Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 249/2015 - 26

- 27

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o námitce podjatosti soudců správního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci Krajského soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci Mgr. Lucie Trejbalová, Mgr. Hana Ptáčková, Mgr. Karolína Tylová a JUDr. Pavel Vacek n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Krajského soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci, pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala dne 14. 5. 2015 žalobu u Krajského soud v Brně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2015, č. j. 5864/15/5100-41451-711232, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj ze dne 17. 6. 2014, č. j. 943020/14/2605-05702-603261. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. 5. 2015, č. j. -7, postoupil věc místně příslušnému Krajskému soud v Ústí nad Labem, který výzvou ze dne 25. 6. 2015, č. j. -13, vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za správní žalobu a návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

Žalobkyně v odpovědi ze dne 14. 7. 2015 na uvedenou výzvu krajskému soudu mimo jiné sdělila, že „[…] namítá podjatost všech soudců zdejšího soudu v aktuálním obsazení s návrhem na jejich neprodlené vyloučení z projednávání a rozhodnutí nejen této věci a předložení věci k rozhodnutí podle , neboť věc musí být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu delegace nutné, protože jinak opět reálně hrozí, že jimi bude pokračováno v dalším pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů“.

Soudci 59. senátu Krajského soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, Mgr. Lucie Trejbalová, Mgr. Hana Ptáčková, Mgr. Karolína Tylová a JUDr. Pavel Vacek se vyjádřili k námitce podjatosti tak, že se necítí být podjatými, nemají vztah k účastníkům řízení, ani k projednávané věci a nepodíleli se na rozhodování věci před správním orgánem.

Nejvyšší správní soud uvážil v této věci následovně. Podle , (dále „ “), jsou soudci „[v]yloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Podle věty čtvrté musí účastník řízení námitku podjatosti zdůvodnit a uvést konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost soudce dovozuje.

Není pochyb o tom, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K této otázce se vyjádřil Ústavní soud, který připomněl, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na: http://nalus.usoud.cz/). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ).

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tímto principem jsou vyloučeny praktiky kabinetní justice a nestrannost soudního rozhodování je tak nejlépe chráněna ve prospěch účastníků soudních řízení. Uvedeným způsobem je zmíněný princip zásadně naplněn, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.

Ve vztahu k rozhodování o námitkách podjatosti soudců je rovněž nutné zdůraznit, že posouzení podjatosti soudce z různých důvodů se musí řídit stejnými kritérii. Proto je také vždy třeba zkoumat, zda vztah soudce ke konkrétní věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že tento soudce nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat.

V nyní posuzované věci žalobkyně tvrdí, že soudci 59. senátu Krajského soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, Mgr. Lucie Trejbalová, Mgr. Hana Ptáčková, Mgr. Karolína Tylová a JUDr. Pavel Vacek musí být vyloučeni z projednávání jejího sporu s žalovaným jen proto, že „[…] jinak opět reálně hrozí, že jimi bude pokračováno v dalším pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů“. Argumentace žalobkyně je však v rozporu s větou čtvrtou , neboť neobsahuje žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých je podjatost jmenovaných soudců dovozována. Jelikož žalobkyně vznesla námitku podjatosti v reakci na výzvu k zaplacení soudních poplatků, její argumentace naplňuje i hypotézu ustanovení věty třetí , podle kterého „[d]ůvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Žalobkyně totiž zjevně nesouhlasí s postupem krajského soudu, který jí v souladu se zákonem vyzval k zaplacení soudních poplatků.

Pro oprávněné pochybnosti o podjatosti soudce musí existovat shora zdůrazněný vztah konkrétního soudce k věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, který dosáhne určité nepřijatelné intenzity. Nic takového z popisované situace ale nevyplývá. Žalobkyně neuvádí žádné konkrétní skutečnosti a důkazy pro své spekulace, její námitka napadá toliko způsob vedení řízení, který není důvodem pro vyloučení soudce ( věta třetí ), a vyjádření zákonných soudců vylučují jakýkoli vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům či projednávané věci. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvod pro vyloučení jmenovaných zákonných soudců 59. senátu Krajského soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, z projednávání a rozhodnutí věci pro podjatost.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. září 2015

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu