Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 310/2015 - 10

- 11

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2015, č. j. - 32, o námitce podjatosti soudců 2. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Karla Šimky, JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové vznesené žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci 2. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Karel Šimka, JUDr. Miluše Došková a Mgr. Eva Šonkova n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší správní soud projednává kasační stížnost žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2015, č. j. - 32, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2014, č. j. MMR-19577/2014-83/1335, ve věci uložení pořádkové pokuty za hrubě urážlivé podání.

Žalobce podáním ze dne 3. 11. 2015 namítl podjatost soudců 2. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Karla Šimky, JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové, resp. všech soudců Nejvyššího správního soudu a odkázal na své předchozí podání uvedené v řízení před Krajským soudem v Praze pod sp. zn. .

Soudci 2. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Karel Šimka, JUDr. Miluše Došková a Mgr. Eva Šonková se vyjádřili k námitce podjatosti tak, že k věci ani k účastníkům nemají žádný poměr a že se necítí být podjatými. JUDr. Karel Šimka nad rámec výše uvedeného zmínil, že žalobce osobně nezná, pouze si vzpomíná, že ten vystupoval v minulosti v různých kauzách, které řešil ještě jako soudce Okresního soudu Praha – západ. Neví nic o tom, že by jej žalovaný jakkoli korumpoval a rovněž nic o tom, že by svou rozhodovací činností kryl zločiny komunismu, které byly na stěžovateli podle jeho tvrzení spáchány.

K věci samé na úvod Nejvyšší správní soud předesílá, že je-li účastníkem řízení vznesena námitka podjatosti všech soudců určitého soudu, a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, rozhodne soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení o důvodech vyloučení jen těchto soudců. Až v případě, že by byl shledán důvod pro vyloučení u soudců, kterým je věc podle rozvrhu práce přidělena, je účelné posoudit důvody vyloučení i ve vztahu k ostatním soudcům (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 – 34). Z toho důvodu tedy Nejvyšší správní soud nejprve rozhodoval o tom, zda jsou vyloučeni soudci 2. senátu Nejvyššího správního soudu, tedy JUDr. Karel Šimka, JUDr. Miluše Došková a Mgr. Eva Šonková. Teprve byla-li by námitka shledána důvodnou a byli-li by tito soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, přistoupil by Nejvyšší správní soud „v druhé fázi“ ke zkoumání podjatosti ostatních soudců Nejvyššího správního soudu.

Nejvyšší správní soud uvážil v této věci následovně. Podle , (dále „ “), jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Podle věty čtvrté musí účastník řízení námitku podjatosti zdůvodnit a uvést konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost soudce dovozuje.

Není pochyb o tom, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K této otázce se vyjádřil Ústavní soud, který připomněl, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. ). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ).

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tímto principem jsou vyloučeny praktiky kabinetní justice a nestrannost soudního rozhodování je tak chráněna ve prospěch účastníků soudních řízení nejlépe. Uvedeným způsobem je zmíněný princip zásadně naplněn, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.

Ve vztahu k rozhodování o námitkách podjatosti soudců je rovněž nutné zdůraznit, že posouzení podjatosti soudce z různých důvodů se musí řídit stejnými kritérii. Proto je také vždy třeba zkoumat, zda vztah soudce ke konkrétní věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že tento soudce nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat.

V nyní posuzované věci žalobce tvrdí, že soudci 2. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Karel Šimka, JUDr. Miluše Došková a Mgr. Eva Šonková jsou vyloučeni z projednávání jeho sporu s žalovaným proto, že jsou ovlivnění korupcí ze strany žalovaného.

Po zhodnocení námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky k vyloučení soudců dle nejsou dány. Žalobce neuvedl žádné skutečnosti, pro něž by soudci 2. senátu Nejvyššího správního soudu měli či mohli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci žalobce. Podjatost soudců dovozoval žalobce pouze ze svého přesvědčení o klientelistických a korupčních vazbách, které dle jeho názoru existují mezi Nejvyšším správním soudem a žalovaným. Žalobce však neuvedl, na základě čeho je o tomto přesvědčen, a svá tvrzení nijak blíže neodůvodnil. Obecné a nepodložené domněnky žalobce nemohou být důvodem vyloučení soudců pro podjatost. Námitka podjatosti proto není důvodná. O podjatosti soudců nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. listopadu 2015

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu