Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 32/2015 - 29

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: J. H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 12. 3. 2014, č. j. X a č. j. X, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2015, č. j. - 30 a - 5,

takto:

I. A. H., nar., není procesním nástupcem zemřelého žalobce J. H. v projednávané věci.

II. Kasační stížnost se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutím žalované ve věci žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle Své podání nijak neodůvodnil, požádal pouze o ustanovení advokáta, který by jej v řízení o kasační stížnosti zastupoval.

Usnesením ze dne 15. 4. 2015, č. j. - 13 Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o ustanovení zástupce zamítl a zároveň ho vyzval, aby předložil ve lhůtě jednoho měsíce plnou moc udělenou advokátovi, který jej bude zastupovat v řízení o podané kasační stížnosti a aby jeho prostřednictvím též doplnil důvody kasační stížnosti podle ustanovení Dříve, než bylo toto usnesení doručeno, stěžovatel dne 21. 4. 2015 zemřel (doloženo kopií úmrtního listu vystaveného dne 4. 5. 2015 matričním úřadem Úřadu městské části Brna, Brno – Židenice). Usnesení tedy nenabylo právní moci ani jiných právních účinků. Podáním ze dne 15. 6. 2015 uplatnil právo procesního nástupnictví po zemřelém J. H. v řízení jeho bratr A. H.

Při posuzování podmínek řízení vycházel Nejvyšší správní soud z následujících ustanovení:

Podle , ztratí - li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde.

Podle , včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud nedošlo k výplatě jednorázové peněžní částky, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice.

Výkladem posledně uvedeného ustanovení zákona se Nejvyšší správní soud opakovaně zabýval ve své rozhodovací činnosti, k otázce procesního (ale též hmotně-právního) nástupnictví ve věcech dávky podle judikoval i Ústavní soud. V této souvislosti je nutno upozornit především na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2010, č. j. 3 Ads

44/2010 – 171, na něj navazující nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. , a naposledy též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2013, č. j. – 29.

Ve všech těchto rozhodnutích vycházely soudy ze základní premisy, že při úmrtí žadatele přechází nárok na jednorázovou peněžní částku na dědice jen v tom případě, že dotyčný zemřel v průběhu správního řízení nebo v době, kdy mu sice již byla dávka přiznána, ale do dne smrti nebyla vyplacena. V případě, že žadatel o dávku zemře až v průběhu přezkumného řízení soudního a napadeným rozhodnutím mu nebyl nárok přiznán, není zde žádné právo, které by mohl některý z dědiců v dědickém řízení převzít a stát se tak ve smyslu procesním nástupcem zemřelého žadatele. Nárok na odškodnění přechází na dědice pouze do doby, než ve věci bylo správním orgánem pravomocně rozhodnuto o předmětu řízení a než se tedy vydané rozhodnutí stalo jak pro správní orgán, tak i pro účastníky řízení zavázným.

Vzhledem k dlouhodobé a stabilní judikatuře Nejvyššího správního soudu k dané otázce podpořené navíc i citovaným nálezem Ústavního soudu přímo k výkladu nemá senát rozhodující ve věci o otázce procesního nástupnictví pochyby ani v této věci. Stěžovatel J. H. zemřel v průběhu řízení o kasační stížnosti (tedy dokonce až poté, co nabyl právní moci i napadený rozsudek krajského soudu), přičemž jeho žádost o přiznání jednorázové peněžní částky podle byla pravomocným rozhodnutím žalované ze dne 12. 3. 2014 zamítnuta. Není zde tedy splněna hypotéza právní normy k případnému přechodu nároku na dávku a tím ani podmínky pro procesní nástupnictví podle ve spojení s a Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že bratr zemřelého stěžovatele A. H., nar. X není jeho procesním nástupcem v projednávané věci.

Stěžovatel zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení o kasační stížnosti, aniž by do jeho práv vstoupil jakýkoliv nástupce, vznikl tedy neodstranitelný nedostatek podmínek řízení na straně účastníků. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ve spojení s odmítl.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky ( ).

V Brně dne 4. listopadu 2015

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu