty

v neprospěch ža lobce za mě ňuje a v d ůsledk u to ho platbu ze dne 6. 5. 2011 ve výši 68 800 Kč

chyb ně přiřazuje k úhradě zá lo hy na daň z příjmů fyzických osob roku 2011 sp la tné ke dni

15. 6. 2011 a úhradě daňové povinnosti na daň z p říjmů fyzických osob roku 2010 sp latné ke

dni 30. 9. 2011. Takový po stup ne ní zákonný. S odka ze m na odbornou literaturu má žalobce

za to, že rozlišení obou pojmů má význam z hled iska povinnosti uhradit úrok z prodlení

vzhledem k tomu, že do evidence da ně je daň předepsána k původnímu datu splatnosti, je tak

mo žno úhradu da ně směřo vano u na daň stanovenou z moci úřední zapr a vit na tuto daň po

celou dobu běhu ná hrad ní lhůty sp la tnosti, nikoliv až poslední den běhu této lhůty. Pok ud

daňový s ub jekt zap latí daň před uplynutím lhůty uvedené v p la teb ním výmě ru, může b ýt tato

daň přímo přiřa ze na na úhradu této da ně. Ža lo va ný tedy nemůže k tíži ža lobce vyk lád at

pořadí úhrady da ně a přiřadit platby ze dne 14. 12. 2010 až 6. 5. 2011 k jiné da ňo vé

povinnosti, než jak mu sta no ví ZSDP a daňo vý řád. Ža lobce uvád ě l dále d ůvod y pro

nesp rá vné přiřazení platby ze dne 6. 5. 2011 v částce 68 800 Kč k dani budo uc í a v částce 27

500 Kč k úhradě zá lo hy roku 2011.

Nato se žalobce vyjadřoval ke ko nsta to vá ní ža lo va né ho na str. 9 ro zhod nutí, podle

něho ž b yla p řed mětná daň zcela uhra ze na dne 2. 7. 2012, což vyplývá z údaje ve sloupci

třetím v částce 0 Kč. Stejné sk uteč no sti jsou pak uvedeny u data 14. 9. 2012 a 14. 12. 2012,

proto ža lobce namítá, že mu jsou nesp rá vně sta no ve ny úroky z prod le ní z předmětné da ně po

dni 2. 7. 2012, resp. po 14. 9. 2012 či 14. 12. 2012, přestože předmětná daň byla uhra ze na

přep latk e m na jiné dani pod le § 154 odst. 2 da ňo vé ho řád u.

K romě to ho ža lobce na míta l, že ve výpočtu úrok u z p rod lení na str. 8 a 9 nap ade né ho

rozhodnutí jsou d up lic itně stano vo vány úrok y z p rod le ní, resp. mu ne ní zřejmé, jak je úrok

a na základě jakého prod le ní, s jakou částkou a od kterého do kterého data stano ven. V této

části je úrok z p rod lení ne urč itý.

I. c) chy bné zaok ro uhlová ní

Ža lobc e up la tnil také ná mitk u c hyb né ho zaokro uhlo vá ní. Správce da ně k datu

15. 3. 2013 vypočítal úrok ve výš i 14 171,22 Kč, nic mé ně ve výroku ža lobc i předepsal na

osobní úče t úrok z prod le ní ve výš i 14 172 Kč. Usta no ve ní § 146 da ňo vé ho řádu pod le

žalobce nepřipouští zaok ro uhlo vá ní na ce lé koruny na hor u, postup né zaok ro uhlo vá ní ve dvou

nebo více stup níc h je nep říp ustné. Ža lo va ný se s up latně no u od vo lací ná mitko u týkající se

zaok ro uhlo vá ní ne zab ýva l, resp. ko nsta to va l záko nno u právní úp ra vu, sám se jí neříd il

a přisto up il k d vo jímu zaokrouhlení, když nejp r ve zaokrouhlil jednotlivé úroky za úročené

období, ty nás led ně sečetl a vypočetl úrok 14 522,54 Kč, který násled ně zaokrouhlil na částku

14 523 Kč. Te nto postup měl ža lob ce za ne záko nný a ne s ysté mo vý.

I. d) ro zpo r me zi výrokem a o důvo dně ním ro zho dnutí správce da ně

Podle ža lobc e je rozhodnutí správce daně o od vo lání ne záko nné pro zásadní ro zpo r mezi výrokem a odůvodněním ro zhod nutí. Zatímco z výroku rozhodnutí správce daně, kterým

Pokračování 4 59Af 6/2015

byl úrok z prodlení změněn z částky 30 600 Kč na částku 14 172 Kč, vyplývá, že úrok

z prodlení byl v p lateb ním výměru sta no ve n c hyb ně, v od ůvod ně ní sprá vc e daně uved l, že

„na základě výše uvedených skutečností je zřejmé, že k vydání napadeného platebního výměru

na úrok z prodlení daňových povinností daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání

za zdaňovací období od 1. 1. 2009 do 30. 1. 2009 č. j. 694401/13/2602- 24801-506521 měl

správce daně oporu v právních předpisech, a že úrok z prodlení není stanoven chybně“.

Výk lad výroku a odůvodnění ro zhod nutí sp rá vce da ně, který pro ved l ža lo va ný v napadeném

rozhodnutí, je úče lo vý. Nelze po ža lobc i požadovat, aby se do mýšle l, co měl správce daně na

mysli. Pod le žalobce je od ůvod ně ní ro zhod nutí sprá vc e da ně nesmyslné, pok ud v něm sp rá vce

daně uvedl, že měl při vydání platebního výměru oporu v p rávních p ředp isech a úrok

z prodlení neb yl sta no ve n c hyb ně. Obdobnou chybu pak lze vytk no ut napade nému rozhodnutí

ža lo va né ho. I z od ůvod ně ní rozhodnutí ža lo va né ho vyplývá, že p la teb ním výměr e m,

eve ntuá lně ro zhod nutím správce da ně nebyly úrok y z prodlení stano veny chyb ně a sp rá vce

daně měl při jejich vydání oporu v p rávních předpisech, což je v hrubé m ro zpo ru s výrok e m

napade né ho ro zhod nutí.

I. e) duplicitní úrok

Násled ně žalobce zno vu uved l, že mu byl d up lic itně předepsán úrok z p rod lení

v ko nkré tníc h p řípadec h. Sk uteč nos ti, které uved l žalo vaný o hled ně na míta né d up lic ity

ve výpočtu úrok u z prod le ní, měly vyp lyno ut z ro zhod nutí správce da ně, které b ylo v tomto

rozsahu ne urč ité.

I. f) pre kluze

Ža lobc e dá le na míta l prekluzi předmětné da ně. Úrok z p rod lení na předmětné dani

ne mo hl být předepsán, neboť správce da ně neb yl oprávněn dodatečně do měřit daň z příjmů

fyzických osob za uvedené zd aňo vací období, když ta b yla sp rá vce m daně řád ně vymě ře na

a předepsána na osobní daňo vý úče t dne 30. 6. 2010. Ža lo va ný neb yl oprávněn vyd at

rozhodnutí ze dne 11. 3. 2013, neboť prá vo sta no vit daň b ylo p rek ludo vá no ke dni

31. 12. 2012. Žalobce nesouhlasil s odůvodněním přerušení a počátku běhu no vé lhůty pro

sta no vení daně a uváděl d ůvod y, proč výzva F ina nč ního úřad u v České lípě ze dne 12. 8. 2010

ne mě la úč ink y ve smyslu § 47 odst. 2 ZSDP. Žalobce především zmiňo va l ne záko nno st

vyda né výzvy a skutečnost, že ža lobc i b yla daň ke dni 30. 6. 2012 vyměřena ko nk lude ntně,

proto nebylo mo žné za há jit vytýkací řízení výzvou ze dne 12. 8. 2010. Jako d ůka zy žalobce

předk láda l tiskové sestavy ze dne 31. 8. 2010 a d ůka zy z daňové informační sc hrá nk y, z nichž

dle ža lobc e vyplývá, že dne 30. 6. 2010 i dne 5. 4. 2010 byla na je ho osobní účet přip sa ná daň

z příjmů fyzických osob za zd aňo vací období roku 2009.

Ža lobc e v této so uvislosti po ukázal na ro zsudk y Nejvyššího správního so ud u, podle

nichž má správní orgán povinnost p řezko umat zá nik prá va daň doměřit či vyměřit

a je povinen k prekluzi prá va p řihléd no ut z moc i úřední i v případě, když se jed ná

o přís luše ns tví daně bez ohledu na to, zda b yla námitka up la tně ná vůč i stano vení p řed mětné

daně.

I. g) ro zho dová ní o prominutí da ně a přís luš e ns tví

Pokračování 5 59Af 6/2015

Da lší ža lob ní bod žalobce uplatnil v souvislosti s rozhodováním o je ho žádosti

o prominutí da ně a příslušenství da ně, kterou podal dne 31. 12. 2010 u F ina nč ního úřad u

v České Lípě a o které neb ylo do dnešního dne rozhodnuto. Rozhodnutí o žádosti o prominutí

daně a příslušenství má přitom vliv na da né od vo lací ř íze ní. Ža lobc e shrnul zá věry

ža lo va né ho ve vyro zumě ní ze dne 14. 1. 2015, č. j. 1122/15/520010424-706807, a nesouhlasil

s tím, jak se s namítanými skutečnostmi ža lo va ný vypořádal. Ke sdě le ní F ina nč ního úřad u

v České Lípě ze dne 23. 5. 2011, č. j. 103074/11/172911506113, žalobce uved l, že je

ne záko nné, závěr to ho to správce da ně, že ne ní k vyřízení žádosti ko mpe te ntní, ne ní v souladu

s právními p ředp isy. Povinností sprá vc e da ně bylo žádost po sto up it, což se nestalo, proto jsou

finanční orgány ve věci této žádosti několik let nečinné. Dle § 55a ZSDP může k prominutí

doj ít v které mko liv stádiu da ňo vé ho říze ní. Žalo vaný se měl ná mitko u věcně zabývat, niko liv

ji fo rmá lně vyřídit. O podané žádosti mě lo být vydá no ro zhod nutí, aby proti ně mu mohl

ža lobce uplatnit řád né opravné prostředky. Pok ud ža lo va ný dne 14. 1. 2015 vyda l vyrozumění

o odlo že ní podnětu, pak ža lobce s je ho zá věry neso uhlas í. Neso uhla sil ani s tvrzením sp rá vce

daně, úředními zá zna my o to m, že v této věci úřed ně jednal se sprá vc e m daně. Žalobce

uza vře l tím, že do dnešního dne neb ylo o žádosti řád ně rozhodnuto, proto má za to, že orgány

finanční správy jsou nečinné, což se ne ga tivně odráží v říze ní o úrok u z prodlení k p řed mětné

dani.

I. h) ne zo hle dně ní všech skutečností – zpě tné ho posečkání da ňové ho ro zdílu

Ža lobc e ro zporo va l právní zá věr ža lo va né ho, že rozhodný je stav v době vydání

platebního výměru na úrok z p rod lení a ětné posečkání da ňo vé ho ro zd ílu v částce

10 530 Kč se ve výpočtu předmětného úrok u z p rod lení neodráží. Žalobce uvedl, že sp rá vce

daně rozhodnutím o posečkání da ně ze dne 29. 5. 2013, č. j. 694412/13/2602-24 18-50652,

rozhodl o posečkání da ně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2014 v částce 10 530 Kč a dále posečkal

úrok z p rod le ní, o zb ytk u ned ůvod ně nero zhod l. Žalo vaný byl povinen při svém rozhodování

tuto skutečnost zohlednit, pro to že má podstatný vliv na výš i úrok u z p rod le ní, když za dobu

posečkání ne vzniká ža lobc i v souladu s § 157 daňové ho řádu povinnost hradit úrok

z prod le ní. Bylo ted y povinností ža lo va né ho úrok z prodlení z částky 10 530 Kč nes ta no vit.

I. ch) neproje dnání odvolání a ne se zná me ní s důka zy

V zá věru ža lob y žalobce upo zor nil na „Se zná me ní se zjištěnými d ůka zy a výzvu

k vyjádření se v rámci od vo lac ího řízení“, které ža lo va ný vyda l dne 1. 9. 2014 a ze kterého

plyne, ža lo va ný v p růběhu od vo lac ího řízení dop lňo va l d ůka zy. S těmito d ůka zy žalobce

neseznámil, neboť vla stní se zná me ní s provedenými d ůka zy red uko va l pouze na obsah

sezná me ní se zjiš tě nými skutečnostmi a výzvu k vyjádření ze dne 1. 9. 2014, které žalobci

doručil. Žalobce na míta l, že mu neb ylo umo žně no na hléd no ut do spisu ža lo va né ho.

V průběhu od vo lacího řízení žádal, aby mu b ylo umo žně no do spisu na hléd no ut u mís tně

přís luš né ho sp rá vce da ně - F ina nč ního úřad u pro Liberecký kraj a dá le žáda l o sdělení

informace, kdy b ude mo žno do spisu u to ho to sp rá vce da ně mo žno nahlížet, v jaké kanceláři

a u jaké konkrétní úřední osoby, přičemž svou žádost opřel o zásady správy daní

a záko na č. , o finanční sprá vě České rep ub lik y, a sk uteč no st, že se jedná

o no vé d ůka zy v rámci od vo lac ího říze ní. Po ža lobc i ne lze spravedlivě po žado vat, aby

nahlížel do spisu v síd le ža lo va né ho, které je pro něj nedosažitelným v d ůsledk u reorganizace

státní finanční sp rá vy. Zne mo žně ním na hléd no ut do sp isu u mís tně příslušné ho správce da ně

Pokračování 6 59Af 6/2015

tak ve sk uteč nos ti nedošlo k pro jed ná ní no vé ho právního ná zoru ža lo va né ho, obsah

sezná me ní byl pouze formální, neboť ža lobc i no vě shro má ždě né d ůka zní prostředky nebyly

zpřístup ně ny a žalobce se k nim ne mo hl vyjádřit. Ža lo va ný neb yl op rávněn za mítno ut

žalobcovu žádost o prod lo uže ní lhůty k vyjádření.

Ze všec h uvede nýc h d ůvod ů ža lobce na vrho va l, aby so ud nap ade né ro zhod nutí

ža lo va né ho zruš il a ža lo va né mu ulo žil povinnost na hrad it ža lobc i nák lad y so ud ního říze ní.

II. Vy já dře ní ža lova né ho

V p ísemném vyjádření k ža lobě ža lo va ný odká za l na obsá hlé od ůvod ně ní nap ade né ho

rozhodnutí, v ně mž se vypořádal se vše mi od vo lac ími námitkami, které se v podstatě shodují

se ža lob ními.

K námitce nicotnosti p la teb ního výměru žalo vaný uved l, že se s ní vypořádal

ve vyro zumě ní ze dne 9. 12. 2013 ve věci platebního výměru na úrok z prodlení a ve

vyrozumění ze dne 13. 12. 2013 ve věc i rozhodnutí o od vo lá ní, na něž plně odkazuje.

K námitce c hyb né ho výpočtu ža lo va ný citoval usta no ve ní § 152 odst. 1 da ňo vé ho

řádu, který stano ví pořadí úhrady da ně na osobním daňovém úč tu. Částka 68 880 Kč připsaná

dne 6. 5. 2011 ne mo hla být správcem da ně použita na vyměřený daňo vý ro zd íl 68 880 Kč,

neboť ná hrad ní splatnost se odvíjela od právní moci platebního výmě ru, který se vzhled e m

k odvolání ze dne 2. 5. 2011 pravo moc ným nes ta l. P latba musela být dle § 152 odst. 1

daňo vé ho řádu použita k úhradě nás led ně splatných daňo vých pohledávek, konkrétně v částce

27 500 Kč k úhradě zá lo hy roku 2011 sp la tné ke dni 15. 6. 2011 a v částce 41 380 Kč

k úhradě da ňo vé povinnosti za rok 2010 splatné ke dni 30. 9. 2011. Konečný daňo vý ro zd íl

79 410 Kč se stal ná hrad ně sp latným až dne 5. 4. 2013 ve va zbě na právní moc rozhodnutí

ža lo va né ho č. j. 7753/13/5000-14102-708855. Námitc e žalobce ne lze přisvědčit, v so uvislosti

s před mě tno u úhradou v roce 2011 bylo prá vě ap liko vá no zmíněné usta no ve ní. Pro to že

ná mitk a nebyla dříve up latně na, sp rá vce daně se jí v ro zhod nutí podrobněji ne zab ýva l, ovšem

konkrétní výše nedop la tk u v urč ité m okamžiku a zo hled ně né přeplatky jsou z rozhodnutí

seznatelné. Žalo vaný doplnil, že napadené ro zhod nutí b ylo vydá no ve smyslu § 264 odst. 14

daňo vé ho řádu a § 63 ZSDP, podle nichž se pro daně, jejichž p ůvod ní den splatnosti nastal do

dne nab ytí úč inno sti to ho to záko na, up latní úrok z pro d lení pod le dosavadních právních

předp is ů. P roto že p ůvod ní den splatnosti da ně z p říjmů fyzických osob za rok 2009, nastal

dne 30. 6. 2010, byl úrok z p rod lení příslušenstvím da ně vyc há zejíc ím z předchozího

procesního p ředp isu, tedy ZSDP. Výše a ůsob výpočtu byly dány .

K námitce c hyb né ho zaok ro uhlo vá ní ža lo va ný po zna me na l, že výmě r na úrok

z prodlení je rozhodnutím deklaratorním, úrok na p rod lení se nevyměřuje, po uze se daňo vému

subjektu sděluje jeho výše, když povinnost placení úrok u v konkrétní výš i je dána přímo

záko ne m . Správcem da ně postup ně počítaný úrok z p rod lení byl

v zá vislo sti na mě níc í se výš i úro če né ho nedoplatku prováděn s ma te matick ým

zaok ro uhlo vá ním na dvě desetinná mís ta a výs led ná částka byla zaokrouhlena na ce lé koruny

na hor u. Přestože úrok z prodlení neb yl vymě řo vá n, užíva lo se od počátku u to ho to druhu

sankce zaokrouhlování na celé koruny nahoru obdobně jako u da ně, čímž byla vytvo ře na

us tá le ná správní p ra xe, od níž neb yl d ůvod se odchýlit. Postup v zaok ro uhlo vá ní byl

Pokračování 7 59Af 6/2015

záko nodá rce m po tvrzen v usta no ve ní § 146 odst. 1 da ňo vé ho řád u. Také z mo žnosti platit

daňo vé povinnosti v hoto vo stním p la teb ním styku vyplývá ne úče lnos t za zna me ná vá ní úrok u

z prodlení v ha léřo výc h částkách.

K ža lob nímu bod u, ve kterém ža lobce na míta l ro zpo r me zi výrokem a od ůvod ně ním

rozhodnutí sp rá vce da ně o od vo lá ní, žalo vaný ko ns tato va l, že dle výroku to ho to rozhodnutí

doš lo k zásadnímu s níže ní úrok u z prodlení z částky 30 600 Kč na částku 14 172 Kč vlivem

zo hled ně ní d ispo nib ilníc h přeplatků so ulad ně s jud ika turo u. Pok ud v odůvodnění rozhodnutí

správce da ně uved l žalob cem cito vano u větu, pak je třeba vnímat ji v ko nte xtu ce lé ho

odstavce od ůvod ně ní, v ně mž správce da ně rea go va l na ná mitk u žalobce, že vyd ání

platebního výměru ne mě lo oporu v p rávních p ředp ise c h. Správce da ně po ukázal na ro zhod né

skutečnosti pro výpočet úroku z prodlení v ná va znosti na citace § 264 odst. 14 da ňo vé ho řádu

a § 63 ZSDP. Z to ho je pod le ža lo va né ho zře jmé, že ko ns tato vá ním „ …úrok z prodlení není

stanoven chybně…“ měl správce daně na mysli jen to, že úrok z p rod lení byl stanoven

v souladu s těmito právními předpisy. Pod le ža lo va né ho je třeba uvědomit s i, že ro zd íl

v částce úrok u z prodlení nevznikl v d ůsledk u porušení uvede nýc h usta no ve ní, ale změ no u

výc ho zíc h údajů pro výpočet.

K námitce d up lic itně sta no ve né ho úrok u z prod le ní ža lo va ný uvedl, že ná mitk u

považuje za ire le va ntní, neboť veškerá tvrzení ža lo va né ho vyplývají z napade né ho

rozhodnutí.

V reakci na na míta no u prekluzi p ráva na sta no ve ní da ně z příjmů fyzických osob za

rok 2009 ža lo va ný oc ito va l re le va ntní usta no ve ní da ňo vé ho řádu a v ná va znosti na § 264

odst. 4 da ňo vé ho řádu usta no ve ní ZSDP vzta hujíc í se k počátku běhu a přerušení lhůty pro

sta no ve ní daně. Pod le ža lo va né ho lhůta pro vyměření da ně z příjmů fyzických osob za rok

2009 zača la dle běžet dnem 31. 12. 2009 a sko nč ila by dnem 31. 12. 2012.

Dne 20. 8. 2010 doš lo k řád né mu doručení výzvy ze dne 12. 8. 2010 vyda né pod le § 43

odst. 1 ZSDP za úče le m odstranění pochybností sprá vc e da ně o úd ajíc h řád né ho přiznání

k dani z příjmů fyzických osob za rok 2009, což vyvo la lo úč ink y ve smyslu § 47 odst. 2

ZSDP, proto od ko nce roku 2010 poča la běžet tříletá lhůta s ko nce m pro sta no ve ní da ně do

31. 12. 2013. Počátek běhu lhůty zůstal zacho ván, a pok ud rozhodnutí o od vo lání ve věci

vyměření p řed mětného da ňo vé ho ro zd ílu za rok 2009 nabylo právní moc i dne 21. 3. 2013,

nedošlo k prekluzi práva na sta no ve ní této da ně. K úč ink ům výze v k odstranění poc hyb ností

daňo výc h přiznání dle § 43 ZSDP na přerušení prekluzivní lhůty ža lo va ný odká za l na

rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2007, č. j. – 68, či ze dne

28. 8. 2009, č. j. 5 Afs 9/2009 – 65. Pod le ža lo va né ho výzva ze dne 12. 8. 2010 obsa ho va la

veškeré ná le žitosti dle § 32 odst. 2 ZSDP vče tně sdě le ní konkrétních pochybností sp rá vce

daně a b yla řád ně dor uče na zás tupc i ža lobce a ža lobc i sa mé mu. Námitku uplynutí prekluzivní

lhůty ža lo va ný o znač il za ned ůvod no u.

K ža lob ní výtce, která se do týka la nesprávného postupu při rozhodování o ža lobco vě

žádosti o prominutí da ně a příslušenství da ně, žalo vaný ko nsta to va l, že pod nět na o chranu

před nečinností te hde jš ího F ina nč ního úřad u v České Lípě byl ža lo va ným posouzen

ve vyrozumění ze dne 14. 1. 2015 a byl odložen pro ned ůvod nos t. Ža lo va ný totiž zjistil, že

k žádosti o prominutí daně a p řísluše nství, které žalobce k poštovní přepravě podal dne

31. 12. 2010, bylo dne 13. 5. 2011 vydá no sdě le ní č. j. 103074/11/17291150613, podle

Pokračování 8 59Af 6/2015

kterého k vyřízení žádosti ne ní F inanční úřad v České Lípě ko mpe te ntní. Vliv žádosti

o prominutí daně a p řísluše nství da ně na probíhající od vo lací řízení žalo vaný nes hled a l,

protože k prominutí p řed mětné da ně, jejíž os ud by úrok z p rod lení sledo va l, nedo š lo.

Při výpočtu úrok u z prodlení je pak nut né vyc há ze t ze sk utko vé ho stavu v době vyd ání

platebního výměru na úrok z prod le ní, kdy před mětná daňová povinnost pra vo moc ně

sta no ve ná zůs ta la ne změ ně na.

K námitce ne zo hled ně ní všec h skutečností ža lo va ný po zna me na l, že po žada vk u

žalobce ze dne 8. 4. 2013 na posečkání ve smyslu § 156 da ňo vé ho řádu zpě tně sp rá vce da ně

vyho vě l rozhodnutím ze dne 29. 5. 2013. Neuhrazený daňo vý rozdíl ve výši 10 530 Kč

posečkal ode dne 1. 7. 2010 a úrok z prodlení úhrady daňo vých povinností na dani příjmů

z fyzických osob za rok 2009 ve výš i 30 600 Kč spočtený a předepsaný do dne 15. 3. 2013

posečkal ode dne 16. 3. 2013. Ža lo va ný dodal, že rozhodnutí sprá vc e da ně o posečkání ze dne

29. 5. 2013 ne ní předmětem sporu.

K ža lob nímu bod u, že s žalobcem neb ylo pro jed ná no od vo lání a žalobce neb yl

sezná me n s doplněným od vo lac ím řízením, ža lo va ný uved l, že obecně formulovaný

požadavek ža lobce na nahlížení do spisu byl nejp r ve nesprávně poc hope n. Na základě

upře s ně ní ze dne 17. 12. 2014 byl ovšem pře hod no ce n na požadavek na zas lá ní dokumentů

odvo lac ího sp isu. K tomuto po žada vk u se ža lo va ný vyjádřil v rozhodnutí ze dne 9. 1. 2015

s tím, že daňo vý řád ne zná korespondenční nahlížení, ale podle so uča sné judikatury lze při

dodržení zásady hospodárnosti zaslat kopie urč itýc h listin ze správního lis tu. V rozhodnutí

bylo ro vně ž uvedeno, že podklady z informačního systé mu správce da ně, ze kte rýc h ža lo va ný

při ro zhodo vá ní o úrok u z prod le ní vyc há zí, d ispo nuje příslušný finanční úřad. Na toto

vyjádření již žalobce nerea go va l, do dne vydání napa de né ho ro zhod nutí ža lobce to hoto

ůsob u nahlížení do od vo lac ího sp isu nevyužil. Ža lo va ný dá le ko nsta to va l, že po žada vk u

uvést sp iso vo u značk u, pod kterou je vede n příslušný od vo lací spis, b ylo vyho vě no, ovšem

v případě potřeby na hléd no ut do spisu za úče le m získá ní informací postačí zná t da ňo vé

id e ntifikač ní číslo ža lob ce a číslo jed nac í p íse mnosti vyda né správcem da ně, které

požado va ný sp is do sta teč ně id e ntifik ují. Ža lobo u napadeným ro zhod nutím pak bylo vyho vě no

požada vk u na uvedení evidenční značky písemným podání žalobce, na která rozhodnutí

reaguje.

Ža lo va ný uza vře l tím, že s námitkami, které byly obsaženy již v od vo lání žalobce,

se podrobně vypořádal ve svém ro zhod nutí. S o hlede m na uvedené na vrhl, aby so ud žalob u

za mítl a ža lobc i nepřiznal prá vo na náhrad u nák lad ů říze ní. Ža lo va ný pak s odka ze m na nález

Ústavního soudu sp. zn. P l. US 39/13 ze dne 7. 10. 2014 uplatnil ná rok na ná hrad u nák lad ů

říze ní pa ušá lní částkou ná hrad y hoto výc h výdajů za úko n dle vyhlá šk y č. ,

advokátního tarifu.

III. Průběh říze ní

Ze shod nýc h tvrze ní účastníků a před lo že né ho sp iso vé ho mate riá lu vyplývají tyto, pro

posouzení věc i ro zhod né skutečnosti:

Dne 30. 6. 2010 žalobce podal řádné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zda ňo vac í období roku 2009. Výsled ná da ňo vá povinnost byla ža lobce m přiznána ve výši

Pokračování 9 59Af 6/2015

68 595 Kč. Ta to da ňo vá povinnost b yla uhra ze na částkou 22 955 Kč z ce lko vé platby

48 695 Kč přips a né na přís luš ný úče t správce da ně dne 29. 6. 2010 a částkou 45 640 Kč

připsa no u dne 1. 7. 2010.

Správce da ně ža lobc i vyměřil (na zák ladě výsledků vytýk ac ího říze ní) p la teb ním

výměrem ze dne 25. 3. 2011, č. j. 25558/11/172911500417, daň z příjmů fyzických osob

za zda ňo vac í období roku 2009 ve výš i 137 475 Kč, přičemž ro zd íl ve výš i 68 880 Kč me zi

vyměřenou daní a daní tvrzeno u v daňovém přiznání měl být uhra ze n v ná hrad ní lhůtě 15 dnů

od právní moci p la teb ního výmě ru. Proti uvede né mu platebnímu výmě ru podal žalobce

odvo lá ní. Ža lo va ný rozhodnutím o od vo lání ze dne 11. 3. 2013, č. j. 7753/13/5000-14102-

708855, změnil předmětný platební výměr a daňovou povinnost sta no vil ve výš i 148 005 Kč

s tím, že k lad ný ro zd íl me zi daní vyměřenou ža lo va ným a daní tvrzeno u v daňovém přiznání

ve výši 79 410 Kč byl splatný v ná hrad ní lhůtě 15 dnů ode dne nab ytí právní moc i to hoto

rozhodnutí, tedy v daném případě do 5. 4. 2013, neboť rozhodnutí ža lo va né ho nab ylo právní

moci dne 21. 3. 2013.

Dne 6. 5. 2011 žalobce sp rávci da ně na daň z p říjmů fyzických osob zaplatil částku

68 880 Kč. Ta nebyla zapra ve na na vymě ře ný ro zd íl me zi daní tvrze no u a daní stanovenou

platebním výmě re m ze dne 25. 3. 2011 ve spojení s rozhodnutím ža lo va né ho ze dne

11. 3. 2013, a le ve výši 27 500 Kč byla užita na úhradu zá lo hy roku 2011 sp latné ke dni

15. 6. 2011 a výš i 41 380 Kč na úhradu daňo vé povinnosti k dani z příjmů fyzických osob

za rok 2010 sp la tné ke dni 30. 9. 2011.

Na úhradu da ňo vé ho ro zd ílu ve výš i 79 410 Kč byla započ te na částka 26 780 Kč

z ce lko vé p latb y 42 100 Kč př ipsa né dne 14. 12. 2012 a platba 42 100 Kč připsa ná dne

15. 3. 2013. Tyto skutečnosti byly doloženy přehledem páro vání p ředp isů a p la teb, který byl

součástí před lo že né ho sp iso vé ho ma ter iá lu.

Zb ylo u ne uhra ze no u část da ňo vé ho ro zd ílu ve výš i 10 530 Kč vče tně příslušenství

předmětné da ně správce da ně rozhodnutím ze dne 29. 5. 2013, č. j. 694412/13/2602-24801-

506521, které nab ylo právní moc i dne 5. 7. 2013, posečkal ode dne 1. 7. 2010 a ro vně ž ode

dne 16. 3. 2013 posečkal s úhradou úrok u z p rod lení úhrady daňo vých povinností na dani

z příjmů fyzických osob za rok 2009 ve výš i 30 600 Kč, spočtený a předepsaný do dne

15. 3. 2013.

Současně s rozhodnutím o posečkání vyda l správce da ně dne 29. 5. 2013 platební

výměr č. j. 694401/13/2602-24801-506521, jímž pod le § 264 odst. 14 da ňo vé ho řádu

a § 63 ZSDP vyrozuměl žalobce o předpisu úrok u z prodlení úhrad y daňových povinností na

dani z příjmů fyzických osob za zd aňo vací období roku 2009 v částce 30 600 Kč. Úrok

z prodlení se sestá va l z dílčího úrok u ve výš i 18,44 Kč za jednodenní prodlení s platbou

45 640 Kč, která byla na tvrzeno u daň uhraze ná dne 1. 7. 2010, a dále z dílčího úrok u ve výši

30 580,89 Kč z částky 68 880 Kč do dne 15. 3. 2013, kdy byl uhra ze n daňo vý ro zd íl ve výši

79 410 Kč. Podle § 63 dost. 2 ZSDP byl úrok z prodlení vypočten u obou úročených

daňo výc h nedoplatků ode dne 1. 7. 2010. Úrok z p rod lení z da ňo vé ho ro zd ílu 79 410 Kč byl

vypočten v zá vislosti na dobách prodlení jednotlivých na je ho úhradu zapo čte nýc h částek.

Neuhra ze ná zb ytko vá část da ňo vé ho ro zd ílu 10 530 Kč byla úročena do 1. 7. 2010 do data

uvede né ho v platebním výměru, tedy do dne 15. 3. 2013.

Pokračování 10 59Af 6/2015

Vyč ísle né mu úrok u z prodlení se ža lob ce bránil od vo lá ní. Správce da ně podanému

odvolání částečně vyho vě l a podle § 113 odst. 1 p ísm. b) da ňo vé ho řádu ro zhod nutím ze dne

26. 9. 2013, č. j. 897718/13/2602-24801-506521, snížil p ůvod ně vypočtený úrok z prodlení

z částky 30 600 Kč na částku 14 172 Kč. Při je ho výpočtu přihlédl k jud ika turním závěrům

sprá vníc h so ud ů, které nep řipo uští předepsat pe ná le, příp. úrok z pro d lení z nedoplatku

na dani za dob u, kdy e xis tuje na účtu daňového subjektu d ispo nib iln í vratitelný p řep la tek na

jiné dani, a zo hled nil dob u, po kterou byly na osobních daňo vých úč tec h žalobce v průběhu

let 2010 až 2012 e vido vá ny vratitelné p řep latk y, jejichž přehled v rozhodnutí uvedl, a

nedoplatek da ňo vé ho ro zd ílu zúročil po uze v částkách odpovídajících ro zd ílům mezi částkou

nedoplatku da ňo vé ho ro zd ílu 79 410 Kč a částkami e vido va nýc h p řep latk ů.

I proti tomuto rozhodnutí správce daně o od vo lání podal žalobce od vo lá ní, ve kterém

převážně na míta l skutečnosti up la tně né v ža lob níc h ná mitkác h. Ža lo va ný ulo žil

prvo stup ňo vé mu sprá vc i da ně doplnění od vo lac ího řízení o další podklady z infor ma č ního

sys té mu správce da ně a po žado va l vysvě tle ní k některým zo hled ně ným přep latk ům

na osob níc h daňo vých úč tec h ža lobce o hled ně da ně z příjmů fyzických osob ze zá vis lé

činnosti a z funkčních požitků a da ně z příjmů fyzických osob pod ávajících p řizná ní.

Ža lo va ný dospěl ke zjiště ní, že úrok z pro d lení v částce 18,44 Kč z jednodenního

prod le ní části tvrze né da ně ve výš i 45 640 Kč c hyb í. Zpochybnil správnost dne uko nčení

výpočtu úrok u z prodlení z da ňo vé ho ro zd ílu ke dni 14. 12. 2012, jak z něj vyc há ze l sp rá vce

daně v rozhodnutí o od vo lá ní. Ža lo va ný se také za jíma l o úhradu ve výši 1 470 Kč a zaob íra l

se okamžikem jejího připsání na účet, když do vod il, že se tak stalo až ode dne 17. 1. 2011.

Ro vně ž řešil skutečně vyká za né přeplatky ze zálo h ze zá vis lé činnosti a ze zae vido va né ho

vyúč to vá ní da ně z p říjmů ze zá vis lé činnosti za rok 2013 a vyká za né nulové částky záloh

za první dva měs íce roku 2013. Pod le ža lo va né ho stav osobního účtu žalobce s přeplatkem

110 980 Kč ke dni 14. 12. 2012 postup ně pokryl zá lo hy sp la tné ke dni 17. 12. 2012

a ke dni 15. 3. 2013 předepsané v částkách 42 100 Kč a teprve je ho zb ytko vá část ve výši

26 780 Kč b yla započtena na daňo vý ro zd íl 79 410 Kč, který byl ná hrad ně splatný ke dni

5. 4. 2013, proto měl být úrok z prodlení spočten do dne 15. 3. 2013. Ža lo va ný provedl

přepočet předmětného úroku z p rod lení s ohledem na v přehledu uvedené d ispo nib ilní

přep latk y na ODÚ DP72, ODÚ DP74 a ODÚ DP71, které do výpočtu úrok u z prodlení

pro mítl, a zúro č il nedop la tek daňo vého ro zd ílu po uze v částkách odpo vída jíc íc h ro zd ílům

mezi částkou nedop la tk u da ňo vé ho ro zd ílu 79 410 Kč a částkami e vido va nýc h přeplatků.

Úrok z prodlení za zda ňo vací období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 stanovil v částce

14 523 Kč. Všechny to to skutečnosti vyplývají již z p íse mnosti „S eznámení se zjištěnými

skutečnostmi a výzva k vyjádření se v rámci od vo lac ího řízení“ ze dne 1. 9. 2014, která byla

ža lobc i do ruče na. Pro to že po opako va né m prod lo uže ní lhůty k vyjádření se k výsledkům

odvo lac ího říze ní ža lobc e svoje věc né výhrady vůči stano vení úrok u z prodlení a je ho výši

ne up latnil, ani ne uč inil ná vrh na provedení doka zo vá ní da lšími podk lad y, sta no vil ža lo va ný

úrok z prodlení ve shodě s tím, co uved l ve shora označené p íse mno sti. Žalobo u napadeným

rozhodnutím ze dne 20. 2. 2015, č. j. 5546/15/5200-10423-701743, ža lo va ný změ nil

rozhodnutí sp rá vce o od vo lání tak, že změnil úrok z prod le ní předepsaný do evidence

na osobní daňo vý úče t do 15. 3. 2013 na částku 14 523 Kč.

Pokračování 11 59Af 6/2015

Pro úplnost lze dodat, že ža lo va ný se též zab ýva l ža lobco vými pod něty na prohlášení

nicotnosti jak p la teb ního výměr u správce da ně ze dne 29. 5. 2013, tak ro zhod nutí sp rá vce

daně o od vo lání ze dne 26. 9. 2013. Oba podněty shleda l nedůvodnými a ža lob ce vyrozuměl

o jejich od lo žení pod le § 105 odst. 5 da ňo vé ho řád u, a to vyrozuměními ze dne 9. 12. 2013

a ze dne 13. 12. 2013.

IV. Pos ouze ní věci soude m

Krajský so ud pře zko uma l nap ade né rozhodnutí a řízení je ho vydání p ředcházející

v řízení dle části třetí, hlavy druhé, d ílu prvního zák o na č. , soudního řádu

správního, ve znění po zdějších předpisů (dále jen ,, “), v ro zsa hu a me zíc h uplatně nýc h

ža lob níc h bodů v duchu dispoziční zásad y, kterou je správní soudnictví ovládáno, vyc há ze je

přito m ze sk utko vé ho a p rá vního stavu v době ro zhodo vá ní správního orgánu v so ulad u s § 75

odst. 1, odst. 2

K projednání ža lob y so ud nař íd il ús tní jed ná ní, z jeho ž účasti se žalo vaný omluvil,

setrval přitom na svém návrhu v p íse mné m vyjádření. O mluven byl i ža lobce prostřednictvím

právní zás tupk yně. Ta odkázala na ža lob ní body za hr nuté v žalobě a zdůraznila, že ža lo va ný

se měl zab ýva t ná mitko u nicotnos ti. Nesouhlasila s tím, že při výpočtu úroku z prodlení

ža lo va ný odka zo va l na usta no ve ní daňového řád u, věc se mě la řídit usta no ve ním § 59 a § 63

ZSDP. Žalobce neměl v p růběhu řízení mo žnos t zjis tit, jak správce da ně přiřazuje jednotlivé

platby. Pro p řípad, že by b yla sporná sp la tnost daně z příjmů fyzických osob za rok 2010 ke

dni 30. 9. 2011, právní zá stupk yně ža lo bce na vrho va la, aby so ud doplnil dokazování

rozhodnutím, kterým b yla prod lo uže na lhůta pro podání da ňo vé ho p řizná ní. Protože spis

neobsa ho val také žádost žalobce o prominutí da ně a příslušenství, na vrho va la, aby so ud

doplnil doka zo vá ní i to uto žádos tí. Ve zb ytk u již právní zás tupk yně žalobce odkázala

na argumentaci obsaženou v žalobě a na vrho va la, aby so ud ža lob ě vyho vě l a napadené

rozhodnutí ža lo va né ho zr uš il a ža lobc i přiznal ná hrad u nák lad ů říze ní.

1) k námitce nicotnosti pla te bního vý měru a ro zho dnutí správce da ně pod

bo dem I. a)

V pr vé řadě se so ud muse l vypořádat s ná mitko u nicotnosti p la teb ního výměru, jež by

mě la za následek i nicotnost ná sled ně vyda né ho rozhodnutí správce daně o od vo lání

a ro zhod nutí ža lo va né ho. Z ža lob ního bodu je zřejmé, že žalobce spatřuje nicotnost

platebního výmě ru v ne urč itos ti je ho výroku a od ůvod ně ní, z něho ž ne lze zjis tit ůsob,

jakým byl úrok z p rod lení stanove n. Násled ně ža lobc e nesouhlasí se ůsobe m, jakým

se s up latněno u výhradou vypořádal sp rá vce da ně a ža lo va ný.

