Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 A 64/2011 - 50

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: TP Pohoda, s. r. o. se sídlem Ostrava, Poruba, Stavební 992/1, IČ 268 52 683, zast. JUDr. Marcelou Neuwirthovou, advokátkou se sídlem Havířov - Město, Dělnická 1a/434, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, za účasti: JIK-05, spol. s r. o. se sídlem Praha 10, V Olšinách 75/2300, IČ 272 45 861, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2011, zn. sp. O-468401, č. j.:O-468401/60708/2010/ÚPV,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „žalovaný“), kterým byl podle , (dále jen „ “) zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „ “) ze dne 25. 10. 2010 ve věci jeho přihlášky slovní ochranné známky zn. sp. O-468401 ve znění „TP POHODA“ jako přihlašovatele, po námitkách podaných společností JIK-05 (dále jen „namítatel“ či „osoba zúčastněná na řízení“), a napadené rozhodnutí potvrzeno.

Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že přihláška ochranné známky byla zamítnuta na základě námitek podaných podle , o ochranných známkách (dále jen „ “). Námitky uplatněné podle , b), c), g) a k) téhož zákona byly zamítnuty, neboť nebyly podloženy důkazy nebo byly podepřeny nedostatečnými důkazními prostředky k tomu, aby bylo možné jejich projednání. odůvodnil prvoinstanční správní rozhodnutí tím, že přihlašované slovní označení TP POHODA je v důsledku shodných nosných slovních prvků POHODA/pohoda jako celek podobné se starší namítanou barevnou kombinovanou ochrannou známkou číslo 296771 ve znění TV pohoda. Dále zjistil shodnost či podobnost všech přihlášených služeb se službami a výrobky, pro něž je zapsána namítaná . Proto nelze u průměrně informované spotřebitelské veřejnosti vyloučit pravděpodobnost záměny, resp. asociace přihlašovaného označení se starší namítanou v celém rozsahu přihlášených služeb. Námitky podané podle tak byly shledány jako oprávněné, neboť zápisem přihlašovaného označení do rejstříku ochranných známek (dále jen „rejstřík“) by došlo k zásahu do zákonem chráněných starších práv namítajícího.

Žalobce (přihlašovatel) v rozkladu uplatnil obdobné námitky, jako v podané žalobě.

Žalovaný po posouzení skutkového stavu plně přisvědčil právním závěrům Úřadu a ve shodě s ním měl za to, že si porovnávaná označení z vizuálního, fonetického a sémantického hlediska jsou podobná a to z hlediska i celkového dojmu, a pro případné shodné nebo podobné výrobky a služby, na něž se vztahují, tak existuje nebezpečí jejich záměny či asociace. Stejně jako se zabýval také posouzením shodnosti/podobnosti přihlášených služeb s výrobky a službami, pro něž je zapsána namítaná , kdy u třídy 35 mezinárodního třídění výrobků a služeb (dále jen „třídník“) dospěl k závěru, že se jedná o služby shodné či podobné se službami „reklamní, inzertní a propagační činnost, informační servis“, pro něž je v téže třídě zapsaná namítaná , přičemž skutečnost, že se namítané služby formálně (názvem) částečně ztotožňují s obecným označením (záhlavím) třídy 35 třídníku na tom nic nemění. Neztotožnil se s názorem přihlašovatele uvedeným v rozkladu, že se jedná o přílišné zobecnění, neboť v případě námitek podle zkoumá výrobky a služby tak, jak jsou uvedeny v seznamech výrobků a služeb. Jejich reálné poskytování není tudíž rozhodné. Také u třídy 38 třídníku byl ve shodě s Úřadem s tím, že se jedná o služby podobné se službami „nakladatelská a vydavatelská činnost v oboru zábavních, odborných, zpravodajských a vzdělávacích tiskovin, publikací, zpráv a informací, zvukových, textových a audiovizuálních nosičů, obstaravatelská a zprostředkovatelská činnost v tomto oboru“, pro něž je zapsána namítaná ve třídě 41 třídníku, jelikož jde o služby určené ke stejnému účelu, spadající do stejné oblasti spotřeby, jejich předmětem je vydávání a šíření zpráv, informací a publikací. Zatímco v případě namítaných služeb jsou tyto služby a zprostředkovatelská činnost v tomto oboru formulovány obecně, šíření přihlášených služeb je specifikováno úžeji na elektronickou komunikaci, zejména pomocí internetu či satelitů. Jistou podobnost přihlášených služeb lze též spatřovat i s namítanými výrobky „tiskoviny všeho druhu, periodický a neperiodický tisk, zejména časopisy, noviny, knihy“ zařazenými ve třídě 16 třídníku, s nimiž přihlášené služby přímo souvisí a spotřebitelé se tak mohou domnívat, že jsou poskytovány namítajícím. Také u dalších přihlášených služeb v odůvodnění rozhodnutí podrobně uvedených, zařazených ve třídě 38 třídníku a ve třídě 41 třídníku, žalovaný přisvědčil orgánu I. stupně, že se jedná o služby podobné se službami „produkční a agenturní činnost v oblasti zábavy, kultury a výchovy, pořádání zábavních soutěží, zájmových klubů a společenských akci, neboť se i v případě přihlášených služeb jedná pouze o specifické produkční či agenturní činnosti v oblasti zábavy, kultury, výchovy a informací, tj. činnosti, které vykazují obdobný charakter a jsou nabízeny ke stejnému účelu, přičemž namítané služby jsou opět specifikovány obecněji než přihlášené, vymezené toliko v souvislosti s televizním vysíláním či televizní a filmovou produkcí. Souhlasil s Úřadem v tom, že spojení hlásek TV v namítané , známé veřejnosti jako hovorové označení televize či televizního vysílání, bude u spotřebitelů asociovat i obdobné zaměření obecně formulovaných namítaných služeb. Ačkoli nejsou jednotlivé porovnávané služby, tj. přihlášené konkrétněji specifikované služby ve třídách 38 a 41 třídníku, s obecně formulovanými namítanými službami shodné, jedná se o služby svojí povahou i způsobem realizace podobné.

V rozkladu zmíněné tvrzení o schopnosti veřejnosti odlišit provozovatele televizního vysílání od nakladatele časopisu s televizním programem je tak irelevantní, neboť namítající by mohl své označení, s ohledem na obecně zapsané služby, užívat přímo i v souvislosti s televizním vysíláním. Žalovaný přihlédl i k tzv. kompenzačnímu principu, vyjádřeném v rozsudku Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“) v případu Canon Kabushiki Kaisha versus Metro-Goldwyn-Mayer inc. C-39/97 (dále jen „věc Canon“) s tím, že v dané věci je, s ohledem na vysoký stupeň podobnosti srovnávaných označení zcela důvodné i uplatnění kompenzačního principu tak, jak jej použil správní orgán I. stupně. Žalovaný se tak neztotožnil s tvrzením přihlašovatele o extenzivním výkladu kritéria podobnosti u srovnávaných služeb a pravděpodobnosti záměny porovnávaných označení.

K rozkladové námitce, týkající se prokázaného dřívějšího užívání označení přihlašovatele (obchodní firmy TP Pohoda, s. r. o.) v rámci předcházejícího řízení o námitkách proti zápisu přihlášky ochranné známky namítajícího zn. sp. O-427548 a tvrzení, že uvedené má vliv na předmětné hodnocení pravděpodobnosti záměny označení, zopakoval, že skutečnosti rozhodné pro posouzení námitek podle spočívají ve zjištění, zda napadená přihláška je podobná namítané , popř. je s ní shodná, a zda existuje pravděpodobnost jejich záměny. Zásadní je tedy zodpovězení otázky, zda z hlediska shodnosti či podobnosti přihlašovaná obstojí vůči starší , které svědčí ochrana vyplývající z jejího zápisu v rejstříku. Dřívějším přihlašovatelem užívané označení, resp. obchodní firma TP Pohoda, s. r. o., nemá tudíž žádný vliv na zkoumání pravděpodobnosti záměny přihlašovaného označení TP POHODA s namítanou ochrannou známkou ve znění TV pohoda. Stejně tak ani další probíhající řízení u Městského soudu v Praze ohledně zamítnutí přihlášky zn. O-427548 (byť se jedná o přihlášku namítané ) pro služby „televizní vysílání“ ve třídě 38 třídníku nemá podstatný vliv na uvedené závěry v řízení o námitkách v projednávané věci, kde se tyto služby ani neobjevují.

Žalobce proti tomu namítal nesprávné posouzení podobnosti, resp. pravděpodobnosti záměny přihlašovaného a již zapsaného označení namítajícího, jakož i seznamu služeb a výrobků v jednotlivých přihlašovaných třídách, se seznamem, pro který má namítající známku zapsánu. Podle žalobce je úvaha žalovaného v tomto rozsahu nesprávná a založená na příliš extenzivním výkladu působení přihlašovaného a zapsaného na průměrného spotřebitele.

K tomu tvrdil, že v řízení o přihlášce nedošlo v rámci věcného průzkumu přihlášky k jejímu zamítnutí podle pro kolizi se starší známkou. Proto je přesvědčen, že kolize se starší známkou nebyla na první pohled zřejmá a byly-li majitelem starší podány námitky, bylo na místě posuzovat pravděpodobnost záměny mezi přihlašovaným označením a známkou namítajícího právě podle obsahu námitek, tj. s přihlédnutím k výrobě a distribuci tištěného magazínu s televizním programem, v souvislosti s kterým namítající má známku zapsánu a takto ji užívá. Obsah námitek je určující k výběru okruhu průměrných spotřebitelů.

