Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 A 1/2015 - 31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce MUDr. M.K. , bytem X, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15. 10. 2014, čj. KUJCK/60258/2014/OLVV-2, t a k t o :

Žaloba se z a m í t á .

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou dne 5. 1. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2014, čj. KUJCK/60258/2014/OLVV-2, jímž bylo změněno prvostupňové rozhodnutí v označení místa spáchání přestupku, ve zbylé části bylo odvolání zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno.

Napadenému rozhodnutí je vytýkáno, že nedošlo k rozboru a konfrontaci jednotlivých výpovědí svědků, ve kterých jsou zásadní rozpory, které usvědčují tyto svědky z křivého obvinění žalobce. Tyto výpovědi jsou považovány správními orgány za pravdivé a vzájemně shodné, což lze vyvrátit pouhým porovnáním výpovědí. K tomu, aby mohlo být prokázáno křivé obvinění od nemorálních svědků, je nutná vzájemná konfrontace svědků a jejich tvrzení.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na to, že žalobce neuvedl konkrétní rozpory ve svědeckých výpovědích. Co konkrétně pravdivé není, nespecifikoval. Žalovaný hodnotí svědecké výpovědi jako pravdivé, protože žalobce sám uvedl, že došlo k přetlačování a potyčce mezi ním a manželi K. K požadavku na konfrontaci svědků je poukazováno na to, že žalobce nepožadoval provést ústní jednání. Svědecké výpovědi byly hodnoceny jako shodné a vzájemně se doplňující, jinak by žalovaný nemohl dospět k závěru, že přestupek se stal. Skutečný stav věci byl řádně zjištěn a meze správního uvážení nebyly překročeny.

Žalobce žalobu upřesnil tak, že napadenému rozhodnutí vytýká nesprávně zjištěný skutkový stav a překročení mezí správního uvážení.

Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Policie ČR oznámila dne 24. 6. 2014 Městskému úřadu v Písku podezření z přestupku, kterého se měl dopustit žalobce tím, že dne 17. 6. 2014 mezi 16 a 17 hodinou po předchozí hádce fyzicky strkáním do oblasti ramen a verbálně hrubými slovními výrazy napadl svoji tchýni V.K., po předchozí slovní hádce fyzicky kopáním do oblasti břicha napadl svého tchána F.K., kterému svým jednáním způsobil zhmoždění břišních svalů. Toto počínání je podřaditelné přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. a) a c) zákona o přestupcích.

Policie ČR současně předložila úřední záznamy o podání vysvětlení ze dne 17. 6. 2014, pořízený s R.K.. Ten je synem žalobce a zdržoval se na téže adrese jako žalobce. Tam bydlí společně s matkou a sestrami, ty byly nepřítomné. Byt a garáž patří žalobci, ten se v bytě nezdržuje. V garáži se nacházelo vozidlo, které používá svědek a matka, vlastnicky náleží dědečkovi F.K.. Otci se nelíbilo, že vozidlo parkuje v garáži, svědek viděl, že vozidlo bylo zaparkované před garáží, bylo odemčené. Proto kontaktoval policii. Ve stejný okamžik přišel otec a požadoval auto odstranit. V zájmu předejití problémům s otcem zaparkovali vozidlo opodál. Svědek s babičkou a dědou šel do domu a v okamžiku, kdy přicházeli po schodech ke dveřím bytu, otec je předběhl, stoupl si přede dveře a začal odstrkovat rukama dědu a babičku, že v domě nemají co dělat. Děda řekl, že se svědkem půjdou do bytu a otec opakoval, že na to nemají právo. Když otec otevřel dveře, vstoupili všichni do bytu, otec napadl dědu, začal ho vystrkovat z bytu, babička chtěla dědu chránit. Byla přivolána Městská policie, v bytě docházelo k neustálým nadávkám otce na dědu a babičku.