Podle § 105 odst. 2 p ísm. a) daňo vého řádu je rozhodnutí nicotné, pok ud správce da ně

neb yl k je ho vydání vůbec věc ně p říslušný. Pod le § 105 odst. 2 p ísm. b) da ňo vé ho řádu je

nicotné též rozhodnutí, pok ud trpí vad a mi, jež je činí zjevně rozporným nebo p rá vně nebo

fak tick y neuskutečnitelným. Dle p ísm. c) cit. usta no ve ní je nicotné také ro zhod nutí, pok ud je

vydá no na základě jiné ho nico tné ho rozhodnutí vyda né ho sp rá vce m da ně. Pod pojem

nicotnosti tak c ito va né usta no ve ní řadí ne jzá va žně jší vad y, pro které se na správní ro zhod nutí,

které jimi trp í, na hlíž í jako na nee xis tujíc í.

Pokračování 12 59Af 6/2015

Ro vně ž jud ikatura sprá vníc h soudů postup ně zpřes ňo va la výk lad pojmu nicotné ho

rozhodnutí. Za nico tná ro zhod nutí jsou tak např ík lad po va žo vá na ro zhod nutí, k jejichž vyd ání

ne má správní orgá n pravo mo c nebo ne ní absolutně věc ně příslušný (srov. ro zsudk y

Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 4. 2. 2009, č. j. -99; ze dne 2. 11.

2006, č. j. -73; ze dne 25. 11. 2004, sp. zn. , publ. pod č. 502/2005

Sb. NSS; ze dne 21. 8. 2003, č. j. -46, publ. pod č. NSS; všechny

rozsudky Nejvyššího správního soudu též do stup né na www. ns so ud.c z), ro zhod nutí vyda ná

nee xistujíc ímu subjektu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2008, č. j. 8 Afs

78/2006-74, pub l. č. 1629/2008 Sb. NSS) nebo pokud správní orgá n ro zhod l o nepodaném

odvolání (ro zs udek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2003, sp. zn. ).

Naopak nico tnost ne ůsob ují mé ně zá va žné vad y správních aktů. N icotnými ne jso u

rozhodnutí, která např ík lad obsahují písařskou chybu (rozsudek Nejvyššího správního soudu

ze dne 29. 12. 2005, č. j. -73), která jsou podepsána v rub r ice za správnost jino u

osobou (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2004, č. j. -48),

a jež byla vyda ná v rozporu s p řeká žko u věc i pravo mo cně rozhodnuté (ro zsud ek Nejvyššího

správního soudu ze dne 21. 2. 2008, č. j. -82).

Z obsahu správního spisu plyne, že ná mitk u nicotnosti platebního výmě ru ze dne

29. 5. 2013 ža lobce uplatnil v od vo lání proti ně mu, nás led ně pak i v od vo lání proti rozhodnutí

správce da ně o od vo lání ze dne 26. 9. 2015, kdy navrho val prohlášení to ho to rozhodnutí

za nico tné. Ža lo va ný vyrozuměními ze dne 9. 12. 2013, č. j. 30696/13/5000-14502-706445,

a ze dne 13. 12. 2013, č. j. 30717/13/5000-14502-706445, žalobci sdělil, že jak podnět

na p ro hlášení nicotnosti p la teb ního výměru, tak pod nět na p ro hlášení nicotnosti rozhodnutí

správce da ně o od vo lání odkládá pod le § 105 odst. 5 da ňo vé ho řád u.

Ačkoli žalobce namítá, že ža lo va ný se s je ho podněty vypořádal for má lně a neurčitě,

soud te nto ná zor ža lobce nesdílí. Naopak se ztotožňuje s argumentací ža lo va né ho obsaženou

v označených vyro zumě níc h, na kterou p lně odkazuje. Ve struč nosti lze s hrno ut, že platební

výměr na úrok z p rod lení byl vydá n F ina nč ním úřad e m pro Liberecký kraj jako věc ně

příslušným správcem da ně pod le záko na č. , o F inanční správě České

republiky (dále jen „zákon o finanční sp rá vě “). P lateb ním výmě re m byl žalobce ve smyslu

§ 63 ZSDP vyro zumě n o předepsaném úroku z prodlení úhrady daňo vých povinností.

Z výroku je zřejmé, s úhradou jak ýc h daňo vých povinností se ža lobce ocitl v prod le ní, za jaké

období byl úrok předepsán a v jaké konkrétní výš i, do kdy je úrok předepsán, kdy je splatný

a na jaký účet správce da ně. Výrok p la teb ního výměru je tak určitý a předepsané částce úrok u

z prodlení odpovídá i odůvodnění p la teb ního výměru. So ud po zna me ná vá, že o tá zka

dostatečně podrobného od ůvod ně ní vlastního výpočtu úroku z prodlení ne ní otázkou

nicotnosti p la teb ního výměru, nýbrž případné přezkoumatelnosti, potažmo záko nnos ti

vyda né ho p la teb ního výměr u. Úrok z p rod lení byl p la teb ním výměrem předepsán

existujícímu da ňo vé mu s ubjek tu, plnění je právně a fak tick y usk uteč nite lné. Z ničeho

neplyne, že by byl p lateb ní výmě r vydá n na podkladě nicotného ro zhod nutí. V této so uvislosti

soud p řipo míná, že platební výměr správce da ně ze dne 25. 3. 2011, č. j.

2558/11/172911500417, ve spojení s rozhodnutím ža lo va né ho o odvolání ze dne 11. 3. 2013,

č. j. 7753/13/5000-14102-708855, ve věci vyměření daně z příjmů fyzických osob za

zda ňo vac í období roku 2009 byly k ža lobco vě žalobě zdejším so ude m pře zko umá vá ny pod

sp. zn. , nico tnost p la teb ního výměru správce daně ani rozhodnutí ža lo va né ho

soud ne s hleda l.

Pokračování 13 59Af 6/2015

Lze tedy dospět k zá vě ru, že ani rozhodnutí správce daně o od vo lání ze dne

26. 9. 2013 nebylo vydá no na základě nicotného ro zhod nutí. Ro vně ž toto rozhodnutí b ylo

vydá no věcně příslušným správcem da ně ve smyslu již zmíně né ho § 10 záko na o finanční

správě ve spojení s § 113 odst. 1 p ísm. b) da ňo vé ho řád u. Ostatně ani případné nesplnění

podmínek pro vydání rozhodnutí v rámci tzv. autoremedury ne ůsob uje nicotnost takto

vyda né ho ro zhod nutí. Výrok rozhodnutí sp rá vce da ně o od vo lání ne ní zmatečný, nesmyslný,

ne urč itý, ani ve zje vné m ro zporu s od ůvod ně ním. Naopak je z něj seznatelné, jakým záko ne m

předvídaným ůsobe m bylo o od vo lání proti p la teb nímu výměru rozhodnuto. Z výroku

vyplývá, jak byl p lateb ní výmě r změ ně n, tedy v jaké částce za da né období v so uvislosti

s prod le ním uvede nýc h daňo vých povinností byl úrok z prodlení předepsán na osobní úč et

žalobce. Ne lze ani dospět k zá vě ru, že by výrok rozhodnutí byl ve zje vné m ro zporu

s odůvodněním, pro to že výše úrok u uved e ná ve výroku odpovídá té, které byla uvedena

v části týk ajíc í se výpočtu úrok u a nás led né pasáži od ůvod ně ní. Zda je ůsob výpočtu úrok u

pře zko uma te lně popsán a zda je sprá vně vypočten, opět ne ní věcí sa mo tné existence či

neexistence vyda né ho ro zhod nutí. So ud uzavírá tím, že ne shleda l žád né natolik zá va žné vad y,

které by činily ro zhod nutí správce da ně o od vo lání nicotným.

Nico tným nebylo shledáno ani napadené rozhodnutí ža lo va né ho, který je od vo lac ím

orgá ne m dle § 7 záko na o finanční správě ve spojení s § 114 odst. 1 da ňo vé ho řád u.

Ro zhod nutí ža lo va né ho splňuje veškeré ná le žito sti rozhodnutí pod le § 102 da ňo vé ho řád u,

ne jed ná se o ro zhod nutí vyda né na podkladě nicotných rozhodnutí a so ud neshledal žád né

zá va žné vad y, které by je ho nicotnost ůsob ily.

Soud dodává, že pok ud správce daně vyda l rozhodnutí o od vo lání dne 26. 9. 2013,

tedy dříve než ža lo va ný stihl žalobce vyrozumět o od lo žení je ho podnětu na p ro hlášení

nicotnosti platebního výměru, ne má te nto postup žádný vliv na zákonnost napade né ho

rozhodnutí. So ud tedy dospěl k zá vě ru, že nebyly dány podmínky pro vyslo ve ní nico tnosti

napade né ho ro zhod nutí a jemu předc há zejíc ího ro zhod nutí správce da ně o od vo lání

a p lateb ního výmě ru ve smyslu

2) k námitce ro zpo ru me zi výroke m a odůvodněním správce daně pod bode m

I. b)

Před tím, než so ud vůbec mohl přisto up it k po so uze ní dalších ža lob níc h bod ů, muse l

se zab ýva t namítaným ro zpore m výroku a odůvodnění ro zhod nutí sp rá vce da ně o odvolání ze

dne 26. 9. 2015. Pokud by byl výrok rozhodnutí sprá vc e daně o od vo lání v ro zporu

s odůvodněním a nejed na lo by se o p řípad zce la zje vné ho ro zpo ru, v ně mž by bylo třeba

spatřovat nicotnost ve smyslu § 105 odst. 2 p ísm. b) da ňo vé ho řádu (tu však již so ud vylo uč il

shora), mo hlo by jít vad u ro zhod nutí ve smyslu p ísm. a)

V od ůvod ně ní své ho ro zhod nutí sk uteč ně správce da ně ko nstato va l, „že k vydání

napadeného platebního výměru na úrok z prodlení daňových povinností daně z příjmů

fyzických osob … měl správce daně oporu v právních předpisech a že úrok z prodlení není

Pokračování 14 59Af 6/2015

stanoven chybně“, přestože k odvolání žalobce výši předepsaného úroku z prod le ní změnil

s tím, že uznal část argumentace ža lobce obsa že né v od vo lá ní. C itovanou pasáž však ne lze

vytr hno ut z ce lé ho ko nte xtu od ůvod ně ní a po uze ji takto ko nfro nto va t s autoremedurním

výrokem rozhodnutí sprá vc e da ně. Uvedený zá věr sp rá vce da ně byl součástí obsáhlejšího

vypořádání ná mitk y, ve které žalobce po žado va l, aby byl p lateb ní výměr zce la zr uše n, neboť

správce da ně vůbec neměl záko nno u oporu k je ho vydá ní. V části p ředcházející žalobcem

na míta né ro zpor né části od ůvod ně ní je obsa že n ro zbor sk uteč nos tí, ze kterých správce da ně

dovodil, že žalobce byl s úhradou svých daňo vých povinnosti v p rod le ní. Správce da ně pak

navázal t ím, že p rod lení žalobce v urč ité m čase a v určité výš i je nesporné, a proto v této části

odvolání nevyhovuje. Z uvede né ho je tedy smysl žalobcem c ito va né věty z odůvodnění

rozhodnutí zřejmý. Nejedná se o sta v, kdy by v od ůvod ně ní správce da ně pop íra l výrok

sa motné ho ro zhod nutí, tedy no vě předepsanou výši úrok u z p rod le ní.

Namítá- li ža lob ce shod no u vad u ve vzta hu k ža lobo u napadenému ro zhod nutí

ža lo va né ho, so ud ani tuto ná mitk u neshledal d ůvod no u. Pok ud ža lo va ný změnil podle § 116

odst. 1 p ísm. a) daňo vé ho řádu výši předepsaného úrok u z prodlení a v od ůvod ně ní přesto

dospěl k zá věr u, že úrok z prodlení neb yl v p la teb ním výmě ru a nás led ně rozhodnutí sp rá vce

daně o od vo lání stanoven c hyb ně, nejed ná se opět o ro zpo r me zi výrokem a od ůvod ně ním

rozhodnutí, jež by ved l k zá věru o vad nosti tako vé ho rozhodnutí dle § 76 odst. 1 p ísm. a)

Z ko nte xtu celého od ůvod ně ní napade né ho rozhodnutí ža lo va né ho vyplývá, jaké

skutečnosti ža lo va né ho ved ly ke změ ně výše předepsaného úroku z prodlení a především,

že se ža lo va ný neztotožnil s námitkami žalobce o hled ně uhrazení da ňo vé povinnosti v plné

výš i ke dni 6. 5. 2011, jimiž se žalobce bránil zá věru o prod le ní s uhra ze ním svých daňo vých

povinností a předepsání úrok u z p rod lení jako tako vé mu. Pok ud tedy žalo vaný uza vře l tím,

že úrok z prodlení neb yl v platebním výměru a nás led ně rozhodnutí správce da ně o od vo lání

sta no ve n c hyb ně, bylo tím je d no znač ně myš le no nikoli princ ip iá lně c hyb ně.

3) k námitce pre kluze pře dmě tné da ně pod bo dem I. f)

Před vla stním posouzením výše sdě le né ho úrok u z prodlení musel so ud poso ud it

ža lob ní bod, v němž ža lobce na míta l, že k vymě ře ní da ňo vé povinnosti – da ně z příjmů

fyzických osob za zda ňo vac í období roku 2009, s jejíž úhradou se měl dostat do prod le ní,

doš lo po uplynutí lhůty pro vyměření da ně.

Uvede no u ná mitk u žalobce uplatnil s ohledem na stá va jíc í judikaturu správních

soud ů, podle níž je existence rozhodnutí, kterým byla da ňo vé mu subjektu řád ně vymě ře na

daň, zák lad ní podmínkou pro mo žnost vznik u prodlení a s ním souvisejícího pe ná le, resp.

úrok u z prod le ní. Pok ud je platební výmě r, kterým byla vyměřena, resp. do měře na daňo vému

subjektu da ň, ne záko nný, protože byl vydá n po marné m uplynutí prekluzivní lhůty pro

vyměření či do měření da ně, je ne záko nným i p lateb ní výměr, kterým je sděleno pe ná le, resp.

úrok z prodlení za vč as né ne uhra ze ní daně sta no ve né výše uvedeným platebním výměre m

(srov. zá věr ro zsudk u Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 10. 2009, č. j. 15 Ca

127/2008-29, c it. v p ub likac i Daňový řád, Ko me ntář, II. d íl, autorů Ba xa a kol., Walters

Kluwer, 2011, str. 1470).

Uplynutí prekluzivní lhůty k vymě ře ní da ně z p říjmů fyzických osob za zda ňo vac í období 2009, s jeho ž úhradou má být žalobce v p rod le ní, žalobce spojuje s tím, že výzva ze

Pokračování 15 59Af 6/2015

dne 12. 8. 2010, č. j. 82255/10/172911506113, vyd a ná pod le ne mě la

úč ink y před víd a né § 47 odst. 2 ZSDP, a proto lhůta k vyměření p řed mětné da ně uplynula již

dne 31. 12. 2012.

Jak soud zmínil, p lateb ní výměr správce daně ze dne 25. 3. 2011,

č. j. 2558/11/172911500417, ve spojení s ro zhod nutím ža lo va né ho o od vo lání ze dne

11. 3. 2013, č. j. 7753/13/5000-14102-708855, jejic hž vydání doručení předmětné výzvy

předc há ze lo, byly zde jš ím so ude m již p ře zko umá vá ny. V za míta vé m ro zsudk u ze dne

27. 11. 2013, č. j. -87, se so ud podrob ně zab ýva l sk uteč no stmi, které ve vztahu

k záko nnos ti výzvy a konkludentnímu vyměření da ňo vé povinnosti žalobce na míta l

v před c ho zím so ud ním ř íze ní. Na svo je zá věry o to m, že daň z příjmů fyzických osob nebyla

ža lobc i vyměřena ko nk lude ntně k datu 30. 6. 2010 (ze jmé na ko nkré tně na str. 15 až 18 cit.

rozs udk u) si so ud do vo lí p lně odkázat, neboť uvedeným ro zs udke m, proti ně muž poda no u

kasační stížnost Nejvyšší správní so ud odmítl usnesením ze dne 6. 3. 2014,

č. j. -43, je vá zá n.

Lze tedy ve shodě s argumenty ža lo va né ho ko nstato va t, že výzva k odstranění

pochybností dle § 43 odst. 1 ZSDP ze dne 12. 8. 2010 b yla zákonná a mě la úč ink y předvídané

ZSDP. Protože prekluzivní lhůta započala běžet ještě za účinnosti dnem

31. 12. 2009 dle § 47 odst. 1 ZSDP a ne sko nč ila do 1. 1. 2011, v souladu s § 264 odst. 4

daňo vé ho řádu p latí, že úč ink y p rávních sk uteč nos tí, které mají vliv na běh lhůty a které

nas ta ly před účinností da ňo vé ho řád u, se posuzují podle dosavadních právních předp isů. Proto

doručení výzvy ze dne 12. 8. 2010 mě lo za následek, že od 31. 12. 2010 po čala v souladu

s § 47 odst. 2 ZSDP bě žet no vá tříletá prekluzivní lhůta pro vyměření da ně, jež by sko nč ila

dne 31. 12. 2013. Pokud bylo rozhodnutí ža lo va né ho o odvolání vydá no dne 11. 3. 2011

a právní moc i nabylo dne 21. 3. 2013, byla daň z p říjmů fyzických osob za zda ňo vac í období

2009 žalobci vymě ře na v prekluzivní lhůtě. Ne lze tedy dospět k zá věr u, že ža lobo u napadené

rozhodnutí předepisuje úrok z prodlení ve vztahu k da ňo vé povinnosti, která b yla žalobci

sta no ve na ne záko nně v d ůsledk u zá nik u prá va orgánů finanční správy daň vyměřit.

S ohled e m na řečené nepřikročil so ud k doplnění doka zo vá ní ža lobce m na vrho va nými

důkazy – ko nk rétně tisko vými s esta va mi ke dni 31. 8. 2010, předpisem ke dni 30. 6. 2010

vyro vná ní p řizna né da ně ve výš i 68 595 Kč a bližšími info r mace mi o p ředp isu a popisy

obratů vyro vná ní přiznané da ně a výstupem z daňo vé informační sc hrá nk y ža lobce, pok ud

jimi ža lobc e chtěl p roká zat doměření da ně již d říve vyměřené. Ostatně na tyto d ůka zy se

žalobce odvolával už v řízení o ža lobě proti rozhodnutím orgánů finanční správy ve věci

vyměření p řed mětné da ně a so ud se s nimi ro vně ž vypořádal v za míta vé m ro zsudk u ze dne

27. 11. 2013, č. j. -87, na který v tomto směru opět odkazuje.

4) k námitce chy bné ho výpočtu úrok u z pro dle ní pod bo dem I. b)

K výtkám ža lobce proti sta no ve ní úrok u z prodlení so ud p řipo míná, že dne 6. 5. 2011

žalobce sp rávci da ně na daň z příjmů fyzických osob zap la til částku 68 880 Kč. Žalobce

nesouhlasí s tím, že tato částka neb yla zapra ve na na vymě ře ný ro zd íl mezi daní tvrzeno u

a daní stanovenou platebním výměrem ze dne 25. 3. 2011 ve spojení s ro zhod nutím

ža lo va né ho ze dne 11. 3. 2013, ale ve výši 27 500 Kč byla užita na úhradu zá lo hy roku 2011

Pokračování 16 59Af 6/2015

sp latné ke dni 15. 6. 2011 a výš i 41 380 Kč na úhradu daňové povinnosti k dani z příjmů

fyzických osob za rok 2010 splatné ke dni 30. 9. 2011. Žalo vaný vyc há ze l ze zjiš tě ní, že na

úhradu da ňo vé ho ro zd ílu ve výš i 79 410 Kč byla započ te na částka 26 780 Kč z ce lko vé platby

42 100 Kč připsa né dne 14. 12. 2012 a platba 42 100 Kč přip sa ná dne 15. 3. 2013

a ne uhra ze ný rozdíl ve výš i 10 530 Kč správce da ně posečkal od dne 1. 7. 2010. V ná va znosti

na prá vě uvedené so ud zd ůr a zňuje, že z rozhodnutí ža lo va né ho vyp lývá (ko nk rétně str. 13),

že daň z příjmů fyzických osob za rok 2010 měl žalo vaný sp latno u ke dni 30. 9. 2011, so ud

proto nepo va žo va l za po třeb né doplnit doka zo vá ní o ro zhod nutí sp rá vce daně o prod lo uže ní

lhůty pro podání da ňo vé ho přiznání k této dani za uved e né zda ňo vac í obdob í.

Předně je třeba uvést, že daň z příjmů fyzických osob za zda ňo vac í období roku 2009

byla pod le § 40 odst. 1, odst. 3 ZSDP sp la tná dne 30. 6. 2010. Uvedený den je p ůvod ním

dne m sp latnos ti. P roto že původní den sp la tnosti da ně nasta l do dne nab ytí úč inno sti da ňo vé ho

řádu, jež účinnosti nab yl dne 1. 1. 2011, úrok z p rod lení se uplatní v so ulad u s § 264 odst. 14

přec hod nýc h usta no ve ní da ňo vé ho řádu podle dosavadních právních předpisů, tj. sta no ví se

podle . Pod le ZSDP ve zně ní úč inné m od 1. 1. 2008 platilo, že daňo vý

dlužník je v prod le ní, nezaplatí-li sp latno u daň ne jpo zdě ji v den její sp la tnosti. V takovém

případ u vzniká da ňo vé mu dlužníku podle vě ta první povinnost uhradit

úrok z p rod lení za ka ždý den prod le ní, počínaje dnem nás led ujíc ím po dni sp latnosti až do

dne platby vče tně, a to ode dne p ůvod ního dne sp la tnosti. Z uvede né ho vyplývá, že úrok

z prodlení s úhradou splatné da ně se zásad ně stano ví v zá vis losti na p ůvod ním dnu sp latnosti

daně.

Náhradní lhůta sp la tnosti, o které ho voří usta no ve ní § 139 odst. 3 da ňo vé ho řád u,

ne má vliv na běh úrok u z p rod le ní. Je ho stano vení se zá sad ně od víjí od p ůvod ního dne

sp latnosti v souladu s § 63 odst. 1 a 2 ZSDP (ze ste jné ho princ ip u vyc há zí i předpis úrok u

z prodlení pod le § 252 da ňo vé ho řádu), jak už so ud uved l shora. Da ňo vý řád sta no ví ná hrad ní

lhůtu sp la tnosti mimo případ vyměření da ně z moc i úřední i pro případ vyměření da ně

správcem daně nad rámec tvrzení da ňo vé ho s ubjek tu. Pod le § 139 odst. 3 da ňo vé ho řádu platí,

je-li daň vyměřená správcem da ně vyšší než daň tvrze ná da ňo vým subjektem, je ro zd íl

sp latný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moc i p la teb ního výměr u. So ud podotýká,

že běh ná hrad ní lhůty splatnosti da ně se týká jen sta no ve né ho ro zd ílu a vá že se na právní moc

platebního výměr u, kterým je daň vyšší než tvrze ná vymě ře na.

V so uze né m případu správce da ně a poslé ze i žalo vaný vyc há ze li v souladu

s § 139 odst. 3 da ňo vé ho řádu z to ho, že platebním výměrem ze dne 25. 3. 2011 ve spojení

s ro zhod nutím ža lo va né ho ze dne 11. 3. 2013, které nab ylo právní moci dne 21. 3. 2013, je

rozd íl v částce 79 410 Kč mezi daní z příjmů fyzických osob žalobcem tvrzeno u v daňovém

přiznání za rok 2009 a sta no ve no u konečným rozhodnutím od vo lac ího orgánu splatný

v náhrad ní lhůtě 15 dnů od právní moci rozhodnutí od vo lac ího or gá nu, tj. do 5. 4. 2013. Tato

skutečnost však nic ne mě ní na to m, že v so ulad u s § 63 odst. 1 a 2 ZSDP byl s úhradou své

daňo vé povinnosti ža lobce v prod le ní, neboť p ůvod ní den sp latnosti da ně (v zákonné výši)

nas ta l ke dni 30. 6. 2010, od něho ž se od víjí povinnost hradit úrok z prodlení a úrok

z prodlení se sta no ví ode dne ná sled ujíc ího po p ůvod ním dni sp latnos ti.

Dá le so ud uvád í, že daň lze nepoc hyb ně uhradit (ve smyslu po uká zá ní peněžních prostředků na příslušný účet správce da ně) i před dnem sp la tnosti. Na daňo vo u povinnost

Pokračování 17 59Af 6/2015

však může být uhra ze ná částka zapra ve na až v okamžiku, kdy je daňová povinnost pos ta ve na

na jis to, tedy autoritativně sta no ve na sp rá vce m da ně, a předepsána do evid ence daní v souladu

s § 149 odst. 1, odst. 4 da ňo vé ho řád u. Protože ke vzniku da ňo vé povinnosti dochází

k oka mžik u naplnění skutečností zakládajících vznik takové po vinnos ti, je daňo vá povinnost

zaps á na do evidence daní ke dni sp latnos ti, nic mé ně takto lze učinit až poté, co je da ňo vá

povinnost autoritativně sta no ve na (srov. Da ňo vý řád, Ko me ntář II. d íl, autorů Baxa a spo l.,

Wo lters K luwer ČR, a.s., 2011, str. 888). Obecně platí, že částka uhra ze ná daňovým

subjektem na da ň, která ne ní dosud sp la tná a ne ní předepsána do evidence daní k zap lac e ní,

může být při splnění záko nnýc h podmínek na hlíže na jako p řep la tek se všemi d ůsledk y.

Na zák ladě p rávě řeče né ho so ud dovozuje, že ro zd íl da ně z příjmů fyzických osob

za zda ňo vac í období roku 2009, s koneč no u p la tností meritorně stano vený až ro zhod nutím

ža lo va né ho ze dne 11. 3. 2013, č. j. 7753/13/5000-14102-708855, mo hl být do evid ence daní

k zaplacení předepsán prá vě až po tomto da tu, byť s uvedením původního dne sp la tnosti da ně,

který má význam prá vě z hled iska předp isu úroku z prod le ní.

Ža lobc e sprá vc i da ně na předmětnou daň zaplatil dne 6. 5. 2011 částku 68 880 Kč, tato

skutečnosti ne ní me zi účas tník y sporná. Vzhledem k to mu, že v té době nebylo uko nče no

vyměřovací říze ní o hled ně této da ně za zd aňo vací období roku 2009 a do evidence daní tedy

neb yl předepsán teprve nás led ně stano vený ro zd íl mezi daní tvrzeno u a vyměřenou ve výši

79 410 Kč, postupo va l správce da ně v so ulad u s § 152 odst. 1 da ňo vé ho řád u, použil-li tuto

částku k úhradě nedoplatků na dani a splatné da ně, pod le pořadí jejich data sp la tnosti podle

odst. 4 uvede né ho usta no ve ní.

Dovolává- li se žalobce s odka ze m na ko mentářo vo u literaturu to ho, že do evid e nce

daně je daň předepsána k původnímu dni sp la tnosti, a proto je mo žné na úhrad u da ně zapravit

zap lace no u částku na osobní daňo vý úče t po celou dobu běhu ná hrad ní lhůty, nikoliv až

pos led ní den běhu této lhůty, proto neměl správce da ně platby ze dne 14. 12. 2010

až 6. 5. 2011 přiřadit k jiné da ňo vé povinnosti, do vo zuje jiné d ůsledk y, než které z uvede né ho

vyp lývaj í. Ža lobc e zcela po míjí, že mo žnos t zap ra vit uhra ze no u částku na daň sta no ve no u

platebním výměrem (v je ho případě ve spojení s rozhodnutím ža lo va né ho) po stanovenou

ná hrad ní lhůtu sp la tnosti, niko li až její pos led ní de n, je podmíněna prá vě ko nečným

vyměřením da ně. Běh ná hrad ní lhůty splatnosti 15 dnů je v so ulad u s § 139 odst. 3 daňo vé ho

řádu spojen s právní mocí ro zhod nutí. Částka 68 880 Kč pouká za ná dne 6. 5. 2011, jejíhož

zap ra ve ní na vymě ře ný ro zd íl da ně se ža lobc e do vo lá vá, však byla uhra ze na ještě před

vydáním ko neč né ho rozhodnutí ža lo va né ho o od vo lání ze dne 11. 3. 2013, č. j. 7753/13/5000-

14102-708855, niko li v průběhu náhradní lhůty sp latno sti. Proto na ni správce da ně v souladu

s § 152 odst. 1 da ňo vé ho řádu nahlížel jako na p řep la tek a užil ji na úhradu dříve sp latné da ně.

Soud se tedy neztotožnil s t ím, že by sp rá vce daně a ža lo va ný za mě nili pojmy p ůvod ního dne

sp latnosti daně a ná hrad ní lhůty sp latnosti da ně v neprospěch žalobce a s ta no vili z na míta nýc h

důvodů úrok z prodlení v rozporu s , při porušení zásad sta no ve nýc h v

daňo vé ho řád u. Námitku ne sprá vné ho zapravení částky 68 880 Kč uhra ze né žalobcem dne

6. 5. 2011 proto so ud neshledal d ůvod no u.

Důvodnými tak nejsou ani další d ílčí ná mitk y, které na svojí argumentaci žalobce

sta ví. S tanovení úrok u z prod le ní s úhradou daně z příjmů fyzických osob za rok 2009 za

období od 30. 9. 2011 do 4. 10. 2011 ve výš i 160,45 Kč je prá vě d ůsledke m zapravení částky

Pokračování 18 59Af 6/2015

68 880 Kč, jež byla ke dni 30. 9. 2011 e vido vá na na osobním daňovém účtu žalobce DP72

jako přeplatek, na daň z příjmů fyzických osob za rok 2010, a to ke dni její sp la tnosti dne

30. 9. 2011.

Soud nepovažuje za chyb ný postup sp rá vce da ně, jestliže částku 27 500 Kč k úhradě

zá lo hy roku 2011 sp la tné ke dni 15. 6. 2011. So ud opakuje, že k uvede né mu datu ne mo hla být

částka zapra ve na na ro zd íl 79 410 Kč, neboť ko neč ná výše da ňo vé povinnosti nebyla

v té době sprá vc i da ně známa. Ve vztahu k ná mitká m týkajícím se konkludentního vyměře ní

daně a p ředp isu zálo h na daň z p říjmů fyzických osob do evidence placení daní so ud zno vu

odkazuje na od ůvod ně ní své ho ro zsudk u ze dne 27. 11. 2013, č. j. -87, a po uze

ve struč nosti shrnuje, že samo tný předpis částky 68 595 Kč ve výš i tvrze né žalobcem

v daňovém přiznání do evidence daní ke dni 30. 6. 2010 ne zna me na l, že daň b yla sprá vc e m

daně v této částce k tomuto dni ko nk lude ntně pra vo moc ně vyměřena v přiznané výš i.

Předepsání částky 68 595 Kč do evidence daní ke dni 30. 6. 2010 (a nás led né předp is y záloh

ve výš i 27 500 Kč) bylo uč ině no na základě poda né ho da ňo vé ho p řizná ní a tato sk uteč no st

nemůže mít vliv na zákonnost předepsání úroku z prod le ní. Ten byl předepsán z částky

vyměřeného ro zd ílu, se kterým se žalobce ocitl ve smyslu v prodlení

(s výjimkou stano vení jednodenního úroku z prodlení s úhradou částky 45 640 Kč, zap lace né

niko li ke dni splatnosti 30. 6. 2010, ale nás led ujíc ího d ne).

Soud nep řis vědč il ani to mu, že by ze str. 9 ro zhod nutí ža lo va né ho, kdy ža lo va ný

u data 2. 7. 2012, 14. 9. 2012 a 14. 12. 2012 uved l úda j 0 Kč ve slo upci úroče nýc h částek,

vyp lýva lo, že k uvedeným datům byla daň plně uhra ze na. Naopak z rozhodnutí ža lo va né ho

jed no znač ně vyplývá, že žalobcovu daňovou povinnost k dani z příjmů fyzických osob za

zda ňo vac í období roku 2013 měl ža lo va ný plně uhra ze no u ke dni 15. 3. 2013. Pokud byly

k datu

2. 7. 2012 a v období 14. 9. 2012 až 16. 9. 2012 a 14. 12. 2012 až 16. 12. 2012 uvedeny

nulo vé částky úročených částek, a proto i nulo vý d ílčí úrok z p rod le ní, odpovídá to princ ip u

vyjádřenému např. v ro zsudk u Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009,

č. j. -75 (všechny ro zsudk y Nejvyššího správního soudu dostup né

na www.nssoud.cz), tedy že po dobu, po kterou byly na osobních daňo vých účtech žalobce

evido va né vratitelné přeplatky, nedoplatek se úročí po uze v částkách odpo vída jíc íc h ro zd ílů

mezi částkou nedoplatku a částkami e vido va nýc h přeplatků. Protože k uvedeným datům

přesa ho va la výše evido vaných přeplatků, jak p lyne z jejich p řehled u ob saženého

na str. 11 ro zhod nutí ža lo va né ho, výš i úroče né ho nedoplatku, nevznik la žalobci za uvedená

období povinnost úrok z prodlení hradit. N icméně tato skutečnost ještě ne zna me ná,

že e vido va ný p řep la tek mohl být k uvede né mu datu 2. 7. 2012 zapraven na nedop la tek

na p řed mětné da ni. Jak so ud již odůvodnil shora, sp rá vce da ně tak učinit ne mo hl, neboť ro zd íl

na p řed mětné da ňo vé povinnosti ve výš i 79 410 Kč byl s ko nečno u p la tností vyměřen

až rozhodnutím ža lo va né ho ze dne 11. 3. 2013 a teprve poté mo hla být částka stano veného

rozdílu za nese na do evidence daní.

Na tomto místě si so ud obiter dictum dovolí po zna me nat, že žalobce by se

negativnímu d ůsledk u ne uhra ze ní da ně v záko ne m předvídané výš i k původnímu dni

sp latnosti vyhnul te hd y, pok ud by byl na je ho osobním daňovém účtu evido ván v každo u

chvíli přeplatek alespoň stejně vysoký jako do e vide nce daní nás led ně předepsaný vyměřený

rozd íl oproti dani tvrze né a ža lobce m dříve uhra ze né.

Pokračování 19 59Af 6/2015

Dá le má so ud za to, že ža lo va ný nepředepsal ža lobc i úrok z prodlení d up lic itně, resp.

soud nedospěl k zá vě ru, že by rozhodnutí ža lo va né ho b ylo nesrozumitelné, pok ud obsahuje

prá zd né řádky, jak na to žalobce po uká za l. Obsahuje-li odůvodnění ro zhod nutí ža lo va né ho

v části „Výpočet úroku z prod le ní úhrady“ na několika řádcích prá zd né úda je v prvním

až třetím slo upc i, je zře jmé (a to ze jmé na také ve spojitosti s tím, co žalo vaný uvedl

k odvolacím námitkám proti d up lic itnímu stano vení úroku z p rod lení sprá vc e m da ně na

str. 14 bod 5.), že jde o rozepsání dílčích úrok ů z prodlení za obdob í, které přesahuje

do dalšího měsíce. Jde tedy o úročení nedoplatku v částce uvedené v třetím slo upci za období

uvedené v prvém slo upci (v řádku uvede né m výše), které je ro zepsa né do dvou d ílčích úd ajů

o dnec h prod le ní (v so učtu počet dnů prod le ní odpovídá obdob í, za něž je uvedená částka

nedoplatku úroč e na), a v d ůsledk u to ho jsou uved e ny dva d ílčí úrok y z prod le ní. Ani tato

ná mitk a ne ní opodstatněná.

5) k námitce duplicitního úrok z pro dle ní pod bode m I. e)

Ža lobc e sprá vc i da ně vytýk a l, že v urč itýc h obdob íc h (která žalobce konkretizoval)

předepsal úrok z prodlení duplicitně, resp. že ro zhod nutí správce da ně je neurčité, jestliže

z něj ne vyp lýva lo, že nejd e o d up lic itní předpis úroku. Pok ud se k záp isu úrok u z prodlení

vyjádřil ža lo va ný, mě la tato tvrzení vyp lyno ut z ro zhod nutí správce daně.

K této námitce so ud z před lo že né ho sp iso vé ho mate riá lu spisu o věř il, že výtku

dup lic itně sta no ve né ho úroku z p rod lení ža lobce up la tnil již v od vo lání proti rozhodnutí

správce da ně o odvo lá ní ze dne 26. 9. 2013, ža lo va ný se jí proto zab ýva l v odůvodnění

napade né ho ro zhod nutí. Na str. 14 pod bodem 5. své ho rozhodnutí žalo vaný vys vě tlil,

z jakého d ůvod u byla v ko nkré tníc h obdobích výše úrok u z p rod lení sp rá vce m da ně vyjád ře na

ve dvou d ílčích částkách s tím, že je takto získán výsledný úrok za da né období.

Za podstatné pro věc so ud považuje to, že ro zhod nutí sprá vc e da ně o odvolání bylo

ža lo va ným změ ně no postupem podle § 116 odst. 1 pís m. a) da ňo vé ho řád u, přiče mž b ylo

na hra ze no i od ůvod ně ní správce da ně v pasáži týkající se vlastního výpočtu úroku z prodlení

za jednotlivá obdob í. Z části odůvodnění rozhodnutí ža lo va né ho ozna če né jako „Výpoč et

úrok u z p rod lení úhrady“ nevyplývají sk uteč nos ti svědčící o to m, že by byl úrok z prodlení

v nějaké d ílčí výš i za určitá období předepsán ža lobc i k úhradě vícekrát. Ža lo va ný totiž

na ro zd íl od správce da ně v rozhodnutí o od vo lání ne uvádě l kromě dílčích částek úrok u

z prodlení a počtu dnů také jejich součet. Z uvede né ho so ud dovozuje, že nedo š lo

k duplicitnímu stano vení úrok u z p rod lení v da nýc h obdobích ůsobe m, který žalobce

v žalobě ro zpo ro va l. Námitku so ud nepovažoval za op odsta tně no u.

6) k námitce pod bo dem I. c) ne s práv né ho zaok ro uhlová ní

Shod ně jako v odvolání se ža lob ce v ža lobě bránil ne záko nné mu, podle něj d vo jímu zaok ro uhle ní předepsaného úrok u z prod le ní, dovolával se přitom § 146 da ňo vé ho řád u.

Soud p řipo míná, že ža lo va ný vypočetl úrok z prodlení ve výš i 14 522,54 Kč, ža lobc i

k úhradě ve spojení s rozhodnutími správce daně předepsal částku 14 523 Kč.

Pokračování 20 59Af 6/2015

Protože se jed na lo o sta no ve ní úroku z p rod lení v so uvislosti s daní, jejíž p ůvod ní den

sp latnosti (den 30. 6. 2010) nas ta l do dne nab ytí účinnosti da ňo vé ho řád u, uplatní se dle § 264

odst. 14 da ňo vé ho řádu úrok z p rod lení podle dosavadních právních předpisů. Ted y dle § 63

ZSDP, který up ravo val sdě le ní úrok u z p rod lení do 31. 12. 2010. Proto se ža lobce nemůže

dovo lá vat § 146 da ňo vé ho řád u.

Nic mé ně je třeba uvést, že právní úpra va zaokrouhlování da ně, výpočtu na základě

daňo vé sa zb y, ko e fic ie ntů, uka za te lů, výs ledk u přepočtu měny a zákazu postup né ho

zaok ro uhlo vá ní obsažená v § 146 odst. 1 a odst. 3 da ňo vé ho řádu plně na va zuje na dosavadní

úpravu zakotve no u v . Pod le odst. 1 to ho to usta no ve ní platilo, že vyměřená daň se

zaokrouhluje na celé koruny nahoru a ste jně se postupuje u přís luše ns tví da ně, pok ud je

před měte m samostatného vyměření. Odst. 3 pak s ta no vil, že výpočet daňo vé sa zb y,

koeficientů, uka za te lů a výs ledek přepočtu mě ny se pro vád í s přesností na dvě platná

desetinná místa a že postupné zaokro uhlo vá ní ve dvou nebo více stupních je nep říp ustné.

Ačkoli postup při zaokrouhlování a výpočtu se zaokrouhlením na dvě desetinná místa byl dle

před mětné ho usta no ve ní výs lo vně stanoven pro případ sa mosta tné ho vymě ře ní příslušenství

daně (jímž byl i úrok z prodlení ve s mys lu § 58 ZSDP), sp rá vce da ně a ná sled ně ža lo va ný

nepochybili a žalobce na je ho prá vec h ne ústa vním ůsobe m ne zkrá t ili, pok ud v so ulad u se

správní pra xí, jež se od počátku vytvořila, takto postupo va li i při p ředp isu úrok u z prod le ní,

jeho ž povinnost p lace ní i výše a sp la tnost vyp lývá přímo ze záko na. Ostatně že tato správní

praxe byla akcep to va ná a nečinila žád né potíže, se odrazilo prá vě i ve znění § 146 da ňo vé ho

řádu, jež p řevzalo zaokrouhlování daně na celé koruny na ho ru, když daní je třeba rozumět

i její p řísluše nství ve s mys lu § 2 odst. 4, odst. 5 daňo vého řád u. A pře sto že je zmíněné

usta no ve ní § 146 da ňo vé ho řádu za hr nuto v části up ra vujíc í společná usta no ve ní pro nalézací

ř íze ní, odborná literatura, ko nk tré tně Da ňo vý řád, Ko me ntář, II. d íl, autorů Ba xa a ko l.,

Wa lte rs K luwe r, a. s., 2011, str. 864, odkazuje jako na so uvisejíc í usta no ve ní též na § 252

upra vujíc í úrok z prodlení s účinností od 1. 1. 2011. Je tedy zře jmé, že p ravid la obsa že ná

v § 146 odst. 1 a 3 daňo vého řádu se na místě ap liko va t i na úrok z p rod le ní, je- li

předep iso vá n podle § 252 da ňo vé ho řád u.

K na míta né mu d vojímu zaokrouhlení úroku z prodlení ža lo va ným musí so ud

kons tato va t, že ža lob ce svoji ná mitk u nerozvedl a nek o nkretizo va l, jaké případy postup né ho

zaok ro uhle ní jednotlivých úrok ů za úročená období má ve světle konkrétně ro zvede né ho

výpočtu úrok u z prodlení na mysli. Z části od ůvod ně ní ro zhod nutí ža lo va né ho na zva né ho

„Výpočet úroku z prod le ní úhrady“ na str. 8 až 9 přitom vyplývá, že d ílčí úroky z prodlení

s úhradou splatné da ně za určitá období nebyly ža lo va ným zaokrouhleny, ale byly vžd y

vypočteny na dvě desetinná místa, p řičemž výs led ná výše úrok u z prodlení 14 522,54 Kč byla

dána so učtem takto vypoč te nýc h d ílčích úrok ů z prod le ní, a teprve pak byla zaokrouhlena na

částku 14 523 Kč. Postup ža lo va né ho při zaokrouhlení vypo čte né ho úrok u z prodlení so ud

neshledal ne záko nným.

7) k námitce ne zo hlednění žá dos ti o prominutí da ně a příslušenství pod

bo dem I. g)

Pokud ža lobce na míta l, že neč inno st orgánů da ňo vé správy při ro zhodo vá ní o je ho žádosti o prominutí p řed mětné daně a p řísluše nství daně mě la negativní vliv na řízení o úrok u

Pokračování 21 59Af 6/2015

z prod le ní, so ud uvádí, že up latně ný ža lob ní bod ne mo hl být d ůvode m pro zruše ní napade né ho ro zhod nutí.

Mezi účas tník y ne ní sporu o to m, že ža lobc e dne 31. 12. 2010 po žáda l o prominutí

daně a příslušenství daně. Protože sdělením ze dne 13. 5. 2011, pod

č. j. 103074/11/172911506113, b ylo žalobci dáno na je vo, že F inanční úřad v České Lípě není

k vyřízení žádosti kompetentní, bránil se žalobce ná mitko u proti ne č innos ti. Pod nět na

ochranu proti nečinnosti byl posouzen ža lo va ným jako ned ůvod ný vyrozuměním ze dne

14. 1. 2015, č. j. 1122/15/520010424-706807, které b ylo součástí p řed lo ženého sp isu. Pro to že

ža lo va ný nij ak ne zpoc hyb ňo va l, že by žalobce žádost o prominutí da ně a příslušenství

nepodal, naopak podání žádosti zmiňo va l v předmětném vyrozumění ze dne 14. 1. 2015,

neshledal so ud potřebu doplnit doka zo vá ní o tuto žádost.

Soud po va žuje pro záko nnos t a správnost stano vení úrok u z prodlení s úhradou

předmětné daňové povinnosti za ro zhod ujíc í, že v době vyd ání p la teb ního výměru

a násled ujíc íc h rozhodnutí správce da ně a ža lo va né ho o od vo láních neb ylo o prominutí da ně

a jejího přís luše ns tví pra vo moc ně rozhodnuto. Tud íž nedošlo ke zmírnění negativních

důsledků vymě ře ní da ně, k nimž by b ylo při sta no ve ní úrok u z prodlení s úhradou před mě tné

daňo vé povinnosti jakkoli mo žné přihlédnout.

Zákonnost postupu při vyřízení žalob co vy žádosti o prominutí daně a jejího

př ís luše nství ze strany tehdejšího správce da ně – F ina nč ního úřad u v České Lípě a je ho

nástupce a následný postoj ža lo va né ho při vyřízení pod nětu proti neč inno sti správce da ně při

vyřízení žádosti ze dne 31. 12. 2010 nemo ho u být v probíhajícím řízení o ža lob ě proti

rozhodnutí ža lo va né ho ze dne 20. 2. 2015 podrobeny so ud nímu pře zk umu, neboť ne jso u je ho

před měte m. Pok ud měl žalobce za to, že o jeho žádosti o prominutí da ně a přís luše ns tví da ně

nebylo vydá no me ritorní ro zhod nutí ze strany orgánů finanční správy, nic mu nebránilo, aby

se proti tvrze né ne č innosti bránil, případně i u soudu cestou správní ža lob y na ochranu proti

nečinnosti ve smyslu a nás l.

8) k námitce I. h) ne zo hle dně ní všech skutečností – posečkání da ně

Skutečnosti týkající se posečkání ne uhra ze né ho da ňo vé ho ro zd ílu a úrok u z úhrady

daňo výc h povinností na dani z příjmů fyzických osob za rok 2009 nejso u me zi účas tník y

sporné. Ro zhod nutím sprá vc e da ně ze dne 29. 5. 2013, č. j. 694412/13/2602-24801-506521,

které nab ylo právní moci dne 5. 4. 2013, bylo povo le no posečkání úhrady dosud

ne uhra ze né ho da ňo vé ho ro zd ílu ve výš i 10 530 Kč ode dne 1. 7. 2010 do 30. 6. 2014 a úroku

z prodlení úhrady daňo vých povinností na dani z příjmů fyzických osob za rok 2009 ve výši

30 600 Kč (tj. sta no ve né ho platebním výměrem sp rá vce da ně ze dne 29. 5. 2013) ode dne

16. 3. 2013

do 30. 6. 2014.

O posečkání úhrady da ně ve výš i 10 530 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2014, tedy zpě tně,

a posečkání úhrad y sta no ve né ho úrok u z prod le ní od 16. 3. 2013 do 30. 6. 2014 bylo

rozhodnuto ve s mys lu § 156 odst. 1 daňo vé ho řád u. Obdobně jako v případ u rozhodování

o žádosti ža lobce o prominutí da ně a je jího p řísluše nství nemůže so ud podrobit so ud ní

kontro le ani rozhodnutí sp rá vce da ně o posečkání úhrady daně a úroku z prod le ní. So ud

Pokračování 22 59Af 6/2015

se proto nemůže zabývat tím, zda správce daně, pok ud posečkal s úhradou da ně po uze ve výši

10 530 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2014 a úrok u z prodlení od 16. 3. 2013 do 30. 6. 2014,

rozhodl o pod ané žádosti v souladu se záko ne m či niko li. So ud se může zab ývat po uze tím,

zda byly d ůsledk y vyda né ho rozhodnutí o posečkání úhrady da ně a p řísluše nství při sta no ve ní

úrok u z p rod lení pod le zo hled ně ny správně či niko li.

Zákonným důsledkem posečkání daně je vyloučení úroku z p rod le ní. Pod le § 157

odst. 1 da ňo vé ho řádu da ňo vé mu subjektu ne vzniká povinnost uhradit úrok z p rod lení po

dobu po vo leného posečkání. Z odst. 2 uvede né ho usta no ve ní vyplývá, že za dobu posečkání

se úrok z p rod lení mě ní na úrok z posečkání, který je nižší. Uplynutím doby posečkání končí

posečkání s úhradou da ně, neup latní se již je ho záko nné d ůsledk y a posečkaná da ně se poté

úroč í úrokem z prod le ní. Protože lze v souladu s § 156 odst. 4 daňo vého řádu posečkání

úhrady da ně po vo lit i zpě tně ode dne sp latnos ti, lze takto ětně e limino va t vznik úrok u

z prod le ní. V tako vé m případu dojde k zánik u vznik lé ho úroku z prod le ní zpětně, neboť

po dobu posečkání je daňo vý s ubjek t po vine n hrad it úrok z posečkání. Na tom se nic ne mě ní

ani te hd y, nebudou-li splněny případné podmínky posečkání. V tako vé m případu po zb ývá

rozhodnutí o posečkání úč ink y dnem nedodržení podmínek, tedy ex nunc.

Z výše uvedené so ud do vo zuje, že ro zhod nutím správce da ně ze dne 29. 5. 2013,

č. j. 694412/13/2602-24801-506521, které nab ylo právní moc i dne 5. 4. 2013, nastaly ve

vztahu k částce 10 530 Kč v období od 1. 7. 2010 do 15. 3. 2013 (a dále do 30. 6. 2014)

úč ink y před vída né § 157 odst. 1, odst. 2 da ňo vé ho řád u. Ted y že za období od 1. 7. 2010 do

15. 3. 2013 ža lobc i nevzniká s úhradou da ně ve výš i 10 530 Kč úrok z prod le ní.

Jak vyplývá z od ůvod ně ní napade né ho ro zhod nutí, ža lo va ný při sdělení výše úroku

z prodlení s úhradou daně z příjmů fyzických osob za rok 2009 ve výš i 79 410 Kč vyc házel

ze sk utko vé ho stavu v době vydání p la teb ního výměru na úrok z p rod lení a zpětné posečkání

úhrady nedop la tk u ve výš i 10 530 Kč ne zo hled nil.

Takový postup ža lo va né ho však so ud považuje za nezákonný. Bez o hled u na to,

že žalobce se v od vo lání proti a uto re med urnímu ro zhod nutí správce daně ze dne 26. 9. 2013,

č. j. 897718/13/2602-24801-506521, neb rá nil ne zo hled ně ní posečkání s úhradou částky

10 530 Kč, byl ža lo va ný povinen při výpočtu úrok u z p rod lení v souladu s § 114 odst. 2, odst.

3 daňo vé ho řádu k zákonným d ůsledk ům posečkání p řihléd no ut. Ne lze opo me no ut,

že rozhodnutí o předepsání úrok u z prodlení pod le je rozhodnutím deklaratorním,

jímž se sta no ví úrok z prod le ní v zákonné výš i. Za nik la-li ža lobc i povinnost uhrad it úrok

z prodlení z částky 10 530 Kč v období od 1. 7. 2010 do 15. 3. 2013 v d ůsledk u zpě tné ho

posečkání podle § 156 odst. 4 ve spojení s § 157 odst. 1 da ňo vé ho řád u, byl žalo vaný povinen

tyto skutečnosti nas ta lé ze záko na zo hled nit při výpočtu úroku z prod le ní. Up latněný ža lob ní

bod shledal so ud d ůvod ným.

9) k námitce po ruše ní proce s níc h práv žalo bce ža lova ný m pod bo dem I. ch)

Soud ze spisu o vě řil, že ža lo va ný p íse mností ze dne 1. 9. 2014, doruče no u ža lobc i dne

4. 9. 2014, na zva no u „Se zná me ní se zjiš tě nými skutečnostmi a výzva k vyjádření se v rámci

odvo lac ího řízení“ se zná mil ža lobce se skutečnostmi zjištěnými v rámci od vo lac ího řízení (jež

byly doplňovány prostřednictvím sp rá vce da ně) a jejich hod no ce ním a také s konkrétním

Pokračování 23 59Af 6/2015

výpočtem výše úrok u z prodlení s tím, že ža lobc i ro vně ž řístup nil pře hled disponibilních

vra tite lnýc h přep latk ů. Záro ve ň ža lo va ný ža lobce vyzval k up latně ní p ráva vyjádřit se ke

zjiš tě ným sk uteč nos te m ve lhůtě 15 d nů. Ža lobc e po žáda l o prod lo uže ní stano vené lhůty,

žádosti b ylo vyho vě no. Ve vyjádření k předmětné výzvě se žalobce vyjadřoval k po stup u

ža lo va né ho a mimo jiné žáda l, aby mu bylo umo žně no nahlížet do sp isu u mís tně přís luš né ho

správce da ně, kterým je F inanční úřad pro Libereck ý kraj se sídlem v Libe rc i. Také žádal

o prod lo uže ní lhůty k vyjád ře ní, počátek běhu lhůty přitom vázal na nahlížení do sp iso vé ho

materiálu u správce da ně se sídlem v Libe rc i. Ža lo va ný nás led ně ža lobc i sdělil, že odvolací

sp is je umístěn v síd le od vo lac ího orgánu finanční sp rá vy, který ne má územní p raco viš tě,

požada vk u na zaslá ní sp iso vé ho ma teriá lu F ina nč nímu úřadu pro Liberecký kraj proto ne lze

a ža lobc e do něj může na hléd no ut protokolárně v síd le ža lo va né ho. Pos lé ze b yla ža lobc i ještě

prod lo uže na lhůta k up latně ní práva vyjádřit se ke zjištěným sk uteč nos te m. Ža lobce zno vu

vyjádřil s vůj po žada vek na na hléd nutí do spisu korespondenční cestou ve spojení se žádostí

o prod lo uže ní lhůty k vyjádření. Rozhodnutím ze dne 4. 12. 2014 byla ža lobco va žádost

o prod lo uže ní lhůty zamítnuta. Naposledy b yla žádost o p rod lo užení lhůty k vyjádření

k výsledkům dop lně né ho odvo lac ího řízení zamítnuta rozhodnutím ža lo va né ho ze dne

9. 1. 2015, č. j. 543/15/5200-10423-701743. V rozhodnutí se žalo vaný záro veň vyjádřil

k požada vk u ža lobc e na nahlížení do od vo lac ího spisu korespondenčním ůsob e m.

Konstato va l, že tento ůsob nahlížení do spisu ve věc i p řed mětného úroku z p rod lení lze

realizovat při obsá hle jším sp iso vé m ma teriá lu za slá ním sp ec ifiko va nýc h dokumentů s tím,

že zaslá ní úp lné ho od vo lacího spisu se vzhledem k je ho rozsahu jeví jako nepřiměřené.

Ža lobc e záro ve ň upozornil na to, že podk lad y z info r mač ního systé mu správce da ně (zá zna my

na jednotlivých osob níc h daňo vých účtech žalobce), ze kterých vyc há ze l, d ispo nuje přís luš ný

finanční úřad.

Z § 115 odst. 2 daňo vého řádu vyp lývá povinnost od vo lac ího orgánu seznámit daňo vý

subjekt v rámci od vo lac ího říze ní ještě před vydáním rozhodnutí o od vo lání se zjištěnými

skutečnostmi a d ůka zy, které je prokazují, a umožnit mu, aby se k nim ve sta no ve né lhůtě

vyjádřil, pop řípadě na vrhl doplnění doka zo vá ní. Povinnost je zakotvena pro případy, kdy

odvolací orgán buď v rámci od vo lac ího řízení pro vád í doka zo vá ní, nebo kdy dospěje

k odlišnému právnímu názoru než sp rá vce da ně prvního stup ně, a tato změ na by ovlivnila

rozhodnutí v neprospěch od vo la te le. Toto se zná me ní plní určitou funkci „p ředbě žné ho

odůvodnění“ ro zhod nutí o od vo lá ní, které odvolací orgá n v ná va znosti na sk uteč no sti zjiš tě né

v průběhu od vo lac ího řízení či odlišný právní názo r v neprospěch da ňo vé ho subjektu hod lá

vydat. Da ňo vý řád procesní ůsob tako vé ho se zná me ní da ňo vé ho subjektu se zjištěními či

jiným právním ná zore m od vo lacího orgánu a v so uvislosti s tím umo žně ní da ňo vé mu subjektu

vyjádřit se ve věc i a na vrho vat doplnění doka zo vá ní výs lo vně nesta no ví.

V so uze né m případu žalo vaný zvo lil písemný ůsob sdě le ní zjiště nýc h sk uteč ností

a své ho právního ná zoru a ža lobc i doručil p íse mnost ze dne 1. 9. 2014 na zva no u „Se zná me ní

se zjištěnými sk uteč no stmi a výzva k vyjádření se v rámci od vo lac ího řízení“. Tak ho

v souladu s § 115 odst. 2 daňo vého řádu seznámil nejen se zjiš tě nými skutečnostmi, které

doplňoval prostřednictvím sp rá vce da ně, a podk lad y, ze kte rýc h vyc há ze l, ale také se svým

právním ná zore m o hled ně stano vení a vlastního výpočtu úroku z prod le ní. Současně mu

v souladu s § 115 odst. 2 daňo vého řádu umožnil, aby se ke zjištěným skutečnostem

a důkazům vyjádřil ve lhůtě 15 dnů ve s mys lu odst. 3 uvede né ho usta no ve ní. Procesní po stup

Pokračování 24 59Af 6/2015

ža lo va né ho byl zákonný a so ud v něm nespatřuje porušení zásady projednací, jak žalobce namítá.

Ža lobc e spojuje zkrácení svých proce sníc h práv s ne mo žno stí na hléd no ut do spisu u mís tně přís luš né ho správce daně – na F ina nč ním úřadu pro Libe reck ý kraj.

Podle § 66 odst. 1, odst. 2 da ňo vé ho řádu da ňo vé mu subjektu nepochybně svědč í

právo nahlížet u sp rá vce da ně do částí sp isu týkajíc íc h se je ho práv a po vinno stí, s výjimkou

části vyhledávací, zde má pouze mo žnos t na hléd no ut do so up isu p íse mností ob sažených

v této části sp isu. Za stejných podmínek je daňo vý s ubjek t oprávněn na hléd no ut do osobních

daňo výc h účtů vede nýc h v rámci e vide nce daní o jeho daňo vých povinnostech.

Od práva nahlížet do sp isu je od vo ze no prá vo da ňo vé ho subjektu na po říze ní

stejnopisu, opisu či kop ie listin ze sp isu pod le § 67 odst. 3 da ňo vé ho řád u. Jud ika tura

sprá vníc h soudů dovodila, že k realizaci tohoto práva ne mus í dojít po uze v rámci nahlížení do

sp isu u přís luš né ho sp rá vce daně v úřed níc h hod inác h (případně mimo ně, pok ud to sp rá vce

daně připustí ve smyslu § 66 odst. 4 daňo vé ho řádu), ale lze ho re a lizo vat i „d ista nč ně “, resp.

„korespo nde nč ně “, tedy zasláním s tejnop is u, opisu či kopie listin, jež jsou součástí sp isu,

daňo vé mu subjektu (sro v. rozsudek Krajského soudu v Pra ze ze dne 28. 3. 2013,

č. j. -29, dostupný na www.nssoud.cz). Ovše m ani z uvede né ho ro zsudk u

ne vyp lývá absolutní povinnost správce daně ka ždé mu po žada vk u da ňo vé ho subjektu na

distanční poskytnutí listin z daňo vého spisu vyho vě t, když cit. ro zs udek zmiňuje mo žné

mantinely pro up latně ní to ho to d ílč ího p rá va, např. p rávě nák lad nost tako vé ho postup u.

Popsanou for mu distančního zpřístup ně ní listin obsa že nýc h ve spisu da ňo vé mu

subjektu však ne lze za mě ňo vat se zasláním ce lé ho sp iso vé ho mate riá lu jinému sprá vc i da ně,

před kterým již nep rob íhá ř íze ní, v so uvislo sti s nímž má být nahlížení do sp isu rea lizo vá no.

Protože prá vě to ho, niko li přímo d ista nč ního poskytnutí s tejnop is u, opisu či kopie listin

ze sp iso vé ho mate riá lu ve smyslu shora uvede né ho ro zsudk u, na který ža lobc e ve svých

žádostech o nahlížení do spisu přímo odka zo va l, se žalobce v podstatě domáhal.

Ža lo va ný re le va ntní zákonná usta no ve ní da ňo vé ho řádu nepo r uš il, pok ud po žada vk u

na zaslá ní sp iso vé ho mate riá lu sp rávci da ně do Liberce ne vyho vě l. So ud se zcela ztotožňuje

s důvod y, které žalo vaný uved l ve svém rozhodnutí ze dne 9. 1. 2015. Totiž že ža lovaný jako

odvolací orgá n vedo uc í odvolací řízení má spis da ňo vé ho subjektu ve svém síd le, kde do něj

může ža lobc e v so ulad u s § 66 odst. 1, odst. 4 da ňo vé ho řádu na hléd no ut, a ne ní povinen jej

postoupit zpě t prvostup ňo vé mu sprá vc i da ně se sídlem v Lib erc i, který ne ní je ho územním

praco viš tě m. Žalo vaný v so ulad u se zásadou vzáj e mné spolupráce ve smyslu § 6 odst. 2

daňo vé ho řádu a také zá sado u hospodárnosti říze ní ve smyslu § 7 odst. 2 da ňo vé ho řádu

upo zor nil ža lobc e, že lze vyho vě t po žada vk u na ko respo nde nč ní zpřístup ně ní listin ze sp isu.

Záro ve ň mu ale dal najevo, že vzhledem k ro zsa hu spisu je nepřiměřené a ne hospod ár né

zas lá ní listin v ro zsa hu ce lé ho sp iso vé ho ma ter iá lu, a proto lze po žada vk u vyhovět, pok ud

budo u označeny konkrétní y, jež mají být ža lobc i zpř ístup ně ny. Této mo žno sti již

žalobce nevyužil. So učas ně žalo vaný žalobce upo zo rnil na to, že veškeré podklady

z informačního s ysté mu sp rá vce da ně (ko nkré tně zá zna my na jednotlivých osobních úč tec h

žalobce), ze kte rýc h ža lo va ný při výpočtu úrok u z prodlení vyc há ze l, jsou k d ispo zic i p rávě

u sp rá vce da ně. Ani této mo žnosti žalobce, ro vně ž ve spojení s prá ve m nahlížet u správce

Pokračování 25 59Af 6/2015

daně do osobních daňo vých účtů vede nýc h v rámci evidence daní o svých daňo vých

povinnostech dle § 66 odst. 1 věta pos led ní da ňo vé ho řád u, ža lobce v ná va zno sti na sdělení

ža lo va né ho nevyužil.

Pokud ža lobc e uvádí, že v d ůsledk u ne zaslá ní sp isu sp rávci da ně se stalo projednání

no vé ho právního názoru ža lo va né ho po uze for má lní, so ud s tímto tvrze ním nemůže souhlasit.

Obsáhlé sdělení výsledků odvo lac ího řízení a právní ná zor ža lo va né ho na stano vení úrok u

z prodlení (včetně ro zepsa né ho výpočtu je ho výše a zpřístupnění výše přeplatků, které byly

ža lobc i při výpočtu zo hled ně ny) ža lobc i bezesporu umo žnily se k věc i vyjádřit, případně

rea go vat ná vrhe m na doplnění doka zo vá ní. Ža lobce označuje postup ža lo va né ho za fo rmá lní,

aniž by záro ve ň ro zved l, jaké sk utko vé okolnosti či ro zhod né právní sk uteč no sti ne mo hl

v d ůsledk u ro zpo ro va né ho postupu ža lo va né ho, který ne zasla l celý spisový ma teriá l ět

sprá vc i da ně, uplatnit. A zce la pomíjí, že po celou dobu říze ní mo hl využít své ho oprávnění

na hléd no ut do osobních daňo vých účtů vede nýc h v rámci evidence daní o svých daňo vých

povinnostech pod le § 66 odst. 1 da ňo vé ho řád u. Podklady, ze k terých žalovaný v od vo lac ím

ř íze ní, nebyly ničím jiným, než výs tupe m z této e vide nce.

Soud tedy uzavírá tím, že ža lobce neb yl zkrácen procesím postupem ža lo va né ho

ůsobe m, který by mo hl mít vliv na záko nnos t napadeného ro zhod nutí, a se zná me ní se

zjiš tě ními v rámci odvo lac ího říze ní a právními zá věry ža lo va né ho ne lze považovat po uze za

fo rmá lní.

V. Závěr a náklady říze ní

Protože jeden z up latně nýc h ža lob níc h bodů shledal so ud d ůvod ným, zr uš il nap ade né

rozhodnutí ža lo va né ho pro nezákonnost postupem pod le a věc vrátil podle

k da lš ímu říze ní ža lo va né mu.

Ža lo va ný je v dalším řízení vázán vys lo ve ným právním ná zore m soudu podle § 78

odst. 5 a bud e je ho povinností při stano vení úrok u z prod lení zo hled nit záko nné

důsledky ro zhod nutí správce da ně o posečkání s úhradou da ňo vé ho nedoplatku 10 530 Kč po

dobu od 1. 7. 2010 do 15. 3. 2013.

Výrok o nákladech říze ní se opírá o věta pr vá , pod le kte ré ho má

účas t ník, který měl ve věc i plný úspěch, prá vo na náhrad u nák lad ů řízení před so ude m, které

důvod ně vynaložil, proti účas tníko vi, který ve věc i úspěch ne mě l.

V so uze né věci byl se svou ža lobo u úspěšný ža lobc e, má proto prá vo na ná hrad u

nák lad ů, které důvodně vyna lo žil. Za tyto nák lad y je nutno považovat zap lacený so ud ní

poplatek za podání ža lob y ve výš i 3 000 Kč dle p říslušné položky Sazeb ník u so ud ních

poplatků (p řílo ha k , o so ud ních pop la tc íc h), dá le odměnu za tři úko ny

právní služby po 3 100 Kč na zák ladě § 9 odst. 4 p ísm. d) ve spojení s § 7 a § 11 odst. 1 p ísm.

a) a d) a g) , o od mě nác h advokátů a ná hradác h advokátů za

poskytování p rávních služeb (advokátní tarif), ve výš i 9 300 Kč (převzetí a příp ra va

zas to upe ní, podání ža lob y, účast u je dná ní soudu), tři režijní nák lad y podle § 13 odst. 3

advokátního tarifu ve výši 900 Kč; a částku 2 142 Kč odpo vída jíc í 21 % sa zbě DPH z

Pokračování 26 59Af 6/2015

odměny a příslušnýc h ná hrad v so ulad u s , celke m tedy ve výš i 15 342 Kč.

Soud uložil ža lo va né mu, aby vyč ís le né nák lad y řízení žalobci na hrad il v p řiměře né lhůtě 15

dnů od právní moc i to ho to ro zsudk u, k ruká m je ho právní zás tupk yně.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týd nů

ode dne je ho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více)

vyhoto ve níc h u Nejvyššího správního so ud u, se sídlem Moravské ná městí

6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní so ud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím d ne, který se svým

označením s hod uje se d nem, který určil počátek lhůty (den doručení

rozhodnutí). Připadne-li po sled ní den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek,

je posledním dnem lhůty ne jb líže nás led ujíc í pracovní de n. Zmeškání lhůty

k podání kasační stížnosti ne lze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z d ůvod ů uvede nýc h v § 103 odst. 1

a kromě obecných ná le žito stí podání mus í obsa ho va t o značení

rozhodnutí, proti ně muž směřuje, v jakém ro zsa hu a z jak ýc h d ůvod ů jej

stě žo vate l napadá, a úd aj o to m, kdy mu bylo rozhodnutí do ruče no.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžo vatel za sto upe n ad vok áte m;

to neplatí, má-li stěžovatel, je ho za měs tna nec nebo člen, který za něj jed ná

nebo jej zas tup uje, vysokoškolské p rá vnické vzdě lá ní, které je pod le

zvláštních zákonů vyžado vá no pro výko n advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní so ud.

Variabilní symbo l pro zaplacení so ud ního pop latk u na účet Nejvyššího

správního soudu lze získat na je ho inte r neto výc h strá nká c h:

www. nsso ud.c z.

V Liberci dne 27. led na 2016.

Mgr. Luc ie Tre jba lo vá

předsedkyně senátu