Žalovaný dále nehodnotil přihlašovaný seznam výrobků a služeb s přihlédnutím k důvodům, pro které byly námitky namítajícím podány, nevzal v potaz, že grafické provedení známky namítajícího, se kterým magazín vydává, je pro jeho okruh spotřebitelů určující, protože právě v této podobě se s ním nejčastěji setkávají. Průměrný spotřebitel namítajícího – čtenář magazínu, inzerent magazínu apod. – je schopen odlišit vydavatele tištěného magazínu od jiného subjektu, tj. žalobce, jehož činnost se rovněž dotýká tzv. televize, ale vykonává v této oblasti činnosti specifické, např. provozuje samotné televizní vysílání, a tedy žádá známko-právní ochranu pro službu televizní ve třídě 38 – spoje/komunikace.

Žalobce se rovněž nesprávně ztotožnil s úvahou Úřadu, že přihlašovaný seznam ve třídě 38 a přihlašovaný seznam ve třídě 41 je shodný a podobný výrobkům a službám, pro které je známka namítajícího zapsána ve třídě 41 třídníku a to z důvodu stejného účelu. S přihlédnutím k tomu, že zdůvodnění námitek bylo založeno namítajícím právě a jen na výrobě a distribuci tištěného magazínu s televizním programem, má žalobce výklad užitý žalovaným za příliš extenzivní.

Za vadu žalovaného rozhodnutí žalobce dále považoval konstatování podobnosti přihlašovaného a již zapsaného označení, založené na úvaze na slovním prvku „pohoda“ vyskytujícím se u obou označení, a kdy žalovaný nevzal při posouzení přihlášky označení žalobce pro služby ve třídě 38 v potaz, že žalobci již v minulosti v souvislosti s užíváním označení s daným slovním prvkem poskytl ochranu právě v řízení za účasti namítající společnosti, není tedy ospravedlnitelné poskytovat posléze zapsané ochranné známce namítající společnosti ochranu, natož extenzivním výkladem jdoucím na úkor možného užívání staršího označení žalobce v rámci služeb ve třídě 38, eventuálně i služeb ve třídě 41, souvisejících s televizním vysíláním, zamezit jeho známko-právní ochraně v této souvislosti.

K tomu dodal, že předmětný slovní prvek „pohoda“ je dosažen v kmeni firmy žalobce TP Pohoda, s. r. o., k jejímuž zápisu do obchodního rejstříku došlo dříve, než namítající společnost podala přihlášku svého, dnes již zapsaného, označení TV pohoda. V řízení o přihlášce namítající společnosti ve věci O-427548 žalobce uplatnil námitky, které byly žalovaným posouzeny jako částečně důvodné a k zápisu známky v rozsahu dle podané přihlášky nedošlo. Uvedené vyústilo v podání žaloby ze strany namítající společností vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. a také k podání žaloby žalobce, kdy zamítavé rozhodnutí zdejšího soudu ve věci sp. zn. bylo po kasační stížnosti zrušeno rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ve věci spisová značka a ke dni podání žaloby nebylo nově rozhodnuto. Úspěšnost námitek uplatněných žalobcem v postavení namítajícího byla žalovaným spatřena v tom, že žalobce prokázal užívání označení TP Pohoda jako označení podobnému přihlašovanému TV pohoda, ve vztahu k přihlašovaným službám ve třídě 38 – televizní vysílání, kdy se již v období před podáním přihlášky zúčastnil řízení o udělení licence k provozování digitálního vysílání, která mu byla mj. posléze i udělena.

Žalobce tvrdil, že pokud bylo jeho označení, zahrnující týž slovní prvek jako přihlašované označení a označení namítajícího, které žalovaný v napadeném rozhodnutí hodnotí jako podobný, žalovaným již dříve chráněno (ve smyslu ) měl uvedenému přizpůsobit i hodnocení důvodnosti podaných námitek namítajícího v řízení o přihlášce žalobce k zápisu v nyní projednávané věci. Tím, že žalovaný a vyhověli námitkám v plném rozsahu, zjednali namítajícímu neočekávanou výhodu a popřeli smysl a účel rozhodnutí, které dříve vydali a ze kterého pro žalobce vyplývalo určité právní postavení a očekávání, že namítající (a zřejmě ani jiný subjekt) nebude požívat známko-právní ochrany k označení TP Pohoda či označení jemu podobnému pro služby ve třídě 38, které by souvisely s televizním vysíláním. Namítajícímu nesvědčí, s ohledem na předchozí řízení, kterého byl účastníkem, vůči přihlašovanému označení ve třídě 38 – televizní vysílání, čehokoli namítat a pokud se tak stane, musí být jeho námitky zamítnuty.

V této souvislosti žalobce tvrdil, že žalovaný k obdobné rozkladové námitce své stanovisko dostatečně nezdůvodnil.

Žalobce žádal, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uváděl obdobně jako v odůvodnění svého rozhodnutí. Zdůraznil, že předmětem námitkového řízení není zjišťování skutečného užívání či neužívání ochranné známky a žalovaný nemá možnost odchýlit se od postupu uvedeného v zákoně. Předmětem tohoto řízení je posouzení shodnosti či podobnosti zapsaného a nárokovaného seznamu výrobků a služeb, resp. porovnávaných označení.

Posuzování pravděpodobnosti záměny se provádí vždy s ohledem na namítanou jako celek, tedy i s ohledem na veškeré zapsané výrobky a služby. Omezit námitky lze pouze ve vztahu k části seznamu výrobku a služeb, pro něž si přihlašuje napadenou přihlašovatel. V případě námitek podle je irelevantní, zda namítající fakticky užívá svou jen pro některé ze seznamů výrobků a služeb či pro všechny. Rozhodné je, že je oprávněn užívat zapsanou pro všechny výrobky a služby zapsané.

K námitce extenzivního výkladu možné asociace spotřebitele ve vztahu k porovnávaným seznamům výrobků a služeb žalovaný poukázal na to, že shledaná podobnost seznamu výrobků a služeb byla v jeho rozhodnutí odůvodněna více než jen stejným účelem a připomněl, že pokud je shledána podoba a nikoli shoda seznamu, je argumentace vedena vždy s ohledem na širší souvislosti problematiky než u konstatování úplné shody.

K námitce neočekávané výhody a popření smyslu a účelu rozhodnutí, které bylo dříve vydáno, žalovaný konstatoval, že na zkoumání existence pravděpodobnosti záměny nemá vliv dřívější užívání jiného označení přihlašovatele, tj. nezapsaného slovního označení ve znění TP Pohoda, neboť se jedná o odlišné právní instituty. V řízení o námitkách podle je rozhodné zjištění, zda je přihlašované označení shodné či podobné s prioritně starší namítanou , zda je přihlášeno pro shodné nebo podobné výrobky a služby, pro něž je zapsána namítaná a zda tedy existuje na straně veřejnosti pravděpodobnost záměny. Z konstatování, že subjekt je uživatelem nezapsaného označení pro určité výrobky či služby v žádném případě automaticky nevyplývá právo na zápis tohoto označení, resp. na ochranu přihlášky tohoto označení proti námitkám na základě prioritně starší pro takovéto výrobky do rejstříku .

Žalovaný žádal, aby soud žalobu zamítl.

Soud o věci jednal postupem podle bez nařízení ústního jednání, neboť účastníci takový postup akceptovali.

Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Soud při přezkumu zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí postupoval v souladu se závěry rozšířeného senátu NSS ve věci č.j.: 8 As 37/2011-154 tak, že závěry správního orgánu o otázce zaměnitelnosti podle přezkoumal v rámci námitek uplatněných v žalobě v plném rozsahu.

Při posouzení soud vyšel z následující právní úpravy:

Podle ustanovení , g) v rozhodném znění přihlašované označení se nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu (dále jen "námitky")

vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou,

g) uživatelem nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, které je shodné s přihlašovaným označením nebo je mu podobné, pokud označení nemá místní dosah a právo k tomuto označení vzniklo před dnem podání přihlášky.

Podle ustanovení téhož zákona zjistí-li , že přihlašovaná ochranná známka nezasahuje do zákonem chráněných starších práv třetích osob uvedených v , námitky zamítne.

Žalobce namítal nesprávnost posouzení podobnosti, resp. pravděpodobnosti záměny přihlašovaného a již zapsaného označení namítajícího, jakož i seznamu a služeb výrobků v jednotlivých přihlašovaných třídách se seznamem, pro který má namítající známku zapsánu. Nesouhlasil s posouzením pravděpodobnosti záměny Úřadem a žalovaným bez zohlednění toho, jak jsou reálně zapsané služby namítajícím poskytovány, a tvrdil, že žalovaný své závěry o pravděpodobnosti záměny založil na příliš extenzivním výkladu působení přihlašovaného a zapsaného označení na průměrného spotřebitele. Namítal, že v řízení o přihlášce nedošlo v rámci věcného průzkumu k jejímu zamítnutí podle pro kolizi se starší známkou, kolize tak nebyla na první pohled zřejmá a námitky namítatele měly být posuzovány podle jejich obsahu, tj. s přihlédnutím k výrobě a distribuci tištěného magazínu s televizním programem v souvislosti s kterým namítající má známku zapsánu a takto jí využívá. Obsah námitek je určující k výběru okruhu průměrných spotřebitelů, u kterých má být vliv působení označení předjímán, včetně pravděpodobnosti záměny. Žalovaný nevzal v potaz grafické provedení známky namítajícího, který je pro okruh spotřebitelů určující. Žalobce byl přesvědčen, že průměrný spotřebitel namítajícího – čtenář magazínu, inzerent magazínu je schopen odlišit vydavatele tištěného magazínu od jiného subjektu, tj. žalobce, jehož činu se rovněž dotýká tzv. televize, ale vykonává v této oblasti činnosti specifické.

Námitky nejsou důvodné. Z obsahu spisového materiálu, odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů, jakož i písemného vyjádření žalovaného k podané žalobě vyplynulo, že přihlašované slovní označení TP POHODA s právem přednosti ode dne 3. 6. 2009 bylo dne 11. 11. 2009 zveřejněno pro seznam služeb zatříděných do třídníku č. 35, 38 a 41. Namítaná barevná kombinovaná ochranná známka TV pohoda s právem přednosti ode dne 22. 6. 2005 byla zapsána dne 11. 3. 2008 do tříd č. 9, 16, 35, 40 a 41 v tomto vyobrazení

[OBRÁZEK]

pohoda

Z uvedeného vyplývá, že namítaná má dřívější právo přednosti než přihlašované a je tedy ve smyslu starší ochrannou známkou. Při posouzení shodnosti/podobnosti podle a žalovaný vyšli z obecných zásad a rozhodovací praxe a posoudily je z hlediska vizuálního, fonetického, sémantického a celkového dojmu, jakým označení působí na spotřebitele s tím, že rozhodující pro konstatování pravděpodobnosti záměny může být i podobnost v jediném aspektu. Pravděpodobnost asociace přihlašovaného označení se starším označením či znamená vyvolání představy o souvislosti přihlašovaného označení se starším označením či ochrannou známkou. Obecně vzali v úvahu, že označení i ochranné známky se posuzují především z hlediska průměrného spotřebitele.

Soud plně přisvědčuje posouzení Úřadu a žalovaného podle , kdy vyšli ze skutečnosti, že přihlašované slovní označení sestává z dvojice písmen TP, za nimiž následuje slovní prvek POHODA, označení je bez grafické úpravy. Naproti tomu namítaná barevná kombinovaná sestává z dvojice výrazných, tučně provedených, červených písmen TV velké abecedy uspořádaných vedle sebe tak, že první písmeno T částečně překrývá horní počáteční část písmena V, přičemž obě písmena TV jsou opatřena bílou konturou a vpravo od písmen TV je situován méně výrazný slovní prvek „pohoda“, napsaný podstatně menšími tučnými bílými, mírně doprava nakloněnými písmeny malé tiskací abecedy se šedivou konturou.

Z vizuálního hlediska obě označení obsahují první písmeno T a slovní prvky POHODA/pohoda a liší se pouze druhými písmeny P a V a grafickým a barevným provedením písmen u namítané . Vzhledem k tomu, že přihlašované označení je přihlašováno jako slovní, lze je užívat v jakémkoli typu, velikosti, barevném provedení či grafickém ztvárnění písma, pokud nemění jeho rozlišovací způsobilost, tedy i v podobném provedení jako je namítaná . Shoda slovního prvku porovnávaných označení a první hlásky „T“ může navozovat dojem spojitosti přihlašovaného označení s namítanou . Rozdíl v označení spočívající v písmeni P, resp. V, tedy nezpůsobuje výrazně odlišný vizuální dojem, aby zajistil odlišení obou porovnávaných označení v potřebném rozsahu. Porovnávaná označení soud proto považuje za vizuálně podobná.

Soud shledal podobnost i z fonetického hlediska, neboť označení budou pravděpodobně vyslovována „té-vé“, resp. „té-pé“ „po-ho-da“ a při pravidelném důrazu na první slabiku „té“ tak druhá slabika zanikne nebo bude přeslechnuta. Rozdíl ve druhém písmeni tak nezaručuje dostatečně odlišný sluchový vjem porovnávaných označení.

Podle stanoviska soudu jsou si porovnávaná označení podobná i ze sémantického hlediska, neboť s ohledem na shora uvedené závěry o nedostatečné distinktivitě počátečních písmen přihlašovaného označení „TP“ a namítaného označení „TV“ bude průměrný spotřebitel vnímat zejména slovní výraz POHODA/pohoda a za situace, kdy zpravidla nebude mít možnost porovnávat označení vedle sebe a musí se spoléhat na paměťovou stopu, nebude mít odlišný význam zkratek „TV“ a „TP“ podstatný vliv.

Také z hlediska celkového dojmu lze s ohledem na shora uvedené závěry považovat porovnávaná označení za podobná. Pro případ shodných/podobných výrobků a služeb proto existuje nebezpečí jejich záměny či asociace.

a žalovaný nepochybili ani při posouzení shodnosti/podobnosti výrobků a služeb, pro které byla žalobcova známka přihlášena ve vztahu k namítané . Soud nesdílí žalobcovo stanovisko o extenzivním výkladu žalovaného stran působení přihlašovaného a zapsaného označení na průměrného spotřebitele, neboť i žalovaný vzali v úvahu všechny aspekty, které jsou při posouzení relevantní, jakož i účel a užití, pro něž jsou výrobky/služby určeny. V souladu se zákonem a jeho ustanovením při posouzení shodnosti/podobnosti výrobků a služeb po vznesených námitkách majitele starší podle nezjišťovali skutečné užívání/neužívání namítané , neboť to je předmětem jiného řízení ( ). totiž zkoumá výrobky/služby tak, jak jsou vedeny v seznamech výrobků a služeb, nikoli jak jsou reálně poskytovány, neboť mezinárodní třídění výrobků/služeb bylo vytvořeno pouze pro administrativní účely a je tak nerozhodné, zda jsou či nikoli výrobky/služby zařazeny do stejné nebo odlišné třídy třídníku. Významné je, zda existuje pravděpodobnost, že by k záměně přihlašovaného označení a namítané starší u průměrného spotřebitele mohlo dojít. Za podobné výrobky/služby jsou pokládány ty, u nichž spotřebitelé mohou předpokládat, že jsou produkovány či poskytovány vlastníkem starší .Neobstojí proto námitka žalobce stran nesprávnosti úvahy Úřadu a žalovaného a tvrzení žalobce, že měl a žalovaný zkoumat pravděpodobnost záměny porovnávaných s přihlédnutím k výrobě a distribuci výrobků/služeb namítané .

a žalovaný se rovněž nedopustili extenzivního výkladu pravděpodobnosti záměny, neboť jsou povinni ze zákona zkoumat, zda přihlašovaná nezasahuje do práv, pro které je namítaná v třídníku zapsána, tedy pro celý seznam zapsaných výrobků a služeb. Je tomu tak proto, že posuzování pravděpodobnosti záměny se provádí vždy s ohledem na namítanou jako celek. a žalovaný shledali podobnost, nikoli shodnost v seznamech výrobků/služeb porovnávaných a proto o věci právem uvážili v širších souvislostech. a žalovaný posuzovali u porovnávaných výrobky/služby zapsané ve třídě 35, 38, 16 a 41 třídníku. U třídy 35 žalobce jako přihlašovatel žádal ochranu pro služby „reklamní, inzertní a propagační činnost prostřednictvím sítě elektronických komunikací a pronájem informačních míst v souvislosti s provozováním televizního vysílání“. Oproti tomu starší namítaná osoby zúčastněné na řízení má chráněné služby „reklamní, inzertní a propagační činnost, informační servis“, obojí ve třídě 35. Soud přisvědčuje žalovanému, že služby zapsané pro starší namítanou jsou obecnější a v tomto smyslu nadřazené přihlašovaným službám, náleží do shodné oblasti spotřeby, byť přihlašované služby souvisí s „provozováním televizního vysílání“, které je podmíněno udělením licence. Je přitom nerozhodné, zda namítatel služby chráněné Úřadem v plném rozsahu užívá, reálně poskytuje, neboť v řízení podle pouze zkoumá, jak již bylo uvedeno shora, zásah přihlašované do chráněných práv zapsaných pro starší namítanou . Proto z důvodů, pro které , žalovaný a nyní soud shledali podobnost porovnávaných označení ochranných známek, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti přihlašované a starší ochranné známky.

