Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

58 Az 3/2015 - 23

Pokračování 3 58Az 3/2015

-23

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní

Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. v právní věci žalobce: Y.F., nar. XX, bytem XX , zastoupeného JUDr. Matoušem Jírou, advokátem se sídlem 28. října 1001/3, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2015, č. j. OAM-203/ZA-ZA04-K08-2015,

t a k t o:

I. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2015, č. j. OAM-203/ZA-ZA04-K08-2015, s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 8. 2015 se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle , , , ani , o azylu (dále jen „zákon

o azylu“).

Vzhledem k tomu, že žaloba neobsahovala žádný žalobní bod, soud žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce usnesením ze dne 18. 8. 2015, č. j. – 15, vyzval k doplnění žaloby a upozornil ho, že tak lze učinit pouze v zákonné lhůtě pro podání žaloby stanovené v § 32 odst. 1 zákona o azylu. Usnesení bylo zástupci žalobce doručeno dne 19. 8. 2015 do datové schránky.

Zástupce žalobce na usnesení soudu reagoval podáním ze dne 3. 9. 2015, ve kterém požadoval prodloužení lhůty k doplnění žalobních bodů a označení důkazů s odůvodněním, že právnímu zástupci žalobce bude umožněno nahlédnout do spisového materiálu žalobce vedeného k žádosti o udělení mezinárodní ochrany teprve dne 7. 9. 2015.

Z protokolu o předání napadeného rozhodnutí, který si soud vyžádal od žalované, bylo zjištěno, že žalobce si napadené rozhodnutí osobně převzal dne 13. 8. 2015.

Dle , (dále jen „ “) lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Takovým zvláštním zákonem je i zákonem o azylu, který v stanoví, že žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí (v dané věci tudíž nejpozději dne 28. 8. 2015).

Dle věty druhé může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby.

Dle zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

V projednávaném případě podal žalobce v zákonné lhůtě žalobu, která neobsahovala řádný žalobní bod. Obsahovým vymezením žalobních bodů se opakovaně zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu a již v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. - 58 (publikováno pod č. 835/1996 Sb. NSS) uvedl, že žalobci ukládá povinnost uvést v žalobě konkrétní skutková tvrzení a právní argumentaci, přičemž výrazem „konkrétní“ je myšleno ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizované. Ke skutkovým tvrzením blíže vysvětlil, že nemohou být toliko typovou charakteristikou určitých „obvyklých“ nezákonností, nýbrž musí se jednat o zcela jasně individualizovaný,

a tedy od jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelný popis. K těmto závěrům se přihlásil i v dalším rozsudku ze dne 24. 8. 2010, čj. -78 (publikováno pod č. 2162/2011 Sb. NSS), kdy konstatoval, že smyslem uvedení žalobních bodů [ ] je jednoznačné ustavení rámce požadovaného soudního přezkumu ve lhůtě zákonem stanovené k podání žaloby. Zákonný požadavek je proto naplněn

i jen zcela obecným a stručným – nicméně srozumitelným a jednoznačným – vymezením skutkových i právních důvodů tvrzené nezákonnosti nebo procesních vad správního aktu tak, aby bylo zřejmé, v jaké části a z jakých hledisek se má soud věcí zabývat. Tyto požadavky žaloba nesplňuje, neboť obsahuje pouze obecné odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Na usnesení zdejšího soudu, kterým byl žalobce vyzván k doplnění žaloby v zákonné lhůtě pro podání žaloby dle § 32 odst. 1 zákona o azylu, žalobce reagoval až po uplynutí této lhůty žádostí o její prodloužení. Takový postup však není možný, zákonnou lhůtu pro podání žaloby nelze prolomit lhůtou soudcovskou (obdobně rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2015, č. j. -25).

Vzhledem k tomu, že přes výzvu soudu nebyla žaloba doplněna tak, aby mohlo být v řízení pokračováno, soud žalobu podle odmítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Liberci dne 10. září 2015

Mgr. Karolína Tylová, LL.M.,

samosoudkyně