V.K. na policii uvedla, že s manželem a vnukem chtěli jít do bytu dcery, před vchodem bytu byl žalobce, na schodech začal do svědkyně strkat rukama, před ní se postavil manžel. Žalobce asi 3x kopl manžela svědkyně do břicha. Měla strach, aby nespadl ze schodů. Všichni se dostali do bytu, tam jim žalobce bránil vstoupit dál. Žalobce mezi tím svědkyni nadával.

F.K. při podání vysvětlení na policii uvedl, že s manželkou šel navštívit vnuka R.K.. Před domem se nacházel žalobce, bývalý manžel dcery. Nejsou majetkově vypořádáni po rozvodu. Přítomen byl vnuk, který se žalobcem řešil spor o vozidlo v garáži. Chtěli jít s vnukem do bytu na návštěvu. Žalobce jim začal nadávat a do bytu nikoho cizího nechtěl vpustit. Když šli po schodišti nahoru, tak je žalobce předešel, začal strkat do manželky rukama do ramen a bránil v dalším postupu po schodišti. Manželce nadával. Když svědek viděl, jak do manželky strká, začal ji bránit a stoupl si před ní. Žalobce začal svědka kopat do břicha. Svědkovi se útok podařilo zastavit. Vnuk otevřel dveře bytu a všichni tam vstoupili, což žalobce rozčílilo, začal jim nadávat a vystrkovat je z bytu.

V úředním záznamu Policie ze 17. 6. 2014 se uvádí, že policie byla kontaktována R.K., který sdělil, že zjistil, že garáž rodičů je otevřená a před garáží nachází se konkrétní motorové vozidlo ve vlastnictví dědy oznamovatele, které používá matka oznamovatele. Vozidlo údajně z garáže vytlačil žalobce s tím, že v garáži nemá co dělat.

Téhož dne byl pořízen úřední záznam Městskou policií v Písku o tom, že žalobce oznámil, že před vjezdem do jeho garáže protiprávně parkuje automobil. Na místě samém vedle žalobce byl přítomen F.K. který uvedl, že je vlastníkem vozidla, které v současné době užívá jeho dcera M.K.. Žalobce do vozidla vnikl a vytlačil jej před garáž. Ponechal auto stát před vraty do garáže a domáhal se odstranění vozidla na Městské policii. F.K. vozidlo přeparkoval.

Dne 17. 6. 2014 je datován další úřední záznam Městské policie o tom, že žalobce byl napaden osobami, které do bytu pozval jeho syn. Na místě bylo zjištěno, že syn pozval do bytu manželčiny rodiče, kteří ho měli fyzicky napadnout. Manželé K. uvedli, že na chodbě domu došlo k vzájemné potyčce se žalobcem. Do bytu vstoupili na pozvání vnuka, s čímž žalobce nesouhlasil. Manželé K. uposlechli a společně s vnukem byt opustili.

Nemocnice v Písku vydala ambulantní zprávu, ve které se uvádí, že F.K. byl vyšetřen pro zhmoždění – kontuzi břišní stěny. Ve zprávě se uvádí, že pacient byl kolem 16 hodiny napaden druhou osobou, opakovaně kopnut do břicha a do levé poloviny hrudníku. Objektivně bylo zjištěno mírně bolestivé břicho v oblasti pupku a nad ním, kde byla hmatná diastáza břišních svalů. Uzavírá se, že jedná se o kontuzi břišní stěny a kontuzi hrudníku. Doporučen klidový režim, lokálně možno chladit a aplikovat analgetické masti.

Dne 4. 8. 2014 V.K. podala vysvětlení k oznámení přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dne 17. 6. 2014 v době od 16 do 17 hodin v Písku v Budovatelské ulici po předchozí slovní rozepři fyzicky strkáním, nadáváním podatelce a kopáním do břicha F.K. dopustit žalobce. Shodně se vyjádřil F.K., přičemž oba vyjádřili, že žalobce již nepovažují za osobu blízkou.

Dne 5. 8. 2014 bylo zahájeno přestupkové řízení žalobce a svědkové byli předvoláni k ústnímu jednání.

O jednání ze dne 21. 8. 2014 byl pořízen protokol obsahující výpověď žalobce, který uvedl, že dne 17. 6. 2014 požádal zámečníka, který opravuje autozámky, aby pomohl otevřít auto v garáži, auto vytlačil před garáž, kterou mínil vybílit. Od auta neměl klíč a ti, co auto provozují, odmítli auto z garáže odstranit. Bývalá manželka byla v té době u moře. Auto zůstalo před garáží otevřené. Při návratu z oběda byli před garáží přítomni R.K., V.K. a F.K.. Auto odmítli přeparkovat a učinili tak, až po příjezdu policie. Chtěl odjet, ale zjistil, že nemá klíče, proto se domníval, že mu byly zabaveny a když viděl, že chtějí jít do bytu, rozhodl se v tom zabránit. Potřeboval se do bytu dostat, protože tam měl náhradní klíče. Stoupl si na poslední schody před bytem. K. oznámil, že do bytu nepůjdou. Mezi tím proběhl okolo syn a začal byt odemykat. F.K. žalobce chtěl inzultovat, ale nemohl, protože mezi nimi stála jeho manželka. F.K. chtěl manželku obejít, ale to mu žalobce nedovolil, protože ji uchopil za ramena a přesunul jako překážku proti F.K.. V tom momentu byl napaden vlastním synem, čímž byl donucen v ústupu a vnikl do otevřených dveří bytu, které se snažil zavřít. V tom mu bylo bráněno, všichni vnikli do bytu a F.K. se žalobce snažil inzultovat. K. jako přítomný majitel bytu informoval, že může odmítnout jejich návštěvu. To bylo respektováno.

Svědkyně V.K. jako důvod návštěvy v místě bydliště žalobce označila návštěvu vnuka, za kterým v době nepřítomnosti matky dojíždějí, aby na něj dohlédli a přivezli mu jídlo. Po příjezdu zaznamenali, že vnuk řešil otevřené zaparkované auto před garáží. Auto přeparkovali a zamkli a chtěli jít s vnukem do bytu. V tom jim žalobce bránil, nejdříve slovně, ale když postupovali po schodech, žalobce je předběhl, do svědkyně strkal rukama dolů ze schodů. Když to viděl manžel svědkyně, stoupl si před manželku, žalobce do něj začal strkat a následně kopat do břicha. Kdo přesně otevřel dveře do bytu, neví, všichni do bytu vstoupili, žalobce rozpaženýma rukama bránil, aby šli do kuchyně nebo pokoje vnuka. Žalobce zavolal policii, tvrdil, že nemůže ven, po příjezdu policie byt opustili.

F.K. vypověděl, že v době, kdy přišli za vnukem, vnuk řešil záležitost auta vytlačeného z garáže. Auto bylo přes zámek otevřené, vytlačené ven a ponechané odemčené. Po příjezdu policie auto přeparkovali. Šli do domu, avšak žalobce řekl, že tam nemají co dělat. Vnuk zval prarodiče dál, šli po schodech nahoru, kde je předběhl žalobce. Stoupl si na schodiště nahoru, křičel, držel se za zábradlí a druhou rukou strkal manželku ze schodů. V tom momentě svědek před manželku předstoupil a bránil ji, žalobce se jednou rukou držel za zábradlí, druhou rukou svědka odstrkával a odkopával nohama do hrudníku a břicha. Pak přestal a chtěl zavřít dveře, aby nemohli vstoupit, což se mu nepodařilo. Žalobce řval na celý dům, aby šli ven, že tam nemají co dělat. Žalobce zavolal Městsku policii. Počínání žalobce hodnotil jako zkratkovité jednání. Na policii se svědkovi udělalo nevolno, začalo jej bolet břicho, proto mu bylo doporučeno, aby dojel na vyšetření do nemocnice, což učinil. Kdo otevřel dveře bytu, nevěděl.

Svědek R.K. je synem žalobce a při příjezdu ze školy zjistil, že před domem bylo neočekávaně umístěné auto patřící dědovi, které mají s matkou v užívání. Auto bylo odemčené a chyběly v něm doklady. Před tím bylo auto v garáži zamčené a byly v něm dokumenty. Proto svědek zavolal policii. Bylo zjištěno, že auto otevřel a vytlačil ven otec, nechal je nezajištěné a chyběly v něm dokumenty od vozidla. Ty měl otec schované v garáži. Poté auto přeparkovali. V momentu, kdy šli po schodech do bytu, je předešel otec, aby byl první u dveří. Otec začal vykřikovat, že babička s dědou do bytu nepůjdou a snažil se jim zabránit v přiblížení do dveří. Otec dědu odstrkoval, děda se snažil otce od sebe odtahovat, otec se na dědu sápal a byl tak agresivní, že svědek měl strach, aby nedošlo k pádu nebo zranění dědy. Otec tlačil dědu na babičku, že ta málem spadla dozadu ze schodů a hrozilo, že spadnou oba. Vložil se do toho v momentě, kdy otec začal dědu napadat kopy do oblasti břicha. Svědek vyjádřil domněnku, že dveře do bytu otevřel otec, protože do bytu vstoupil první. Vešel dovnitř a byl následován svědkem a babičkou s dědou. Otec bránil vstupu do bytu. Otec měl jízlivé poznámky a babičce nadával. Slovní napadání trvalo docela dlouhou dobu a bylo agresivní. Děda neměl zájem se prát a čekali do příjezdu policie, kterou zavolal otec. Byt svědek a prarodiče opustili a dostavili se na policii k podání vysvětlení. V čekárně na policii bylo na dědovi vidět, že se drží za břicho a bylo mu doporučeno, aby se nechal vyšetřit v nemocnici. Do bytu vešel jako první otec a byl následován svědky.

Dne 18. 9. 2014 bylo vydáno rozhodnutí, jímž byl žalobce uznán vinným přestupkem proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, kterého se dopustil dne 17. 6. 2014 v době od 16 do 17 hodin v domě č. 1913 v Budovatelské ulici v Písku, po předchozí slovní rozepři se dopustil jiného hrubého jednání tím, že strkal do oblasti ramen bývalou tchýni V.K. a strkal a kopal do oblasti břicha bývalého tchána F.K., při tom když jim bránil ve vstupu do bytu v domě, čímž úmyslně narušil občanské soužití jiným hrubým jednáním. Za to mu byla uložena pokuta ve výši 1.000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení. V odůvodnění se podává přehled provedených důkazů, které byly zhodnoceny tak, že nejsou pochybnosti o tom, že žalobce bránil K. ve vstupu do bytu a vůči nim se dopustil hrubého jednání. Sám uvedl, že nedovolil, aby jej F.K. obešel, proto uchopil V.K. za ramena a přesunul ji jako překážku proti němu. Tvrzení žalobce, že jeho syn R. jej napadl kopanci, není prokázáno. Žalobce svým počínáním naplnil znaky skutkové podstaty přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona. Za to mu byla uložena pokuta.

V odvolání žalobce uvedl, že byl uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití na základě lživých výpovědí svědků. Způsob práce pracovnice úřadu označil za nepochopitelný a ve svých důsledcích závažný. Požádal o přešetření postupu pracovnice úřadu.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, přičemž změna výroku o vině spočívá ve změně označení čísla popisného domu, ve kterém se skutkový děj přestupku odehrál. K hodnocení svědeckých výpovědí se uvádí, že výpovědi svědků podané před orgánem činným v trestním řízení bezprostředně po incidentu se shodují se svědeckými výpověďmi učiněnými před správním orgánem při ústním jednání. Žalobce sám uvedl, že V.K. uchopil za ramena a přesunul ji jako překážku proti F.K.. Pokud chtěl manželům K. zabránit ve vstupu do bytu, měl policii zavolat ihned a ne ve věci jednat sám. Sám žalobce připouští, že se snažil zabránit K. vstoupit do bytu, došlo k potyčce a přetlačování. Všichni svědkové shodně uvádějí, že žalobce V.K. napadal slovně a strkal do ní. Nepřiměřeným způsobem se přetlačoval s F.K:, do kterého strkal a následně jej kopal do břicha. Žalobce se bránil tím, že svědkové lhali a křivě jej obvinili ze spáchání přestupku, které skutečnosti jsou nepravdivé, nekonkretizoval. Jednání žalobce bylo hodnoceno jako jiné hrubé jednání, kdy žalobce porušil pravidla chování a místo, aby situaci vyřešil ústně a v klidu, jednal hrubě a nevhodně vůči osobám o generaci starším, navíc v přítomnosti syna a jejich vnuka. Zaměstnankyně úřadu jednala v souladu s právními předpisy a v průběhu řízení nedošlo k žádným procesním pochybením.

Ve spise jsou založeny písemnosti týkající se trestního oznámení, které žalobce učinil dne 25. 8. 2014 na Okresním státním zastupitelství v Písku. Žalobce podal trestní oznámení na F. a V. K., uvedl, že F.K: se choval agresivně, k žalobci se přes tchýni dostat nemohl a tak žalobce zákeřně napadl syn R.. Všichni tři vypovídali na policii nepravdivě. V detailech pak každý uvádí jiné skutečnosti.

Poté Okresní státní zastupitelství předložilo věc policii, ta předvolala R.K., V.K. a F.K. k podání vysvětlení, při kterém všichni setrvali na svých původních výpovědích, které označili za pravdivé. R.K. uvedl, že vše vyprovokoval otec, manželé K. na svých výpovědích setrvali a neměli, co by k věci dále dodali.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Napadenému rozhodnutí je vytýkáno nedostatečné hodnocení důkazů, kdy mezi svědeckými výpověďmi jsou zjevné zásadní rozpory, přesto však byly svědecké výpovědi považovány za pravdivé a vzájemně shodné. Žalobce nespecifikoval v žalobě, v čem spatřuje zjevné zásadní rozpory nasvědčující křivému obvinění žalobce. Ty uvedl v jedné z příloh. Na soudu bylo přezkoumat, zda výpovědi svědků dokládají skutkový děj, tak jak je popsán ve výroku prvostupňového rozhodnutí. Jedná se tudíž o to, zda je prokázáno, že žalobce strkal V.K. do ramen a zda strkal a kopal do břicha F.K., čímž sledoval zabránění vstupu do bytu. Poznamenává se, že F. aV. K. jsou bývalými tchány žalobce a do bytu šli navštívit svého vnuka R.K., který je žalobcovým synem. Všichni tři svědkové potvrzují, že žalobce byl u vstupních dveří do bytu první, manželé K. shodně popisují, že žalobce do V.K. rukama strkal, to vedlo F.K. k tomu, aby si před manželku stoupl, syn žalobce viděl, jak žalobce kopal F.K. do břicha, viděl, že babička stála za dědou a málem ze schodů spadla. Kopání F.K. žalobcem do břicha potvrzují všichni svědkové a v souladu s touto výpovědí je lékařská zpráva z Nemocnice v Písku. Skutečnost, že žalobce babičku a dědu odstrkoval rukama přede dveřmi bytu, R.K. uvedl ve vysvětlení před policií, které podal bezprostředně po incidentu dne 17. 6. 2014. Výpovědi svědků učiněné před správním orgánem se v podstatných okolnostech významných pro posouzení počínání žalobce shodují s tím, co svědkové uvedli dne 17. 6. 2014 do úředního záznamu o podání vysvětlení. Podklady obsaženými ve spise je tudíž prokázáno, že žalobce strkal do ramen V.K. a kopal do břicha F.K: a strkal do něj. Tímto svým počínáním bránil jejich vstupu do bytu. Ostatně žalobce sám uvedl, že V.K. uchopil za ramena a užil ji jako překážku proti Františku Koubovi. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí i rozhodnutí žalovaného je zřejmé, že provedené důkazy byly hodnoceny v souladu s požadavky a bylo vzato v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Zjištěný skutkový děj popsaný ve výroku prvostupňového rozhodnutí má oporu ve výsledcích dokazování. Následně pak bylo hodnoceno, zda tento skutkový děj naplňuje skutkovou podstatu daného přestupku, přičemž prokázané počínání žalobce nelze nahlížet jinak, než jako jiné hrubé jednání vůči starším osobám.

K výtce žalobce vztahující se k rozboru svědeckých výpovědí soud především uvádí, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně a druhé instance tvoří jeden celek. Správní orgán I. stupně zhodnotil provedené důkazy, které uvedl v předchozí pasáži svého rozhodnutí, přičemž učinil tak na straně 6 odůvodnění rozhodnutí. Uzavřel, že nemá pochybnosti o tom, že žalobce při bránění vstupu do bytu se vůči konkrétním osobám dopustil hrubého jednání. Výslovně je odkazováno na výpověď žalobce samého o tom, že uchopil V.K. za ramena a přesunul ji jako překážku proti F.K.. Tato argumentace byla použita v zájmu podpory skutkového zjištění o tom, že žalobce se skutkového děje zakládajícího přestupek dopustil. Se zřetelem k tomu, co uvádí se na straně 6 odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že městský úřad provedené důkazy nezhodnotil.

V odvolacím řízení je na krajském úřadu podle přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí se přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.

Žalobce v odvolání k provedeným důkazům a jejich hodnocení uvedl, že rozhodnutí bylo vydáno na základě lživých výpovědí manželů K. a syna žalobce a požadoval řádné posouzení výpovědi svědků. S takto formulovanými odvolacími námitkami se žalovaný vypořádal na č.l. 2 a 3 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Svědecké výpovědi zhodnotil a poukázal na to, že shodují se s tím, co bylo uvedeno na policii bezprostředně po incidentu. Žalobce sám připustil, že se F. a V. K. snažil zabránit ve vstupu do bytu, došlo k potyčce a přetlačování. Všichni tři svědkové na policii uvedli, že žalobce V.K. napadal nejen slovně, ale strkal do ní. Nepřiměřeným způsobem se přetlačoval s F.K., do kterého strkal a následně jej kopal do břicha. Žalobce neuvedl, jaké konkrétní skutečnosti byly svědky uvedeny nepravdivě a žalobce tudíž křivě obvinili z přestupku a v tomto ohledu nenavrhl žádné důkazy. Počínání žalobce bylo nahlédnuto jako nepřiměřené, odpovídající jinému hrubému jednání. Z toho vyplývá, že odvolací námitky byly projednány tak, jak byly žalobcem uplatněny. Ohledně počínání žalobce vůči V.K. a F.K. soud nespatřuje ve výpovědích svědků zásadní rozpory. Proto vyřízení odvolacích námitek a hodnocení důkazů je správné a má v provedených důkazech oporu. Svědkové podávali vysvětlení téhož dne, kdy se skutek stal, na policii, následně byli vyslechnuti ve správním řízení. O tom, že žalobce strkal do V.K. a strkal a kopal F.K., nejsou žádné pochybnosti, a proto se nemůže jednat o křivé obvinění žalobce ze spáchání daného přestupku. Výpověďmi svědků je prokázáno počínání žalobce zakládající přestupkové jednání. V souladu s výpověďmi svědků je oznámení přestupku učiněné policií potyčku mezi manželi K. a žalobcem potvrzuje dále záznam Městské policie Písek ze dne 17. 6. 2014. Z tohoto záznamu je dále zřejmé, že po incidentu manželé K. požádali strážníky městské policie, aby převezli vnuka R.K. na Policii v Písku, kde podá na otce trestní oznámení. Tomuto požadavku bylo vyhověno a manželé K. vnuka na policii následovali. V souladu s výpověďmi svědků je též ambulantní zpráva Nemocnice v Písku vydaná bezprostředně po vyšetření F.K. dne 17. 6. 2014. Potvrzuje se kontuze břišní stěny a kontuze hrudníku po opakovaném kopnutí nohou do břicha a do levé poloviny hrudníku druhou osobou. Jedná se o objektivní lékařský nález odborné povahy a není důvod takovému důkazu nevěřit.

Jestliže uvedené důkazy jsou v souladu o počínání žalobce vůči V.K. a F.K., pak nemůže se jednat o křivé obvinění žalobce a doplnění důkazního řízení vzájemnou konfrontací svědků nebylo zapotřebí. Provedené důkazy jsou zcela postačující pro učinění skutkového zjištění o jednání žalobce a lze-li toto jednání podřadit jinému hrubému jednání, jak je požadováno ustanovením § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, pak žalobce se tohoto přestupku dopustil.

Návrhu na doplnění řízení výslechem svědků a jejich konfrontace s výpovědí žalobce soud nevyhověl, protože svědecké výpovědi se v popisu počínání žalobce podřaditelného skutkové podstatě prve uvedeného přestupku nerozcházejí, jednání vůči F.K. je dále prokazováno lékařskou zprávou. Nutno zopakovat, že žalobce sám potyčku s manželi K. připustil. Pro účely přezkoumání napadeného rozhodnutí proto zcela postačuje předložený správní spis a řízení není zapotřebí doplňovat opakováním svědeckých výpovědí a konfrontací svědků se žalobcem.

Hodnocení důkazů je správním uvážením a v přezkumném řízení soudním není úkolem soudu nahradit správní uvážení uvážením soudním, ale je zapotřebí zjistit, zda hodnocení důkazů má oporu ve spise a je logické. V zájmu řádného zjištění skutkového stavu byly opatřeny písemnosti pořízené policií, vyslechnuti svědci a opatřena lékařská zpráva o ošetření F.K.. Byl tudíž shromážděn dostatek podkladů v zájmu zjištění, zda žalobce svým jednáním naplnil skutkovou podstatu daného přestupku. S takto zjištěným skutkovým stavem se žalovaný zcela dostatečně vypořádal, při hodnocení důkazů nikterak nevybočil z požadavků , které hodnocení důkazů reguluje.

Pro věc je rozhodné, že svědecké výpovědi se shodují v tom, že žalobce strkal do V.K. a strkal do F.K. a kopal jej do břicha. Toto počínání žalobce prokazuje též lékařská zpráva. Tyto důkazy vyvracejí žalobcovo tvrzení uplatněné při ústním jednání, že se vůči žalobci mělo jednat o mstu K.. Takové jednání odpovídá skutkové podstatě přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, protože žalobce se tohoto počínání dopustil úmyslně, čímž narušil občanské soužití a toto počínání je podřaditelné jinému hrubému jednání. Právní zjištění o tom, že žalobce konkrétní přestupek zavinil, je proto zákonu odpovídající.

Soud proto shrnuje, že v souzené věci bylo rozhodováno na základě úplných skutkových zjištění, hodnocení důkazů odpovídá požadavkům a bylo tudíž možno spolehlivě rozhodnout o tom, že žalobce se daného přestupku dopustil.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí).

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 1. července 2015

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra B a l e j o v á v. r.

Za správnost vyhotovení:

Sládková Blanka