Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 A 52/2015 - 29

Pokračování spisova_zn

3

15A 52/2015-29

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobkyně: B. T. L. nar. „X“, státní příslušnost Vietnamská socialistická republika, bytem „X“, zastoupené Mgr. Petrou Fenikovou, advokátkou, se sídlem Baškirská 1404/1, 101 00 Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 34 Praha 7, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9.1.2015, č.j. OAM-42655-14/DP-2014,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím své právní zástupkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9.1.2015, č.j. OAM-42655-14/DP-2014, kterým byla dle ustanovení v návaznosti na ustanovení a ustanovení ve spojení s ustanovením , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zamítnuta žádost žalobkyně o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání na území České republiky, a to z důvodu, že žalobkyně v uplynulých pěti letech porušila , neboť se dopustila přestupku dle ustanovení zákona o pobytu cizinců, když na požádání Policie České republiky neprokázala svou totožnost předložením cestovního dokladu, za což jí byla uložena bloková pokuta ve výši 500,- Kč. Žalobkyně se rovněž domáhala prominutí zmeškání lhůty k podání této žaloby, jakož i toho, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek a jí byla přiznána náhrada nákladů řízení.

S ohledem na obsah žaloby je zřejmé, že se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného, jakožto správního orgánu, což znamená, že v tomto případě se jedná o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle ustanovení a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Při posuzování žaloby proti rozhodnutí správního orgánu soud nejprve hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Nezbytnou podmínkou v řízení o této žalobě je předchozí vyčerpání řádných opravných prostředků, které jsou účastníkovi správního řízení k dispozici ve správním řízení. Uvedená podmínka vychází z celkové koncepce správního soudnictví v České republice, která je založena na subsidiaritě ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob ve správním soudnictví oproti ochraně, která je těmto právům poskytována v rámci veřejné správy. Před použitím některé z žalob ve správním soudnictví je tedy nutné vždy vyčerpat řádné opravné prostředky či jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem. Tato zásada je v obecné rovině vyjádřena v ustanovení , podle kterého platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v ustanovení dále rozvádí ustanovení , podle kterého je žaloba nepřípustná tehdy, pokud žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Podle ustanovení nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný.

Z obsahu podané žaloby, z vyjádření žalovaného ze dne 5.5.2015, jakož i z předloženého správního spisu, soud zjistil, že žalobkyně předmětnou žalobou napadá toliko prvoinstanční rozhodnutí vydané žalovaným, aniž by proti němu uplatnila řádný opravný prostředek, tj. odvolání.

V projednávané věci bylo žalobou napadené rozhodnutí žalobkyni doručeno prostřednictvím fikce dne 26.1.2015, pročež je třeba tento den, tj. pondělí 26.1.2015, považovat ze den, kdy bylo žalobkyni žalobou napadené rozhodnutí ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), oznámeno. Od následujícího dne počala žalobkyni v souladu s ustanovením běžet 15 denní lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí žalovaného. Žalobkyně však právo podat odvolání proti rozhodnutí žalovaného ve stanovené 15 denní lhůtě, ani později, nijak nevyužila, jak vyplývá z předloženého správního spisu, třebaže žalobou napadené rozhodnutí obsahovalo výslovné poučení o tom, že proti tomuto rozhodnutí je možné ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení podat u žalovaného odvolání.

V důsledku skutečnosti, že o rozhodnutí žalovaného nebylo jakkoliv rozhodováno odvolacím správním orgánem v důsledku nepodání řádného opravného prostředku žalobkyní, jak je to předvídáno příslušnými ustanoveními ve spojení se zákonem o pobytu cizinců, nebyla tímto splněna jedna ze základních podmínek soudního řízení, tj. vyčerpání řádných opravných prostředků před podáním žaloby, jež je nezbytná k tomu, aby soud mohl předmětnou žalobu meritorně projednat.

Za současného skutkového a právního stavu tak soudu nezbylo nic jiného než vyslovit, že žaloba je ve smyslu ustanovení nepřípustná, a proto ji soud podle ustanovení odmítl, když žalobkyně předmětnou žalobou napadá toliko prvoinstanční rozhodnutí žalovaného, aniž by před jejím podáním vyčerpala řádné opravné prostředky. Nutnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ke správnímu soudu přitom opakovaně konstatoval i Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích (např. viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.5.2005, č.j. -65, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 672/2005 a také na www.nssoud.cz).

Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s ustanovením věty první nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Pokud se týká žádosti žalobkyně o prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby, soud pro úplnost poukazuje na ustanovení , v němž je normováno, že: „Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout“. Z tohoto důvodu je proto jakkoliv vyloučeno, aby soud k žádosti žalobkyně rozhodl o prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby.

O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť soudní poplatek nebyl uhrazen.

O návrhu na přiznání odkladného účinku soud rovněž nerozhodoval, neboť samotná žaloba byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 13. května 2015

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Iva Tovarová