Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 293/2015 - 42

- 43

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr. Dagmar Nygrínové, JUDr. Jiřímu Pallovi a Mgr. Aleši Roztočilovi, ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Dagmar Nygrínová, JUDr. Jiří Palla a Mgr. Aleš Roztočil n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 30. 7. 2015, č. j. – 13, odmítl Krajský soud v Brně žalobu žalobce, kterou se domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2015, č. j. - 32. Dne 28. 9. 2015 podal žalobce proti usnesení č. j. – 13 kasační stížnost, která je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. . V rámci řízení o kasační stížnosti vznesl žalobce námitku podjatosti proti soudcům druhého senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr. Miluši Doškové, JUDr. Karlu Šimkovi a Mgr. Evě Šonkové. Tato námitka podjatosti byla přidělena k posouzení čtvrtému senátu Nejvyššího správního soudu a řízení o ní je vedeno pod sp. zn. .

[2] V rámci řízení o námitce podjatosti vedeném pod sp. zn. vznesl žalobce námitku podjatosti proti soudcům čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr. Dagmar Nygrínové, JUDr. Jiřímu Pallovi a Mgr. Aleši Roztočilovi. Tato námitka podjatosti byla přidělena k posouzení devátému senátu Nejvyššího správního soudu.

[3] Jako důvod podjatosti žalobce v podání ze dne 27. 10. 2015 uvedl, že mu bylo těmito soudci upřeno úmyslně či neúmyslně právo na spravedlivý proces v řízeních před Nejvyšším správním soudem sp. zn. , , , , , , , a Nao 445/2014 a že se úmyslně neřídí zákony České republiky nebo je neznají. Tímto jednáním byla narušena důvěra žalobce v nezávislé, nestranné a zákonné rozhodování tohoto soudu.

[4] Soudci čtvrtého senátu JUDr. Dagmar Nygrínová, JUDr. Jiří Palla a Mgr. Aleš Roztočil k námitce podjatosti uvedli, že k žalobci ani k věci, která je předmětem řízení, nemají žádný vztah. Pracovní vztah k žalovanému je dán u všech soudců tohoto soudu, ani ten nezakládá jejich podjatost.

[5] Devátý senát Nejvyššího správního soudu se zabýval namítanou podjatostí JUDr. Dagmar Nygrínové, JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila a dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro vyslovení podjatosti těchto soudců.

[6] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Podjatost soudce také zasahuje do principu nezávislosti soudce. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit pouze výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

[8] Z námitky podjatosti vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost označených soudců v jejich rozhodovací činnosti v jiných věcech, v nichž byl účastníkem řízení. Ustanovení však výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech. Podíl soudce na rozhodování v „předchozím soudním řízení“ ve smyslu , který zakládá důvod pro jeho vyloučení, se musí týkat rozhodování ve stejné věci u soudu nižšího stupně; „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků. Stejně tak tento závěr vyplývá i z konzistentní judikatury Nejvyššího správního soudu v obdobných věcech (viz k tomu např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 – 18).

[9] Jelikož žalobce spatřoval podjatost označených soudců v jejich rozhodování v jiných věcech, neshledal Nejvyšší správní soud s ohledem na ustanovení námitku podjatosti důvodnou. Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. listopadu 2015

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu