Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 317/2015 - 27

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy, soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, týkající se žaloby proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. - 25 ze dne 12. srpna 2015, evidované u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči soudcům Krajského soudu v Plzni,

t a k t o :

Soudci JUDr. PhDr. Petr Kuchynka, Ph.D., JUDr. Václav Roučka a Mgr. Jaroslav Škopek n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce u Krajského soudu v Plzni žalobou napadl dne 27. října 2015 usnesení Krajského soudu v Brně č. j. - 25 ze dne 12. srpna 2015, jímž byla odmítnuta žaloba žalobce proti jinému usnesení Krajského soudu v Brně, kterým byla odmítnuta žaloba proti usnesení Nejvyššího správního soudu. V řízení před Krajským soudem v Plzni uplatnil včas námitku podjatosti vůči soudcům tohoto soudu JUDr. Petru Kuchynkovi, JUDr. Václavu Roučkovi a Mgr. Jaroslavu Škopkovi, odůvodněnou tím, že „je v současnosti vedeno řízení o podjatosti výše uvedených soudců u ČR-Nejvyššího správního soudu v kasační stížnosti proti usnesení ČR-Krajského soudu v Plzni č. j. - 35 a tato námitka podjatosti se vztahuje i pro toto řízení. Žalobce již nemá důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování tohoto senátu a navrhuje jeho vyloučení“.

Dotčení soudci Krajského soudu v Plzni se ke vznesené námitce podjatosti shodně vyjádřili tak, že se není známa žádná skutečnost, pro kterou by se zřetelem na poměr k věci nebo k účastníkům řízení měl být dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Krom toho, námitka podjatosti, přes poučení, jehož se žalobci opakovaně dostalo, není řádně odůvodněna a neobsahuje konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Zmiňované řízení o kasační stížnosti bylo ukončeno usnesením Nejvyššího správního soudu č. j. - 52 ze dne 19. listopadu 2015 o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku.

Podle jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ (zvýrazněno Nejvyšším správním soudem).

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003 č. j. - 16, dostupné na www.nssoud.cz). Zákon přitom stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudcům Krajského soudu v Plzni tedy, krom toho, že je zcela nekonkrétní, neobstojí, neboť ji žalobce vztahuje k jejich presumovanému postupu v řízení o projednávané věci, opíraje se zřejmě o zkušenost s jejich rozhodováním v jiných věcech, tj. k důvodům, jež podle výslovného ustanovení věty poslední důvodem pro vyloučení soudců z rozhodování jednoznačně být nemohou. Proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Krom toho, nad rámec nutného odůvodnění, z žaloby i z námitky podjatosti je zjevné, že v posuzovaném případě je žalobce opět veden snahou vést „spor pro spor“, jak Nejvyšší správní soud uvedl v usnesení sp. zn. ze dne 30. listopadu 2015. Vznesené žalobní námitky prima facie nemohou být důvodné. Stěžovatel zneužívá institutu správní žaloby jako náhrady za kasační stížnost, tedy aby napadl u jednoho krajského soudu rozhodnutí jiného krajského soudu, případně rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, přičemž tyto své úkony dále řetězí. Totéž platí o používání institutu námitky podjatosti. Okolnosti, za nichž žalobce uplatňuje svá práva (a to zejména právo na soudní ochranu), nelze považovat za výkon subjektivního práva v souladu s právním řádem. Chování stěžovatele naopak naplňuje znaky zneužití práva, které zdejší soud vymezil např. již v rozsudku ze dne 10. 11. 2005 č. j. - 48, č. 869/2006 Sb. NSS, nověji a přímo ve vztahu k sériovým a stereotypním podáním srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014, č. j. - 16.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. prosince 2015

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu