Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
3 Afs 175/2015 - 13.pdf
PDF · 0 B
No categories available
3 Afs 175/2015 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: J. Ž., proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Praha 1, Těšnov 17, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2012, č. j. 179620/2012-MZE-14132, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2015, č. j. 7 A 69/2012 – 41,
t a k t o :
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 12. 2012 domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2012, č. j. 179620/2012-MZE-14132, ve věci poskytnutí dotace v rámci agroenvironmentálních opatření pro rok 2011. Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 7. 2015, č. j. 7 A 69/2012 – 41, výrokem I., zastavil řízení o žalobě podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “), výrokem II. usnesení vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem III. rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobkyni ve výši 2.000 Kč.
Proti výroku III. tohoto usnesení Městského soudu v Praze podala žalobkyně kasační stížnost. Namítla, že jí soud vrátil zaplacený soudní poplatek pouze ve výši 2.000 Kč, přestože zaplatila 3.000 Kč. Dále poukázala na průtahy řízení o žalobě, která sama nezavinila. Žádala vrácení zaplaceného soudního poplatku v celé výši.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti, a zda není dán důvod k jejímu odmítnutí. Soud vycházel z následujících skutečností a úvah.
Nejvyšší správní soud již ve svém usnesení ze dne 23. 2. 2007, č. j. 8 As 25/2006 – 144, poznamenal, že „rozhodování o soudních poplatcích by bezesporu svou podstatou náleželo do výkonu státní správy. Zřejmě však z praktických důvodů, především se zřetelem na často úzkou souvislost s vlastním rozhodováním, svěřuje zákon o soudních poplatcích rozhodování o soudních poplatcích soudům (§ 3 tohoto zákona)“. Kasační stížností napadený výrok usnesení Městského soudu v Praze byl tedy vydán jakožto součást řízení ve správním soudnictví a je tedy rozhodnutím soudu ve správním soudnictví ve smyslu § 102 s. ř. s. s. ř. s. V tomto směru je nepodstatné, že důvody rozhodnutí se opírají o jiný zákon než je soudní řád správní .
Podání kasační stížnosti právní úprava obecně připouští proti každému rozhodnutí krajského soudu vydanému ve správním soudnictví. Výjimky ze zásady přípustnosti kasační stížnosti stanoví soudní řád správní v § 104 .
Podle § 104 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu.
Ustanovení § 57 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. zahrnuje mezi náklady řízení i soudní poplatky. Rozhodnutí o soudních poplatcích, v daném případě rozhodnutí o vrácení soudního poplatku, je tedy rozhodnutím o nákladech řízení.
Jestliže kasační stížnost směřuje právě proti výroku III. usnesení Městského soudu v Praze o vrácení soudního poplatku, je nepřípustná ve smyslu § 104 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. Nejvyšší správní soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. ).
V Brně dne 17. září 2015
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu