Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 134/2015 - 30

- 31

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: JASA trans, s. r. o., se sídlem Křižíkova 2081, Benešov, zast. JUDr. Martinem Vychopněm, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 225, Benešov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 20. 12. 2012, čj. 7771/12-1300-203500, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2015, čj. -152, o vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci,

t a k t o :

Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Jakub Camrda, Ph.D. je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalovaný kasační stížností ze dne 9. 4. 2015 napadl rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2015, čj. -152, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 20. 12. 2012, čj. 7771/12-1300-203500, a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

[2] Kasační stížnost byla zapsána pod sp. zn. a dle rozvrhu práce je k jejímu projednání a rozhodnutí určen senát ve složení: JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D., JUDr. Jakub Camrda, Ph.D. a Mgr. Ondřej Mrákota.

[3] V podání ze dne 20. 4. 2015 vznesla žalobkyně námitku podjatosti soudce JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. z důvodu „jeho poměru k zástupci“ žalobkyně. Právní zástupce žalobkyně JUDr. Martin Vychopeň je advokátem AK Camrda, Premus, Vychopeň, Vachoušek, Zeman a partneři, ve kterém působí také JUDr. Jan Camrda, otec soudce JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. Žalobkyně dále uvedla, že advokát JUDr. Jan Camrda se svou konzultační činností podílel na přípravě žaloby v projednávané věci. Byť zde není přímý vztah mezi soudcem JUDr. Jakubem Camrdou, Ph.D. a právním zástupcem žalobkyně, mohl by příbuzenský poměr společníka zástupce žalobkyně založit pochybnost o nezávislém a nestranném rozhodování namítaného soudce.

[4] Soudce JUDr. Jakub Camrda, Ph. D. k námitce podjatosti uvedl, že se cítí být podjatý v projednávané věci z důvodu působení jeho otce JUDr. Jana Camrdy v téže advokátní kanceláři, ve které působí zástupce žalobkyně, a rovněž z důvodu podílení se jeho otce na přípravě žaloby v projednávané věci.

[5] Námitka podjatosti byla postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), předložena k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního soudu, který o ní uvážil následovně.

[6] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7] Nejvyšší správní soud považuje za vhodné úvodem připomenout, že vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. -16). Tento postup je v souladu s ústavní zásadou, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); přípustnou výjimkou z této zásady je pouze vyloučení soudce ze zákonem stanovených důvodů. Tyto výjimky nejsou s uvedenou zásadou v rozporu, naopak akcentují ústavní princip nestrannosti soudců.

[8] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat především z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě.

[9] K významu těchto dvou hledisek podjatosti při rozhodování o tom, zda je soudce vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, se vícekráte vyjádřil Nejvyšší správní soud, Ústavní soud i Evropský soud pro lidská práva. Pro zhodnocení toho, zda je skutečně nezbytné soudce z projednání a rozhodnutí věci vyloučit, je relevantní především objektivní úvaha, zda s ohledem na okolnosti konkrétního případu lze mít za to, že by soudce podjatý být mohl; subjektivní vnímání účastníkem řízení je sice důležité, ale nikoliv rozhodující. Naproti tomu bez významu není ani legitimní obava účastníka o nestrannosti (Mežnarić proti Chorvatsku, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z 15. 7. 2005, č. 71615/01).

[10] Nejvyšší správní soud v souladu s výše uvedenými názory při posuzování dané námitky podjatosti zkoumal, zdali lze mít na základě objektivní úvahy za to, že soudce JUDr. Jakub Camrda, Ph.D. by mohl být v dané věci podjatý; dospěl k závěru, že podmínky k vyloučení soudce dle jsou dány.

[11] Žalobkyně byla v žalobním řízení a je i v kasačním řízení před Nejvyšším správním soudem zastoupena advokátem JUDr. Martinem Vychopeněm, jenž vykonává advokátní činnost v téže advokátní kanceláři jako otec soudce JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. Dle tvrzení žalobkyně potvrzeného vyjádřením namítaného soudce se jeho otec jako advokát podílel na přípravě argumentace, jíž žalobkyně před Krajským soudem v Praze hájila svá práva. Je tedy zřejmé, že ač JUDr. Jan Camrda přímo nezastupuje žalobkyni v řízení před správními soudy, v projednávané kauze aktivně působil. Dle Nejvyššího správního soudu tu tedy mohou z objektivního hlediska vzniknout pochybnosti o nepodjatosti soudce JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. ve věci. V daném případě nejde o vztah, který by bylo možno označit za méně intenzivní, nikoliv přetrvávající, od kterého by se mohl soudce oprostit; takové možnosti nic nenasvědčuje (srov. např. závěry k některým kolegiálním vztahům v usneseních ze dne 27. 8. 2013, čj. -56, nebo ze dne 13. 3. 2014, čj. -15).

[12] Z uvedených důvodů rozhodl desátý senát Nejvyššího správního soudu o vyloučení soudce JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. z projednání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. května 2015

Zdeněk Kühn

předseda senátu