Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 214/2015 - 19

- 20

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Krajský soud v Ostravě, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 34, Ostrava, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, o návrhu Krajského soudu v Ostravě na přikázání věci vedené u něj pod sp. zn. jinému soudu,

t a k t o :

Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. s e p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Brně.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobou podanou dne 17. 12. 2014 u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá, aby Krajskému soudu v Ostravě, jakožto povinnému subjektu podle , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla uložena povinnost neprodleně vydat žalobci informace – „vzor zelené obálky s dodejkou pro doručování soudních písemností do vlastních rukou – počet obálek se zeleným pruhem a s pokynem poště – výhradně jen adresátu – v loňském roce a nyní na skladě soudu.“ Jelikož žalobce před samotným podáním žaloby brojil proti postupu žalovaného také prostřednictvím stížnosti u Ministerstva spravedlnosti, jež byla zamítnuta, domáhá se žalobce rovněž určení, „že vydání rozhodnutí o stížnosti nadřízeným orgánem, Ministerstvem spravedlnosti, sídlem obecně známým, po půl roce od jejího podání, je hrubým porušením zákona, tedy nezákonným zásahem do práva svobodného přístupu k informacím.“

[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 3. 2015, č. j. – 4, vyloučil žalobu v části směřující proti postupu Krajského soudu v Ostravě k samostatnému projednání a následně usnesením ze dne 30. 4. 2015, č. j. – 6, postoupil tuto věc Krajskému soudu v Ostravě, jakožto soudu místně příslušnému.

[3] Krajský soud v Ostravě jako soud správní podáním ze dne 1. 7. 2015 předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o delegaci nutné podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Vyjádřil názor, že vzhledem k důvodu vyloučení soudců specializovaných (správních) senátů není objektivně možné, aby byl u Krajského soudu v Ostravě vytvořen senát, který by věc projednal a rozhodl. Pochybnosti o nepodjatosti lze mít zejména z důvodu, že předmětem řízení v nyní posuzované věci je tvrzená nečinnost orgánů státní správy Krajského soudu v Ostravě. Skutečnost, že by soudci tohoto soudu měli posuzovat činnost pracovníků a funkcionářů tohoto soudu, kteří mohou v zákonem stanovených případech vůči nim vykonávat úkoly státní správy soudu, je důvodem pro vyloučení těchto soudců z projednání a rozhodnutí věci.

[4] Žalobce se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, žalovaný bez bližšího odůvodnění navrhl, aby byla věc přikázána Krajskému soudu v Brně.

[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou dány důvody pro přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu.

[6] Podle ustanovení „Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát.“

[7] Podle ustanovení věta první „soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.“

[8] V projednávané věci se jedná o případ tzv. delegace nutné, kterou zákon předpokládá za situace, kdy jsou vyloučeni všichni soudci specializovaných senátů soudu, který je místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Je přitom třeba vycházet z premisy, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci je založeno nikoli (až) na skutečně prokázané podjatosti, nýbrž je dáno již tehdy, lze-li mít o jeho nepodjatosti důvodné pochybnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. – 70, všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu uvedená v tomto usnesení jsou dostupná na www.nssoud.cz). Lze poukázat rovněž na obecnou právní zásadu „nemo iudex in causa sua“, podle níž nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci.

[9] V nyní projednávané věci je místně příslušným soudem k projednání žaloby Krajský soud v Ostravě, konkrétně specializovaný senát rozhodující ve věcech správního soudnictví a určený v souladu s rozvrhem práce. Krajský soud v Ostravě však v dané věci současně vystupuje jako žalovaný, když žalobce žalobou brojí proti nečinnosti tohoto soudu jako správního orgánu a povinného subjektu. Lze proto mít důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců specializovaných senátů tohoto soudu, a to pro jejich poměr k věci, neboť tito soudci mají rozhodovat o žalobě směřující proti jejich vlastnímu soudu.

[10] Jak vyslovil Nejvyšší správní soud např. ve svém usnesení ze dne 19. 11. 2014, č. j. Nad 339/2014 – 38, na nějž odkazuje i předkládající krajský soud, „[p]řestože pouhá skutečnost, že žalovaným je městský soud, automaticky neznamená, že by v takovéto věci všichni soudci specializovaných senátů tohoto soudu byli vyloučeni z projednávání a rozhodnutí (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2012, č. j. Nad 101/2012 - 18), důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců příslušného soudu lze mít zejména z toho důvodu, že předmětem řízení v nyní posuzované věci je tvrzená nečinnost orgánů správy městského soudu. Skutečnost, že by soudci městského soudu měli posuzovat činnost pracovníků a funkcionářů městského soudu, kteří mohou v zákonem stanovených případech vůči nim vykonávat úkoly justiční správy, je důvodem pro vyloučení těchto soudců z projednání a rozhodnutí věci (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. - 70).“

[11] Nejvyšší správní soud přitom nevidí důvod, pro který by se měl v nyní projednávané věci od výše uvedeného závěru odchýlit. V posuzovaném případě je proto nutné zohlednit, žeje přezkoumáván postup orgánů Krajského soudu v Ostravě, které vykonávají úkoly státní správy na úseku soudnictví, a to jak navenek, kdy mimo jiné rozhodují o vyřizování žádostí o informace, tak i dovnitř soudu, tedy i vůči soudcům, kteří u daného soudu působí, a to včetně soudců zařazených ke správnímu úseku. Právě tito soudci by přitom měli žalobu projednávat.

[12] Nejvyšší správní soud tudíž dospěl k závěru, že všichni soudci specializovaných senátů Krajského soudu v Ostravě jsou v dané věci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci pro možnou podjatost ve smyslu ustanovení U tohoto soudu proto nelze sestavit senát, který by věc projednal (srov. též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2014, č. j. – 24).

[13] S ohledem na shora uvedené důvody Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením přikázal věc vedenou u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. jinému než místně příslušnému soudu, konkrétně Krajskému soudu v Brně. Při úvaze, kterému soudu věc přikázat, zohlednil Nejvyšší správní soud zejména skutečnost, že Krajský soud v Brně se nachází v dostupné vzdálenosti jak od bydliště žalobce, tak i od sídla žalovaného, přičemž rovněž samotný žalovaný navrhl, aby byla věc přikázána právě tomuto soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. srpna 2015

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu