Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 230/2015 - 126

- 127

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: Ing. J. P., zast. JUDr. Liborem Holemým, advokátem se sídlem Meziříčská 774, Rožnov pod Radhoštěm, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2014, č. j. MSK 1741/2014, vedené Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. , v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti soudkyni Krajského soudu v Ostravě, Mgr. Jarmile Úředníčkové,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Ostravě, Mgr. Jarmila Úředníčková, není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně podala u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) žalobu proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému v záhlaví a navrhla, aby toto rozhodnutí bylo zrušeno, neboť jím bylo velmi závažným způsobem zasaženo do jejích práv. S následným postupem soudu ve věci není spokojená, má za to, že průtahy v řešení žaloby ze strany soudu, obstrukce a postup soudu ji poškozují. Dne 22. 7. 2015 bylo krajskému soudu doručeno podání žalobkyně obsahující i námitku podjatosti proti soudkyni krajského soudu, Mgr. Jarmile Úředníčkové.

[2] Podjatost je spatřována v tom, že soudkyně v rozporu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), tedy v rozporu se zákonem předepsaným postupem, vypsala jednání. O vypsaném jednání nadto řádně neinformovala žalobkyni. Ta ostatně nebyla informována ani o tom, že by věc měla soudit Mgr. Úředníčková. S odkazem na shrnula, že jednání nemělo být fakticky vypsáno a že postup soudu ji zatěžuje a poškozuje.

[3] Soudkyně Mgr. Jarmila Úředníčková ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že k účastníkům řízení není v žádném poměru, žalobkyni osobně nezná. Věc jí byla přidělena dle rozvrhu práce krajského soudu k datu 1. 1. 2015. O termínu jednání byl uvědoměn zástupce žalobkyně JUDr. Libor Holemý. Uvedla, že na výslovnou žádost žalobkyně jí byl sdělen termín jednání a byla též informována, která soudkyně bude v dané věci rozhodovat. Má za to, že okolnosti, které spočívají v jejím postupu v řízení, nejsou důvodem k jejímu vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Na výsledku řízení nemá žádný zájem.

[4] Nejvyšší správní soud posoudil námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

[5] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

[6] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , N 127/6 SbNU 429). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , N 98/23 SbNU 11). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána zákonnému (příslušnému) soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.

[7] Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům (ať již přátelský či nepřátelský) může být založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod. V daném případě však nebyla objektivně zjištěna žádná z těchto skutečností.

[8] Po zhodnocení námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky k vyloučení soudkyně dle nejsou dány. Žalobkyně netvrdila konkrétní skutečnosti, jež by svědčily o poměru soudkyně k věci či k účastníkům nebo jejich zástupcům. Podjatost dovozovala pouze z postupu soudkyně v řízení o projednávané věci. Avšak nespokojenost s postupem soudkyně v tomto řízení nemůže být dle , věty třetí, důvodem pro vyloučení soudkyně. S námitkou, že soudce nevede řízení podle představ účastníka řízení, nelze uspět.

[9] Pokud žalobkyně nebude souhlasit s postupem soudkyně v řešené věci, bude moci proti rozhodnutí krajského soudu podat kasační stížnost.

[10] Za situace, kdy námitka podjatosti byla založena na důvodech, které výslovně nepřipouští, a rovněž dotčená soudkyně vyloučila existenci skutečností, jež by mohly být důvodem její podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudkyně krajského soudu, Mgr. Jarmila Úředníčková, není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. srpna 2015

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu