Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 287/2015 - 29

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: A. H., proti žalovaným: 1) Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, 2) Okresní soud ve Vyškově, se sídlem Kašíkova 28, Vyškov, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 9. 2015, č. j. - 21, o námitce podjatosti

t a k t o :

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se podanou kasační stížností domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 9. 2015, č. j. -21, jímž byla odmítnuta jeho žaloba podaná proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2015, č. j. -145 a usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 8. 12. 2014, č. j. -103.

Nejvyšší správní soud poučil stěžovatele o složení 2. senátu, kterému byla věc podle rozvrhu práce přidělena. Na toto poučení reagoval stěžovatel podáním, ve kterém vznesl námitku podjatosti vůči soudcům 2. senátu – JUDr. Miluši Doškové, JUDr. Karlu Šimkovi a Mgr. Evě Šonkové. Tuto námitku odůvodnil tím, že uvedení soudci mu upřeli „úmyslně či neúmyslně právo na spravedlivý proces např. v řízení před Nejvyšším správním soudem ve sp. zn. , , a že se úmyslně neřídí zákony ČR nebo je neznají.“

Soudci JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková se vyjádřili k námitce podjatosti tak, že jim nejsou známi žádné důvody, pro které by bylo možno pochybovat o jejich podjatosti.

Podle ust. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím správním nebo soudním řízení, a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním v průběhu soudního řízení. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům, kromě příbuzenských a obdobných vztahů, mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

V daném případě spatřuje stěžovatel důvod podjatosti soudců výlučně v jejich postupu a rozhodnutí ve věcech vedených pod sp. zn. , a . To však nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávané věci stěžovatele. Ust. jednoznačně uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Skutečnost, že soudce rozhodoval v jiné věci stěžovatele, nemůže být sama o sobě důvodem jeho podjatosti (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, č. j. – 53).

Vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Postup, kdy je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci, jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které reálně brání, aby rozhodoval v souladu se zákonem.

Vzhledem tedy k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být, ve smyslu ust. , důvodem pro vyloučení soudců JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové, přičemž jiné relevantní skutečnosti stěžovatel neuvedl, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. října 2015

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu