Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Ads 174/2015 - 17

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: O. M., zastoupená JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Bolzanova 1, Praha 1, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2015, č. j. – 18,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2015, č. j. – 18, byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) ze dne 5. 1. 2015, č. j. X, kterým bylo na základě podaných námitek změněno rozhodnutí ČSSZ ze dne 20. 11. 2014, č. j. X tak, že ve výroku nesprávně uvedené datum přiznání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně „8. 9. 2014“ se nahrazuje datem „8. 10. 2014“. Ve zbytku bylo rozhodnutí potvrzeno. Krajský soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že z ust. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) vyplývá, že stěžovatelce nárok na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně mohl vzniknout nejdříve dnem 8. 10. 2014, kdy doplatila chybějící pojistné. Z tohoto důvodu neshledal městský soud napadené rozhodnutí nezákonným.

Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka v zákonné lhůtě kasační stížnost, ve které poukázala na obecnou zásadu, že za chybu státu (státních orgánů) občan neodpovídá, která byla explicitně vyjádřena v nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. . Jestliže jí ČSSZ přiznala invalidní důchod III. stupně od 8. 9. 2014, pak za toto datum také odpovídá. Není tedy možné, aby toto datum poté svévolně změnila na 8. 10. 2014. Na základě výše uvedeného stěžovatelka navrhla, aby rozsudek městského soudu byl zrušen.

ČSSZ ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že skutečně pochybila, když v prvoinstančním nepravomocném rozhodnutí nesprávně uvedla datum přiznání důchodu od 8. 9. 2014 místo správného data 8. 10. 2014. Tato nesprávnost byla zjištěna při vyřizování námitek podaných stěžovatelkou, a proto byla zcela správně změněna chybná část napadeného rozhodnutí. Datum 8. 10. 2014 je tedy správným datem přiznání invalidního důchodu. Datum vzniku nároku na přiznání invalidního důchodu je v daném případě odvozeno ode dne doplacení doby pojištění, jak stanoví zákon. Nedošlo proto k pochybení, když byl stěžovatelce přiznán invalidní důchod od 8. 10. 2014 podle ust. § 11 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Chyba uvedená v nepravomocném rozhodnutí byla dodatečně odstraněna zákonnými prostředky. Dopustila-li se ČSSZ pochybení, nemůže stěžovatelka požadovat ponechání chybného data přiznání důchodu, když nárok na důchod ke dni 8. 9. 2014 není podložen splněním zákonných podmínek. Zákonné podmínky pro vznik nároku na důchod a jeho přiznání stěžovatelka splnila až ode dne 8. 10. 2014. Podle ČSSZ kasační stížnost neobsahuje žádný bod, v němž by byla namítána konkrétní nezákonnost napadeného rozsudku, zdůvodněna nesprávnost právního posouzení či vada řízení a postupu městského soudu. Kasační stížnost tak, jak je naformulována a zdůvodněna, se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v ust. , nebo o důvody, které stěžovatelka neuplatnila v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáváno, ač tak učinit mohla. Kasační stížnost je proto nepřípustná ve smyslu ust. a jako taková by měla byt odmítnuta.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s ust. a 4 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnila stěžovatelka v podané kasační stížnosti, a přitom neshledal vady uvedené v odstavci 4, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Podle ust. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, s tím, že , odst. 3 a 6 věta druhá se nepoužijí.

Podle ust. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní; změnu nelze provést, pokud by tím některému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že pokud ČSSZ dojde k závěru, že námitkami napadené prvoinstanční rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, pak je oprávněna jej změnit. V daném případě stěžovatelka podala námitky proti rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně. ČSSZ v řízení o podaných námitkách dospěla k závěru, že stěžovatelce vznikl nárok na přiznání invalidního důchodu až dne 8. 10. 2014, kdy stěžovatelka doplatila chybějící pojistné za období od 1. 11. 2002 do 28. 2. 2003, čímž získala potřebnou dobu pojištění. Datum přiznání invalidního důchodu 8. 9. 2014, které bylo uvedeno v prvoinstančním rozhodnutí, bylo proto nesprávné. Pokud tedy ČSSZ prvoinstanční rozhodnutí v této části změnila, pak tak neučinila svévolně, jak namítala stěžovatelka, nýbrž postupovala v souladu s ust. . Městský soud proto nepochybil, když podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Z výše uvedených důvodů není kasační stížnost důvodná, a proto ji Nejvyšší správní soud podle ust. zamítl. Učinil tak postupem podle ust. , podle kterého o kasační stížnosti rozhoduje zpravidla bez jednání.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. a 2 ve spojení s Stěžovatelka v řízení úspěch neměla, a proto jí právo na náhradu nákladů řízení nenáleží a ČSSZ nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2015

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu