Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Afs 164/2015 - 45

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: LIJA a.s., se sídlem U Staré pošty 54, Frýdek - Místek, zast. advokátem Radimem Bartoněm, Kutuzovova 547/13, Ostrava, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 7. 2015, č. j. - 30,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 7. 2015, č. j. - 30, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného usnesení krajského soudu, kterým bylo zastaveno řízení o návrhu pro nezaplacení soudního poplatku.

Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje důvody dle , (dále „ “). Tvrdí, že krajský soud postupoval v rozporu s , o soudních poplatcích, podle něhož se od soudního poplatku osvobozují insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku. Skutečnosti týkající se insolvence zmínil stěžovatel v žalobě, nadto krajskému soudu, který je zároveň soudem insolvenčním, musela být skutečnost, že stěžovatel, jakožto dlužník podal ke Krajskému soudu v Ostravě dne 9. 4. 2015 insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu, známa z jeho činnosti. Dne 29. 5. 2015 bylo tímto soudem vydáno usnesení o úpadku stěžovatele jako dlužníka. Žaloba byla podána v červnu 2015, tj. po vydání usnesení. O způsobu řešení úpadku nebylo dosud rozhodnuto. Stěžovatel poukazuje na to, že předmětem sporu jsou žalovaným vydané, resp. v odvolacím řízení potvrzené zajišťovací příkazy, na jejich základě mu bylo uloženo zaplatit částku přesahující 114 mil. Kč. Stěžovateli byl současně zajištěn a odvezen movitý majetek, byly mu obstaveny účty, zajištěny nemovitosti a plnit na jeho pohledávky bylo dlužníkům stěžovatele přikázáno na účet správce daně.

Stěžovatel poukazuje na znění , , podle kterého je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními mimo jiné dlužník v době do rozhodnutí o úpadku, a dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Rovněž odkazuje na cit. zákona, ze kterého se podává, co tvoří majetkovou podstatu (zejm. věci movité a nemovité, peněžní prostředky, dlužníkovy peněžité a nepeněžité pohledávky vč. pohledávek podmíněných a pohledávek, které nejsou dosud splatné). Konstatuje, že předmětné zajišťovací příkazy, které jsou předmětem žaloby, se nesporně týkají majetku patřícího do majetkové podstaty stěžovatele jakožto dlužníka.

Stěžovatel má za to, že v řízení před krajským soudem měl být osvobozen od soudního poplatku podle , o soudních poplatcích. Tato skutečnost byla přitom soudu stěžovatelem výslovně v žalobě sdělena.

Nad rámec uvedeného stěžovatel dodává, že jako subjekt v úpadku nedisponuje ani onou relativně nízkou částkou 3000 Kč pro zaplacení soudného poplatku; výzva soudu k úhradě poplatku byla nadto doručována do datové schránky právního zástupce v měsíci červenci, tj. v době, kdy tento čerpal dovolenou, bezprostředně ještě v témže měsíci bylo vydáno rozhodnutí o zastavení řízení. Stěžovatel byl přesvědčen o osvobození od soudního poplatku, přesto reagoval dodatečně zaplacením částky, tato však došla na účet soudu až poté, kdy bylo vydáno usnesení o zastavení řízení. Uvedené však nic nemění na tom, že soudní poplatek neměl být v řízení o žalobě vyměřen, a to z důvodu zákonného osvobození. Stěžovatel proto požaduje, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu jakožto nezákonné zrušil.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené usnesení z důvodů a v rozsahu uplatněném stěžovatelem ( a 4 ) a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Z předloženého spisu krajského soudu vyplývá, že stěžovatel podal žalobu dne 23. 6. 2015, v části IV. přitom výslovně uvádí důvody, které jej vedly k platební neschopnosti, ukončení provozu závodu a k podání insolvenčního návrhu a následně ke zjištění úpadku; k důkazu navrhuje mimo jiné spis krajského soudu . Krajský soud bez dalšího usnesením ze dne 1. 7. 2015, č. j. - 27, vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku ve výši 3000 Kč dle § 6 odst. 9 zákona o soudních poplatcích; k tomu mu stanovil lhůtu 10 dnů (aniž by např. připustil v poučení možné osvobození od soudního poplatku). Dne 27. 7. 2015 vydal krajský soud napadené usnesení o zastavení řízení.

Nejvyšší správní soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku, že insolvenční řízení k návrhu stěžovatele bylo zahájeno na základě vyhlášky Krajského soudu v Ostravě č. j. -2 ze dne 9. 4. 2015. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly dne 9. 4. 2015 v 07:22 hodin. Na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. -12, ze dne 29. 5. 2015, bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka. Účinky tohoto rozhodnutí nastaly dne 29. 5. 2015 v 13:36 hodin. Insolvenčním správcem byl stanoven Ing. Robert Beneš, nar. 5. srpna 1975, Kosmákova 2336/29, Přerov I - Město, 750 02 Přerov, provozovna: Raškovice 27, 739 04 Raškovice. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2015 č. j. , které nabylo právní moci dne 18. 9. 2015, byl na majetek dlužníka LIJA a.s., IČ 479 85 640, U Staré pošty 54, 738 02 Frýdek - Místek prohlášen konkurs.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že krajský soud pochybil, pokud nepřihlédl ke skutečnostem, které stěžovatel v žalobě výslovně uvedl, zcela je ponechal bez povšimnutí, byť byly jednoduše z jeho vlastní činnosti zjistitelné a v řízení postupoval (a to i při doručování výzvy k zaplacení poplatku), aniž by bral v potaz příslušná ustanovení , zákona o soudních poplatcích a skutečnosti uvedené ve výše citovaném usnesení, kterým bylo rozhodnuto o insolvenčním návrhu.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že usnesení krajského soudu bylo vydáno v rozporu se zákonem, proto je dle zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení; v něm bude postupovat krajský soud v intencích příslušných ustanovení ( a ); přitom se bude muset rovněž vypořádat s otázkou majetkové podstaty, a tedy, zda na věc nedopadá .

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. listopadu 2015

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu