Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Ads 198/2014 - 36

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: A-ASKA grafik s. r. o., se sídlem Optátova 244/35, Brno, zastoupeného Mgr. Petrem Žídkem, Ph.D., advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 4. 2014, čj. 2013/70345-421, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2014, čj. – 39,

t a k t o :

I. V řízení s e p o k r a č u j e .

II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2014, čj. – 39, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Rozhodnutím ze dne 1. 4. 2014, čj. 2013/70345-421 (dále „napadené rozhodnutí“), žalovaný zamítl odvolání žalobce proti výroku II. rozhodnutí Úřadu práce – Krajské pobočky v Brně (dále „úřad práce“) ze dne 1. 10. 2013, čj. MPSV-UP/5355954/13/AIS-ZAM (dále „prvostupňové rozhodnutí“), jímž žalobci nebyl podle a 8 písm. e) , o zaměstnanosti (dále jen „ “) poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 1. čtvrtletí roku 2013 v požadované výši 8189,44 Kč.

II.

[2] Žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Brně. Krajský soud žalobu odmítl podle ve spojení s a

[3] Krajský soud odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2013, čj. – 23 (všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), podle kterého mají příspěvky poskytované na základě dohody o zřízení chráněného pracovního místa charakter dotace podle , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále „ “). V posuzovaném případě se sice nejednalo o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa, nýbrž o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, i tento příspěvek však má povahu dotace podle citovaného ustanovení rozpočtových pravidel. Krajský soud odkázal na shodný závěr vyslovený v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2014, čj. – 20 a ze dne 27. 8. 2014, čj. – 15.

[4] Postup při rozhodování o tom, zda zaměstnavateli bude tento příspěvek poskytnut, je upraven v § 14 rozpočtových pravidel. Podle § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel ve znění od 1. 8. 2012 se na rozhodnutí podle odstavce 4 téhož ustanovení nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání. Rozhodnutí žalovaného je tedy úkonem správního orgánu, jehož přezkoumání vylučuje zvláštní zákon.

III.

[5] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost. Namítl, že při rozhodování o poskytnutí tohoto příspěvku je nutno aplikovat kromě obecných ustanovení rozpočtových pravidel i , který je vůči rozpočtovým pravidlům ve vztahu speciality. Z tohoto ustanovení vyplývá, že na poskytnutí předmětného příspěvku existuje nárok při splnění zákonem stanovených podmínek. Rovněž odborná literatura považuje předmětný příspěvek za nárokový, neboť v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením se jedná o „jediný příspěvek, který není Úřadem práce poskytován na základě dohody, ale zaměstnavateli na něj při splnění zákonných podmínek vzniká nárok“ (Steinichová, L. : komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010). V posuzovaném případě tedy nelze aplikovat rozpočtových pravidel, z čehož plyne, že na rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením se vztahují obecné předpisy o správním řízení a toto rozhodnutí není vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví. Stěžovatel na závěr označil rozsudky Nejvyššího správního soudu čj. – 20 a čj. – 15 za překvapivé i z toho důvodu, že správní orgány dosud vždy rozhodovaly o příspěvku podle ve správním řízení, aniž by uvažovaly o tom, že by se na tento příspěvek vztahoval rozpočtových pravidel.

IV.

[6] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s názorem krajského soudu a navrhl její zamítnutí.

V.

[7] Nejvyšší správní soud při předběžném posouzení věci zjistil, že jeho devátý senát předložil usnesením ze dne 8. 1. 2015, čj. – 37, rozšířenému senátu k posouzení následující otázky: „Je rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví? Je výluka ze soudního přezkumu podle rozpočtových pravidel týkající se rozhodnutí o poskytnutí dotace aplikovatelná i na rozhodnutí o dotacích, na které je právní nárok, a na rozhodnutí, kterými nebyla dotace přiznána?“

[8] Rozšířený senát rozhodl o sporných otázkách rozsudkem ze dne 30. 9. 2015, čj. – 50, ve kterém dospěl k následujícím závěrům:

„Výluka ze soudního přezkumu dle § 14 odst. 5 (dříve odst. 4) rozpočtových pravidel se vztahuje pouze na pozitivní rozhodnutí o poskytnutí dotace dle § 14 odst. 4 (dříve odst. 3) rozpočtových pravidel.

Rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle je plně přezkoumatelné ve správním soudnictví ( ).“

[9] Osmý senát následně rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku v souladu s o pokračování v řízení.

[10] Poté posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( , 4 ).

[11] Kasační stížnost je důvodná.

[12] Podstatou kasační stížnosti je námitka, že rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle není vyloučeno ze soudního přezkumu podle rozpočtových pravidel ve znění účinném od 1. 8. 2012. Nárok na příspěvek podle vzniká stěžovateli ze zákona; jeho neposkytnutí je tudíž způsobilé zasáhnout stěžovatelova veřejná subjektivní práva. Nemožnost domáhat se zákonného nároku u soudu by rovněž znamenala odepření spravedlnosti. Nejvyšší správní soud těmto námitkám přisvědčil.

[13] Rozšířený senát dospěl ve shora citovaném rozsudku čj. – 50 k závěru, že příspěvek podle má povahu účelové dotace; přímo z textu je přitom nepochybné, že zaměstnavateli na něj vzniká nárok při splnění zákonných podmínek: „zaměstnavateli (…) se poskytuje příspěvek (…) příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši (…) úřad práce vydá rozhodnutí o poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje (…).“ Uvedený závěr vyplývá i z důvodové zprávy k návrhu , jakož i ze smyslu a účelu tohoto příspěvku, jímž je stimulovat zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání osob se zdravotním postižením (které mají přirozeně obtížnější situaci při hledání vhodného zaměstnání) a kompenzovat případné snížené výnosy a zvýšené náklady související s jejich zaměstnáváním. Zaměstnavatel tedy může při splnění zákonných podmínek legitimně očekávat, že mu příspěvek bude poskytnut. Zamítavé rozhodnutí o příspěvku jednoznačně zasahuje jeho veřejná subjektivní práva, a nemůže být vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví.

[14] S poukazem na shora uvedené důvody Nejvyšší správní soud zrušil usnesení krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm je krajský soud vázán právním názorem vyjádřeným v tomto rozsudku (srov. ). Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (srov. věta první ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 4. listopadu 2015

JUDr. Jan Passer

předseda senátu