Také služby přihlášené žalobcem jako „šíření, výměna nebo získávání zpráv a informací, šíření časopisů, periodik, knih, audio nebo audiovizuálních děl prostřednictvím sítě elektronických komunikací, zejména internetu, pomocí satelitu“ zapsané ve třídě 38 třídníku jsou podobné se službami namítané „nakladatelská, vydavatelská činnost v oboru zábavních, odborných, zpravodajských a vzdělávacích tiskovin, publikací, zpráv a informací, zvukových, textových a audiovizuálních nosičů, obstaravatelská a zprostředkovatelská činnost v tomto oboru“ zapsané ve prospěch namítané ve třídě 41 třídníku, neboť se jedná o služby sloužící stejnému účelu, spadající do stejné oblasti spotřeby, jejíchž předmětem je vydávání a šíření zpráv, informací a publikací. Stejně jako v předchozím posouzení shodnosti/podobnosti služeb ve třídě 35, i zde platí, že služby namítané jsou charakterizovány obecně, naproti tomu šíření přihlašovaných služeb žalobcem je zaměřeno na elektronickou komunikaci, zejména prostřednictvím internetu a satelitu. Stejně tak jako a žalovaný i soud spatřuje podobnost těchto přihlašovaných služeb k výrobkům namítané „tiskoviny všeho druhu, periodický a neperiodický tisk, zejména časopisy, noviny, knihy“ zařazených ve třídě 16 třídníku, neboť s nimi přihlášené služby přímo souvisí a na straně veřejnosti je možná pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou namítatele.

K obdobnému závěru soud ve shodě s Úřadem a žalovaným dospěl při posouzení přihlášených služeb „televizní vysílání zábavných, vzdělávacích, výchovných, soutěžních, diskusních a informačních pořadů, telematika, služby na internetu, související s televizním vysíláním“ ve třídě 38 třídníku a „organizační a technické zabezpečování televizního vysílání – v rámci této třídy, televizní zpravodajství, TV produkce, filmová produkce“ ve třídě 41 třídníku ve vztahu ke službám namítané „produkční a agenturní činnost v oblasti zábavy, kultury a výchovy, pořádání zábavních soutěží, zájmových klubů a společenských akcí“, tedy se službami, které jsou svým charakterem obecněji formulované, avšak jsou nabízeny ke stejnému účelu, jako služby přihlašované, jež jsou blíže specifikovány a dávány do souvislosti s televizním vysíláním či televizní a filmovou produkcí. Za logický soud považuje závěr Úřadu a žalovaného, že spojení hlásek „TV“ v namítané , které zná veřejnost jako hovorové označení televize či televizního vysílání bude u průměrného spotřebitele asociovat byť obecněji formulované služby namítané , mající podobnou povahu a které jsou nabízeny ke stejnému účelu. Byť jsou přihlašované služby blíže vymezeny ve třídě 38 a 41 třídníku oproti obecně formulovaným službám namítané , jsou si služby porovnávaných povahou a způsobem uskutečnění podobné. Neobstojí přitom poukaz žalobce na grafické provedení známky namítajícího, že je průměrný spotřebitel schopen odlišit vydavatele tištěného magazínu od žalobce, jehož činnost se dotýká tzv. televize, ale vykonává v této oblasti specifické činnosti, neboť namítající s ohledem na obecně charakterizované služby, chráněné namítanou může své označení užívat i v rozsahu tzv. specifických činností žalobce.

a žalovaný právem uplatnili v této souvislosti rozhodnutí ESD ve věci Canon, neboť shledali vysoký stupeň podobnosti označení porovnávaných s menší podobností jejich výrobků/služeb, kdy je menší podobnost mezi výrobky a službami kompenzována větším stupněm podobnosti porovnávaných označení.

Nerelevantní je pro řízení o námitkách podle tvrzení žalobce, že s ohledem na výsledky věcného průzkumu přihlášky podle bylo na místě posuzovat pravděpodobnost záměny s přihlédnutím k výrobě a distribuci tištěného magazínu s televizním programem, v souvislosti s kterým má namítající známku zapsánu a užívá ji. Jak již bylo shora uvedeno je řízení podle zaměřeno na posouzení shodnosti/podobnosti porovnávaných a požadavky, které jsou kladeny na přihlášku v rámci věcného průzkumu ve smyslu téhož zákona se v námitkovém řízení ve smyslu neužije. Předmětem posouzení podle je zápisná nezpůsobilost přihlašované , nikoli nezpůsobilost zápisu přihlašované na základě námitek vlastníka starší ochranné známky. K tomu soud poukazuje na rozsudek zdejšího soudu ve věci sp. zn. , kde dospěl k závěru, že „absolutním důvodem zápisné nezpůsobilosti přihlašovaného zakotveným v , který je oprávněn zohlednit z moci úřední je shoda (nikoli podobnost) se starší známkou a to shoda jak v označení, tak v nárokovaných výrobcích či službách. Z moci úřední tedy nelze přihlašovanému označení vytýkat zápisnou nezpůsobilost spočívající v pouhé podobnosti se starší . Jestliže při věcném průzkumu nezjistí absolutní důvody zápisné nezpůsobilosti přihlašovaného označení, které jsou vymezeny v a , jeho povinností přihlášku zveřejnit ve věstníku. To pak nebrání majiteli starší brojit proti zápisu přihlašovaného označení námitkami ve smyslu ve spojení s , jak je tomu v projednávané věci.“

Z důvodu předně uvedených soud neshledal příliš extenzivním ani výklad Úřadu a žalovaného stran přihlašovaného seznamu služeb ve třídě 38 a 41, ve vztahu k výrobkům/službám namítané ve třídě 41, v souvislosti s níž žalobce poukazoval na závěr správních orgánů odůvodněný stejným účelem. Při nahlédnutí do odůvodnění rozhodnutí Úřadu a žalovaného však soud zjistil, že podobnost výrobků/služeb porovnávaných nebyla vyargumentována pouze „stejným účelem“, ale i dalšími okolnostmi jako je povaha výrobku a služeb, jejich charakteristika, vzhled, fyzické vlastnosti nebo jiné shodné vlastnosti, obvyklý původ, spotřebitelské zvyky, obvyklý způsob prodeje či poskytování s přihlédnutím k tomu, že je nerozhodné, zda k záměně přihlašovaného označení se starší , resp. výrobků/služeb jimi označených ve skutečnosti na straně veřejnosti došlo, neboť postačuje pouze pravděpodobnost asociace přihlašované se starší namítanou známkou.

Důvodem pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí nemohlo být ani tvrzení žalobce o vadném postupu žalovaného, který tím, že vyhověl námitkám v plném rozsahu, zjednal namítajícímu neočekávanou výhodu a popřel smysl a účel rozhodnutí, které dříve vydal, ze kterého pro žalobce vyplývalo určité právní postavení a očekávání, že namítající nebude požívat známkoprávní ochrany k označení TP Pohoda či označení jemu podobnému pro služby ve třídě 38, které by souvisely s televizním vysíláním. Je tomu tak proto, že na řízení podle , v němž se zabývá na základě námitek vlastníka starší ochranné známky existencí pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti, nemůže mít vliv dřívější užívání nezapsaného slovního označení přihlašovatele ve znění TP Pohoda, resp. Obchodní firmy TP Pohoda s.r.o., neboť uživateli takového nezapsaného označení pro určité výrobky/služby bez dalšího nevyplývá právo na zápis tohoto označení, resp. na ochranu přihlášky tohoto označení proti námitkám vlastníka prioritně starší pro stejné výrobky do rejstříku . Jak již bylo uvedeno shora je pro řízení podle rozhodné zjištění, zda je přihlašované označení shodné/podobné prioritně starší a zda je přihlášeno pro shodné/podobné výrobky a služby, pro něž je starší namítaná zapsána, a zda tedy na straně veřejnosti existuje pravděpodobnost záměny. Soud znovu přisvědčuje důvodům, které žalovaný uvedl ve svém rozhodnutí, kde konstatoval, že dřívější přihlašovatelem užívané označení, resp. obchodní firma TP Pohoda, s. r. o., nemá žádný vliv zkoumání pravděpodobnosti záměny přihlašovaného označení TP Pohoda s namítanou ochrannou známkou ve znění TV pohoda. Řízení vedené na základě námitek namítajícího podle je odlišné od řízení o námitkách podle téhož zákona a žalobcův poukaz na ustanovení tak neobstojí. Irelevantní je i námitka žalobce, že namítajícímu nesvědčí, s ohledem na předchozí řízení vedená u Úřadu v jiné věci, právo čehokoli namítat a pokud se tak stane, že musejí být jeho námitky zamítnuty. Podle stanoviska soudu se jedná o jiné řízení, při němž dochází k použití jiných právních institutů. K tomu soud poukazuje na rozsudek MS v Praze ve věci sp. zn. , podle kterého „podstatou řízení o námitkách uplatněných podle , o ochranných známkách, je výlučně posouzení střetu mezi přihlašovaným označením a starší namítanou ochrannou známkou, která patří subjektu, jenž námitky podal. V tomto námitkovém řízení proto průmyslového vlastnictví nemůže jakkoliv přihlížet k jiným ochranným známkám ve vlastnictví přihlašovatele, neboť ty nemohou nijak ovlivnit jeho závěr o existenci či neexistenci pravděpodobnosti záměny mezi přihlašovaným označením a namítanou starší ochrannou známkou na straně veřejnosti.“

Na základě shora uvedených skutečností soud proto nedůvodnou žalobu podle ustanovení zamítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením Žalobce neměl ve věci úspěch, žalovanému správnímu orgánu, který byl úspěšný, však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.

O nákladech osoby zúčastněné na řízení bylo rozhodnuto podle ust. věty prvé Osobě zúčastněné na řízení nebyla uložena soudem žádná povinnost.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud.

V Praze dne 29. května 2015

JUDr. Ivanka Havlíková, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Veronika Brunhoferová