Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 157/2015 - 93

- 94

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy, soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobkyně: EMPLOY, s.r.o., se sídlem Perlová 60/14, Plzeň, zastoupené Mgr. Marianem Francem, advokátem, se sídlem Škroupova 10, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. prosince 2014, č. j. 2014/77042-421/1, o nesouhlasu Krajského soudu v Plzni s postoupením věci,

t a k t o :

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. j e p ř í s l u š n ý Krajský soud v Ostravě.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobkyně, jež je tzv. agenturou práce, se žalobou podanou Krajskému soudu v Ostravě (spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku) domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného uvedeného v návětí tohoto usnesení, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce č. j. 3785/1.30/14-1 ze dne 15. října 2014. Posledně citovaným rozhodnutím byla žalobkyni mimo jiné uložena pokuta ve výši 360 000 Kč za správní delikty na úseku agenturního zaměstnávání podle , o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s a f) a , , ve znění pozdějších předpisů, spočívající v porušení povinnosti informovat zaměstnance o tom, kdo jim bude u daného uživatele přidělovat práci, kontrolovat ji a jaké jsou mzdové a pracovní podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele, a dále v porušení povinnosti zabezpečit, aby mzdové a pracovní podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele.

[2] Krajský soud v Ostravě svým usnesením č. j. - 84 ze dne 19. února 2015 věc postoupil Krajskému soudu v Plzni dle věty první , , v platném znění (dále též „“), s poukazem na ustanovení , neboť dospěl k závěru, že jde o věc zaměstnanosti, kde se místní příslušnost posuzuje podle sídla navrhovatele, jímž je Perlová 60/14, Plzeň.

[3] Krajský soud v Plzni s postoupením věci k tomuto soudu nesouhlasil a postupem dle věty druhé předložil věc k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu (přípis č. j. - 90 ze dne 20. května 2015, doručený Nejvyššímu správnímu soudu 26. května 2015). Krajský soud v Plzni poukázal na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. - 31 ze dne 9. dubna 2014 a uvedl, že žalobkyně se domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného vydaného podle zákona o inspekci práce. Předmět řízení se sice vztahoval k předpisům pracovněprávním, nejednalo se však o věc zaměstnanosti, resp. o věc, která by byla , o zaměstnanosti, upravena. Podle Krajského soudu v Plzni se místní příslušnost krajského soudu k projednání této věci řídí obecnou úpravou dle , a nikoli ustanovením , jak dovodil Krajský soud v Ostravě. Vzhledem k sídlu prvostupňového správního orgánu (Státní úřad inspekce práce se sídlem v Opavě) není Krajský soud v Plzni k projednání žaloby místně příslušný.

[4] Nejvyšší správní soud konstatuje, že Krajský soud v Ostravě při rozhodování o postoupení věci postupoval v rozporu se zákonem, neboť ustanovení se nevztahuje na věc žalobkyně. Odkaz Krajského soudu v Plzni na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. - 31 ze dne 9. dubna 2014 je na nyní posuzovanou věc zcela přiléhavý a postačí na ně odkázat. Nejvyšší správní soud v něm tehdy konstatoval:

»Podle (ve znění účinném od 1. 1. 2013) „Ve věcech důchodového pojištění, úrazového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.“ Podle přechodného ustanovení čl. XXV již od 26. 11. 2012 platilo, že „věci správního soudnictví ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi, v nichž byla dána místní příslušnost Městského soudu v Praze a v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona, převezmou a dokončí krajské soudy místně příslušné podle , ve znění tohoto zákona; to neplatí, je-li Městský soud v Praze místně příslušným soudem i podle , ve znění tohoto zákona“. Změna místní příslušnosti správních soudů „ve věcech zaměstnanosti“ se však týkala jen věcí, v nichž bylo vedeno řízení a vydáno rozhodnutí podle , o zaměstnanosti, v platném znění, nikoli všech věcí rozhodovaných správními úřady v oblasti kontroly dodržování pracovněprávních vztahů. Tento zákon podle upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti, spadají sem otázky zaměstnávání osob se zdravotním postižením a povinnosti zaměstnavatelů s tím spojené ( a 82 zákona o zaměstnanosti). V projednávané věci bylo však žalobou napadeno rozhodnutí vydané podle o inspekci práce, který vymezuje pravomoc a příslušnost Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce jako správních úřadů () zřízených jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Působnost a příslušnost orgánů inspekce práce je stanovena v tohoto zákona, mj. kontrolují dodržování povinností vyplývajících z a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, atd.«

[5] Oporou pro postup Krajského soudu v Ostravě nemůže být ani poukaz na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. – 43 ze dne 13. března 2013. Jak připomněl Nejvyšší správní soud v již zmíněném usnesení č. j. - 31 ze dne 9. dubna 2014, v usnesení č. j. – 43 Nejvyšší správní soud tehdy uvedl, že

»Zákonodárce novelou vyjádřil vůli založit nově místní příslušnost „ve věcech zaměstnanosti“, tj. ve věcech spadajících do kompetence správních soudů v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů (srov. , o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění) ve věcech reglementovaných , o zaměstnanosti, v platném znění. Pokud by zákonodárce hodlal rozlišovat „různé věci“ zaměstnanosti pro účely stanovení místní příslušnosti správních soudů a omezit např. případy založení místní příslušnosti dle jen na některé typy rozhodování dle zákona o zaměstnanosti, jak naznačuje Krajský soud v Brně, nepochybně tak mohl učinit (například tak, jak podrobněji vymezil místní příslušnost v jiných věcech dle ). Neučinil-li tak ve věcech zaměstnanosti, je nutno s použitím obvyklých interpretačních postupů, zejména s využitím doslovného jazykového výkladu, dospět k závěru, že upravuje místní příslušnost správních soudů ve všech věcech zaměstnanosti, nejen ve věcech zaměstnanců, resp. uchazečů o zaměstnání, ale též ve věcech zaměstnavatelů, tj. i ve věcech odvodů do fisku jakožto jedné z forem povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.“ Je tak zřejmé, že uvedeným usnesením Nejvyššího správního soudu byla řešena otázka příslušnosti správních soudů ve věcech rozhodovaných podle zákona o zaměstnanosti, kdy spornou učinil Krajský soud v Brně svou příslušnost proto, že ač bylo rozhodnutí napadené žalobou vydáno podle zákona o zaměstnanosti (), šlo o odvod do státního rozpočtu.«

[6] Stejně jako ve věci řešené v usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. - 31 ze dne 9. dubna 2014 tak ani nyní nejde o případ identický nebo srovnatelný s věcí řešenou v usnesení č. j. – 43 ze dne 13. března 2013.

[7] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud nesouhlas Krajského soudu v Plzni s postoupením věci shledal důvodným a rozhodl tak, že soudem místně příslušným k vyřízení věci je Krajský soud v Ostravě, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni ( ).

[8] Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány ( in fine )

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. května 2015

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu