Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 308/2015 - 57

- 58

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce V. K., zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem Ostrava, Josefa Skupy 1639/21, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Ostrava, Zelená 3158/34a, o přezkoumání rozhodnutí žalované z 29. 1. 2015, č. j. 48000/000432/15/010/PD, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům senátu 78 Ad správního úseku Krajského soudu v Ostravě,

t a k t o :

Soudci senátu 78 Ad správního úseku Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jiří Gottwald, JUDr. Petr Indráček a JUDr. Jana Záviská nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Žalobce podal 31. 3. 2015 žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, kterou se domáhá zrušení rozhodnutí žalované z 29. 1. 2015, č. j. 48000/000432/15/010/PD. V tomto řízení požádal krajský soud o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce. Krajský soud usnesením z 29. 7. 2015, č. j. - 40 jeho žádostem vyhověl.

Žalobce proti tomuto usnesení podal kasační stížnost a současně v ní uplatnil námitku podjatosti vůči soudcům senátu 78 Ad tohoto soudu, zejména vůči předsedovi senátu Mgr. Jiřímu Gottwaldovi.

Žalobce uvedl, že námitku podjatosti činí na základě skutečností a zjištění, že je Mgr. Gottwald vůči jeho osobě podjatý pro kritiku činnosti senátů, kterých je členem, pro kritiku jeho kolegů soudců či pro svoji nezpůsobilost naplnit článek 90y ČR a slib soudce, když rozhoduje v rozporu se zákony, pravomocnými rozsudky soudu, nálezy Ústavního soudu ČR a judikáty soudů. Soudci senátu 78 Ad poté Nejvyššímu správnímu soudu předložili vyjádření, podle něhož žalobce osobně ani z úředního styku neznají a k žalobci ani k projednávané věci nemají žádný vztah, z něhož by vyplýval důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve věci.

Podle věta první č. , (dále též „“) platí, že „soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.“

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení d a v ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (ustanovení y).

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení d). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. - 16).

Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu.

Žalobce se v námitce víceméně omezil na obecné výtky, které dovozuje ze svých zkušeností z jiných předchozích či paralelně probíhajících řízení u tohoto soudu, případně na základě svých osobních domněnek a soudů o postoji soudců k jeho osobě. I když se žalobce subjektivně může domnívat, že je tím dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudců senátu 78 Ad, Nejvyšší správní soud konstatuje, že právě na takto koncipovanou námitku podjatosti dopadá právní úprava ustanovení věty třetí.

Podle tohoto ustanovení platí, že „[d]ůvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

Nekonkrétní odkazy navrhovatele na předchozí rozhodování uvedených soudců v jiných věcech a na jejich možná pochybení, jak vyplývá z ustanovení in fine, proto nemohou být důvodem pro jejich vyloučení. Je tomu tak proto, že eventuální náprava takových pochybení přísluší soudům vyšší instance při rozhodování o opravných prostředcích, eventuálně též Ústavnímu soudu při rozhodování o ústavní stížnosti.

Ani sami soudci, jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce podjatosti, si poté nejsou vědomi přímého poměru k věci nebo k účastníkům. Dojem žalobce o podjatosti těchto soudců pro kritiku je tedy nanejvýše jeho osobním názorem. Ze spisu krajského soudu dále vyplývá, že výše jmenovaní soudci se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu.

Vzhledem k tomu, že z navrhovatelem uvedených skutečností nevyplývají důvody podjatosti soudců ve smyslu ustanovení a sami soudci pochybnosti o nepodjatosti vyloučili, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci senátu 78 Ad správního úseku Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jiří Gottwald, JUDr. Petr Indráček, JUDr. Jana Záviská nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 2. prosince 2015

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu