Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 268/2015 - 40

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: KODIAK s.r.o., se sídlem Lazarská 6, Praha 2, zast. Mgr. Dagmar Vrbovou, advokátkou se sídlem Lazarská 6, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) J. K., 2) Z. S., 3) Ing. R. V., 4) Ing. L. H., a 5) J. S., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2010, č. j. 158853/2010/KUSK, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2015, č. j. - 53,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2015, č. j. - 53, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) shora označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla odmítnuta pro opožděnost její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2010, č. j. 158853/2010/KUSK.

[2] Městský soud v napadeném usnesení uvedl, že zástupce stěžovatelky si žalobou napadené správní rozhodnutí převzal dne 21. 10. 2010, i když stěžovatelka v žalobě uvedla, že jí bylo doručeno dne 20. 10. 2010. Žaloba, kterou stěžovatelka zaslala městskému soudu, byla podána k poštovní přepravě dne 10. 2. 2011 a městský soud ji obdržel dne 11. 2. 2011.

[3] Městský soud poukázal na , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), dle něhož lze žalobu podat ve lhůtě dvou měsíců od oznámení rozhodnutí žalobci. V napadeném usnesení je pak uvedeno, že žaloba, kterou stěžovatelka zaslala městskému soudu, byla k poštovní přepravě předána po uplynutí dvouměsíční lhůty, a žaloba je proto opožděná, což byl důvod jejího odmítnutí.

II. Obsah kasační stížnosti

[4] Stěžovatelka uvedla, že dne 1. 12. 2010 podala k Okresnímu soudu pro Prahu-západ žalobu proti rozhodnutí žalovaného. Usnesením ze dne 27. 12. 2010, sp. zn. , které nabylo právní moci dne 20. 1. 2011, tento okresní soud řízení zastavil. Žaloba totiž měla být podána ke správnímu soudu. Okresní soud stěžovatelku poučil o možnosti podat žalobu k soudu ve správním soudnictví ve lhůtě jednoho měsíce od data právní moci usnesení o zastavení řízení.

[5] Stěžovatelka následně dne 10. 2. 2011 podala k poštovní přepravě žalobu proti rozhodnutí žalovaného, která byla městskému soudu doručena dne 11. 2. 2011. Důvodem pro podání kasační stížnosti je porušení , dle něhož se má za to, že žaloba ke správnímu soudu proti rozhodnutí správního orgánu byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení za situace, kdy civilní soud řízení o žalobě zastaví z důvodu, že měla být podána k soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví.

[6] Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

[7] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

IV. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[8] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána osobou k tomu oprávněnou, je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, stěžovatelka je v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátkou. Důvod kasační stížnosti odpovídá důvodu podle Zdejší soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, zároveň zkoumal, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ). Přitom dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

[9] Dle je lhůta k podání žaloby proti správnímu rozhodnutí dva měsíce poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem.

[10] O žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu a násl. rozhodují soudy ve správním soudnictví.

[11] Dle platí: „Jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.“

[12] Citované ustanovení reaguje na dvojí režim soudní ochrany poskytované v případech, v nichž rozhodovaly správní orgány. Týkalo-li se rozhodnutí správních orgánů veřejného subjektivního práva, ochranu poskytují soudy ve správním soudnictví dle . Rozhodoval-li však správní orgán podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva, poskytují ochranu soudy rozhodující v občanském soudním řízení, a to dle části páté , , ve znění pozdějších předpisů. Rozlišit, kdy jde o věc soukromoprávní a kdy jde o věc veřejnoprávní, nemusí být ve všech případech jednoduchá a jednoznačná záležitost. Na základě je zajištěno, že žalobce neztratí možnost domáhat se soudní ochrany před soudy rozhodujícími ve správním soudnictví v těch případech, kdy žalobu ve dvouměsíční lhůtě nesprávně podal k soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení a kdy žalobu k soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví podal ve lhůtě jednoho měsíce od zastavení řízení civilním soudem. K uvedenému srov. Jemelka L., Podhrázký P., Vetešník P., Zavřelová J., Bohadlo D., Šuránek P. . Komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck. 2013. s. 586.

[13] Stěžovatelka v části V. své žaloby městský soud výslovně upozornila na skutečnost, že nejprve podala žalobu proti rozhodnutí žalovaného k Okresnímu soudu pro Prahu-západ, který řízení o žalobě zastavil, jelikož věc projednávají soudy ve správním soudnictví. Stěžovatelka se řídila poučením uvedeným v usnesení o zastavení řízení ze dne 27. 12. 2010, sp. zn. , které městskému soudu zaslala jako přílohu žaloby. Okresní soud pro Prahu-západ dal stěžovatelce poučení ve smyslu , že svou žalobu může podat k soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví. Stěžovatelka v žalobě uvedla, že usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne 20. 1. 2011 a má proto za to, že žalobu, kterou městskému soudu doručila dne 11. 2. 2011, podala v jednoměsíční lhůtě ve smyslu

[14] Nejvyšší správní soud konstatuje, že městský soud v napadeném usnesení, kterým žalobu odmítl pro opožděnost, žádným způsobem nereagoval na tvrzení stěžovatelky týkající se Krajský soud byl povinen vyžádat si spis Okresního soudu pro Prahu-západ vedený pod sp. zn. a ověřit z něj tvrzení stěžovatelky. Tvrzení stěžovatelky svědčí o tom, že pro posouzení včasnosti žaloby podané k městskému soudu může být v nynějším případě podstatné ustanovení , věta poslední, , dle kterého se má za to, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení, nastaly-li okolnosti popsané v první větě

[15] Krajský soud nedostál své povinnosti vyžádat si spis Okresního soudu pro Prahu-západ a ověřit z něj okolnosti rozhodné pro aplikaci Pro posouzení včasnosti žaloby tak vlastní vinou neposuzoval všechny nezbytné skutečnosti. Z tohoto důvodu rozhodl nezákonně, když žalobu odmítl pro opožděnost.

V. Závěr a náklady řízení

[16] Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, proto napadené usnesení městského soudu dle , věty první, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, kde bude městský soud vázán závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřeným v tomto rozsudku ( ).

[17] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí ( , věta první, ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. ledna 2016

JUDr. Radan Malík

předseda senátu