Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 258/2015 - 32

č. j.

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně:

RYDVAL, a. s., se sídlem Jindřišská 908/12, Praha 1, zastoupená JUDr. Zdeňkem Pánkem, advokátem se sídlem Prokopa Holého 130/15, Děčín, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 5. 2015,

č. j. - 54,

t a k t o :

Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 5. 2015, č. j. - 54, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 20. 12. 2013, č. j. 4497/1.30/13/14.3, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj

a Liberecký kraj ze dne 9. 10. 2013, č. j. 13642/7.30/13/14.3-5, o uložení pokuty 170.000 Kč

za správní delikty podle ust. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

V kasační stížnosti stěžovatelka požádala s poukazem na ust. o přiznání odkladného účinku s odůvodněním, že jí uváděné stížní důvody jsou závažné, a tedy způsobilé pro kladné vyřízení kasační stížnosti.

Podle ust. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně.

Podle ust. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.

Přiznáním odkladného účinku soud před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto je vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy.

Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy ve smyslu citovaného ustanovení má stěžovatel. Újmou se přitom rozumí ohrožení subjektivních práv, přičemž se musí jednat o stav výjimečný, závažný, který již nelze v budoucnu nijak odčinit. Pokud jde o splnění zbývajících zákonných předpokladů, vychází Nejvyšší správní soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon mu neukládá povinnost provádět dokazování ohledně splnění těchto předpokladů a zjišťovat je z úřední povinnosti. Je tedy na stěžovateli, aby konkretizoval, jakou újmu by pro něj představoval výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních skutečností to dovozuje.

V daném případě stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku neuvedla žádné relevantní skutečnosti, z nichž dovozuje splnění zákonných podmínek pro to, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Její tvrzení bez jakékoliv konkretizace, resp. pouhý odkaz na argumentaci obsaženou ve stížních bodech podané kasační stížnosti není dostačující pro závěr o vzniku újmy v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozsudku. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. prosince 2015

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu