Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 183/2015 - 18

- 19

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: MIJAMA, s. r. o., se sídlem Kladenská 683, Buštěhrad, zast. JUDr. Ing. Tomášem Jiroutem, advokátem se sídlem Západní 31, Praha 6, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2015, čj. 034703/2015/KUSK/OŽP/Vz, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2015, čj. -11, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

t a k t o :

I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II. Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Magistrátu města Kladna, odboru životního prostředí ze dne 4. 2. 2015, čj. OŽP/R/10/4240/14-17-Zem.201.1.1, jímž bylo ve smyslu , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění , k žádosti žalobkyně rozhodnuto tak, že nelze vydat rozhodnutí o odvodech za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu na pozemku p. č. 1822/1 v k. ú. v obci Buštěhrad.

[2] Žalobu proti rozhodnutí žalované Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) v záhlaví označeným usnesením odmítl.

[3] Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včasnou kasační stížnost, s níž spojila i návrh na přiznání jejího odkladného účinku. Jelikož uvedený návrh postrádal jakékoli odůvodnění, Nejvyšší správní soud stěžovatelku přípisem ze dne 4. 9. 2015, čj. -11, vyzval, aby ve lhůtě 5 dnů od jeho doručení doplnila důvody, o které návrh na přiznání odkladného účinku opírá (přípis byl stěžovatelce prostřednictvím jejího právního zástupce doručen dne 7. 9. 2015). Na uvedenou výzvu stěžovatelka doposud nereagovala.

[4] Žalovaný vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepodal.

[5] Podle , (dále jen „ “), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom užije přiměřeně až 4 Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Nejvyšší správní soud ve své judikatuře v této souvislosti opakovaně konstatoval, že e to navrhovatel odkladného účinku kasační stížnosti, kdo v této souvislosti nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Například v usnesení ze dne 21. 3. 2013, čj. -38, Nejvyšší správní soud uvedl, že „[p]řiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského (městského) soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Tento institut představuje dočasnou procesní ochranu stěžovatele před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro mimořádné a ojedinělé případy, a to jen na základě návrhu stěžovatele. Je to přitom právě stěžovatel, na kom vázne břemeno tvrzení i důkazní stran osvědčení výjimečnosti jeho situace oproti ostatním stěžovatelům ve stejné pozici. Stěžovatel tedy musí hrozbu nepoměrně větší újmy jednak dostatečně konkrétně tvrdit a jednak i náležitě doložit.“

[7] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku žádné důvody ani přes výzvu neuvedla, břemeno dostatečného tvrzení a břemeno důkazní neunesla. Nebylo tudíž prokázáno, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, tj. vznik nepoměrně větší újmy na straně stěžovatelky, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Z tohoto důvodu nebylo již tedy třeba zkoumat podmínky další, s nimiž by tato musela být naplněna kumulativně. Nejvyšší správní soud proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.

[8] Nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

[9] Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku, a sice dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. –32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto usnesení uvedeno. Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v záložce O soudu\Kontakty\Pokladna. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. září 2015

Daniela Zemanová

předsedkyně senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek: