Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 201/2015 - 44

- 45

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: JUDr. Z. A., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 29. 11. 2011, čj. 10421/11-1500-505332, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 1. 2015, čj. -53, o námitce podjatosti soudce JUDr. Radana Malíka vznesené žalobcem v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

takto:

Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Radan Malík není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností ze dne 5. 6. 2015 napadl rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze ze dne 7. 1. 2015, čj. -53, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 29. 11. 2011, čj. 10421/11-1500-505332.

[2] Kasační stížnost byla zapsána pod sp. zn. a dle rozvrhu práce je k jejímu projednání a rozhodnutí určen senát ve složení: JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Petr Mikeš.

[3] V podání ze dne 15. 6. 2015 vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudce JUDr. Radana Malíka z důvodu „porušení práva žalobce na nedotknutelnost lidské důstojnosti, porušení zákazu zneužití státní moci k nelidskému ponižujícímu zacházení, porušení práva na ochranu života a porušení práva na nezávislý a nestranný soud“. Námitka se zakládala na nesouhlasu stěžovatele s přípisem Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2015 podepsaným JUDr. Radanem Malíkem a reagujícím na žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel byl v přípise poučen ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a byl vyzván, aby pravdivě písemně do přiloženého formuláře vyplnil údaje o své majetkové situaci (příjmy, výdaje) a s ohledem na sepis kasační stížnosti v Curychu rovněž uvedl zdroj příjmů k cestě a pobytu v zahraničí. Dle stěžovatele je (však) v rozporu s y požadovat po něm pro účely rozhodování o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků údaje o jeho výdajích (na stravu, ošacení, bydlení, cestovné) a o „milodarech“ mu poskytnutých příbuznými a dalšími osobami.

[4] Soudce JUDr. Radan Malík k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný poměr k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům.

[5] Námitka podjatosti byla postupem podle předložena k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního soudu, který o ní uvážil následovně.

[6] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (y).

[8] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. -16).

[9] Stěžovatel námitku podjatosti soudce JUDr. Radana Malíka založil na skutečnosti, že jej soudce přípisem vyzval k uvedení (konkrétních) důvodů žádosti o osvobození od soudních poplatků, resp. k unesení břemene tvrzení a důkazního břemene dle

[10] Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení účastníka řízení nebo samotného soudce, že v daném případě neměl by pro podjatost rozhodovat soudce k projednání a rozhodnutí věci povolaný, objektivní kritérium naproti tomu stvrzuje, zda soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti o jeho nestrannosti. V dané věci bylo subjektivní stanovisko stěžovatele podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí soudce JUDr. Radana Malíka zabýval. Subjektivní náhled uvedeného soudce, jak vyplývá z jeho vyjádření, svědčí naopak o tom, že se za podjatého v souzené věci nepovažuje.

[11] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam ustanovení , věta třetí, podle níž [d]ůvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Okolnosti spočívající v postupu soudce JUDr. Radana Malíka ve věci sp. zn. již proto nemohou být důvodem pro jeho vyloučení. K tomu je třeba dále doplnit, že v přípise podepsaném jmenovaným soudcem byl stěžovatel toliko poučen o podmínkách stanovených v a o tom, jak lze břemeno tvrzení a důkazní břemeno unést; je jen na stěžovateli, domáhajícím se výjimečného benefitu osvobození od soudních poplatků, zda a jakým způsobem svou žádost odůvodní a doloží. Přípis se svým obsahem nijak nevymykal ustálenému soudnímu poučení; nepodává se z něj zájem jmenovaného soudce na projednávané věci a jejím výsledku ani přátelský či naopak zjevně nepřátelský postoj jmenovaného soudce ke stěžovateli.

[12] Vzhledem k tomu, že stěžovatelem namítané okolnosti nemohou být ve smyslu ustanovení důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti stěžovatel netvrdil, rozhodl desátý senát Nejvyššího správního soudu tak, že soudce JUDr. Radan Malík není vyloučen z projednávání a rozhodování věci sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. července 2015

Daniela Zemanová předsedkyně senátu