Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 147/2015 - 12

- 13

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Radovana Havelce, v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci senátu 8 A Městského soudu v Praze JUDr. Slavomír Novák, JUDr. Hana Pipková a JUDr. Marcela Rousková n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze (dále „městský soud“) dne 24. 3. 2015 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného ve věci své žádosti o informace. Žalobce v žalobě uvedl, že požaduje poskytnutí informací o tom, jaký byl návrh nynější vlády na zvýšení platů soudců a státních zástupců, dále který článek y vyjadřuje, že mandát poslance vzniká „nezvolením“ (nastoupením náhradníka), zda ministr spravedlnosti dal předsedovi některého okresního soudu, u kterého byla podána žaloba ve věci platů soudců, pokyn k namítnutí podjatosti soudců a konečně zda některý představitel organizační složky státu informoval ministra o záměru namítnout podjatost soudců v zájmu státu.

Žalobce zároveň v žalobě namítl „podjatost všech soudců všech krajských soudů“ a tuto námitku zdůvodnil tím, že se jeho žádost o informace týká nepřímo soudců a soudů a z toho dovozuje pochybnost o jejich nepodjatosti.

Senát 8 A městského soudu předložil věc, v souladu s ustanovením , , v platném znění (dále jen „ “), k vyřízení námitky podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu. Soudci senátu 8 A městského soudu, jemuž byla věc v souladu s rozvrhem práce přidělena, ve vyjádření uvedli, že k věci ani k účastníkům řízení nemají žádný poměr. Rovněž se nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.

Podle věta první a třetí jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, která vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Také podle Ústavního soudu může být vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o nepodjatosti konkrétního soudce; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , N 127/6 SbNU 429). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o ní je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem o osobě soudce vedou. Platí však, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci, nebo schopen, nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , N 98/23 SbNU 11). Podjatost soudce totiž zcela nepochybně zasahuje do ústavního principu zákonného soudce.

Vždy je nutné pamatovat na to, že statut soudce je vybudován na předpokladu jeho nestrannosti a jako takový tvoří pilíř demokratické společnosti. Proto vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci postupem podle lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů (blíže k tomu v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16, rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda existuje důvod, nebo alespoň jeho relevantní pravděpodobnost, zakládající podjatost u soudců, kterým byla věc přidělena v souladu s rozvrhem práce. Vycházet je totiž třeba z toho, že „[v]znese-li účastník námitku podjatosti soudců určitého soudu a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude shledán důvod k vyloučení“ (srovnej usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. - 34).

Žalobce požadoval poskytnutí informací týkajících se stanovování platů soudců, žalob soudců ve věcech jejich platů, a dalších informací s touto problematikou souvisejících. Téma platů soudců bylo a stále je ve všech myslitelných svislostech v současnosti široce medializováno, tedy včetně okolností jednání soudců s představiteli vlády, nejrůznějších interpretací, komentářů a činností různých subjektů ve vztahu k uvedené problematice. Není proto zřejmé, z jakých objektivních či subjektivních důvodů by soudci senátu 8 A městského soudu mohli mít intenzivní zájem na neposkytnutí žalobcem požadovaných informací, jestliže medializace předmětných otázek dosahuje takové míry, že odpovědi na většinu z položených otázek jsou veřejně dostupné ve sdělovacích prostředcích. Žalobce ani žádný relevantní konkrétní subjektivní nebo objektivizovaný důvod v uvedeném kontextu neuvádí.

Soudci příslušného senátu ve svých vyjádřeních sdělili, že k věci ani k žalobci nemají žádný poměr. Tato vyjádření žalobce svou námitkou podjatosti nikterak nezpochybnil, respektive vůbec neuvedl, v jakých konkrétních okolnostech by měla podjatost uvedených soudců spočívat. Nejvyšší správní soud jednoznačně konstatuje, že vztah soudců senátu 8 A městského soudu k dané věci nemůže dosáhnout povahy a intenzity připouštějící jakékoli pochybnosti o nedůvodnosti jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci, odpovídající kritériím vyplývajícím z výše citované judikatury, zejména s ohledem na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , N 98/23 SbNU 11.

Pro úplnost je třeba uvést, že námitka podjatosti, formulovaná obecně a vůči všem soudcům krajských soudů, nemůže obstát ani z hlediska požadavku věta první, třetí, odst. 5 věta čtvrtá , ani podle shora uvedených judikatorních závěrů.

Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného neshledal podjatost senátu 8 A městského pro rozhodování ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. . Soudci uvedeného senátu proto nejsou z projednávání a rozhodování v této věci vyloučeni.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. června 2015

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu