Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 196/2014 - 47

- 48

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobců: a) A. H. a b) H. H., proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2014, č. j. – 18,

t a k t o :

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 5. 12. 2014 doručena kasační stížnost žalobce a) (dále jen „stěžovatel“) směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2014, č. j. – 18, jímž krajský soud odmítl podání označené jako žaloba stěžovatele a žalobkyně b) pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2014, č. j. - 15. V kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že v řízení u Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. nejednali zákonní soudci a označil celý senát za podjatý. Stěžovatel dále namítal nesprávné označení žalovaného krajským soudem a nepřesné vyjádření I. výroku napadeného usnesení. Stěžovatel dále tvrdil, že mělo být konáno „veřejné zasedání“ soudu, neboť nesouhlasil s postupem dle Stěžovatel krajskému soudu rovněž vytkl, že svévolně překrucuje zákony a stejně tak i obsah stěžovatelovy žaloby mimo jiné tím, že odmítl jeho žalobu pro zmatečnost jako nepřípustný návrh podle , aniž by podání stěžovatele zaslal příslušnému úřadu či jej poučil, kam má toto své podání zaslat. Závěrem stěžovatel žádal o nařízení jednání, neboť nesouhlasí s projednáním věci bez jednání.

Jelikož stěžovatel při podání kasační stížnosti nesplnil svou poplatkovou povinnost a rovněž nedoložil splnění podmínky dle (předložením plné moci udělené jím advokátu nebo předložením dokladu o stěžovatelově vysokoškolském právnickém vzdělání), vyzval jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 10. 12. 2014, č. j. – 22, ve stanovené lhůtě k zaplacení soudního poplatku a předložení plné moci udělené advokátovi nebo předložení dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání.

V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 12. 2014 stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl, aby mu soud ustanovil zástupce pro řízení o kasační stížnosti. V žádosti uvedl, že je dlouhodobě nezaměstnaný a nemá žádné finanční příjmy. Dále sdělil, že v této věci jedná ve smyslu d a je tím zbaven poplatků za právní služby, soudního poplatku či dalších výloh.

Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti usnesením ze dne 19. 3. 2015, č. j. – 37, zamítl, neboť dospěl k závěru, že se v případě kasační stížností stěžovatele jedná o zjevně neúspěšný návrh. Zároveň Nejvyšší správní soud v témže usnesení stěžovatele opětovně vyzval, aby ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek a předložil plnou moc udělenou advokátovi. Stěžovatel byl mimo jiné poučen o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví.

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2015, č. j. – 37, bylo stěžovateli doručeno v souladu s ve spojení s marným uplynutím úložní doby dne 3. 4. 2015. Týdenní lhůta k zaplacení soudního poplatku tak uplynula dne 10. 4. 2015. V takto stanovené lhůtě ani později však stěžovatel soudní poplatek nezaplatil. Dne 10. 4. 2015 Nejvyšší správní soud obdržel pouze podání stěžovatele, v němž se stěžovatel domáhal zrušení tohoto usnesení a vrácení věci k dalšímu řízení a rozhodnutí. Namítal, že uvedené usnesení je zmatečné, neboť bylo rozhodováno tajně bez stěžovatele, nerozhodoval zákonný soudce, účastník v řízení neměl procesní způsobilost a nebyl zastoupen, rozhodoval vyloučený soudce a přísedící a bylo rozhodnuto v neprospěch stěžovatele zneužitím pravomocí.

K tomu Nejvyšší správní soud v této souvislosti uvádí, že proti uvedenému usnesení nejsou žádné opravné prostředky přípustné, o čemž byl stěžovatel přímo v jeho textu poučen. Uvedené námitky jsou ostatně značně obecné a ne zcela srozumitelné. Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho úřední činnosti taktéž známo, že stěžovatel totožné námitky vznáší opakovaně, aniž by je jakkoliv blíže odůvodnil (viz např. řízení vedená před zdejším soudem pod sp. zn. či sp. zn. ). Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud poznamenává, že v řízení o kasační stížnosti je dle zpravidla rozhodováno bez jednání i ve věci samé, natožpak v usnesení procesní povahy, jímž byly zamítnuty žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a jeho návrh na ustanovení zástupce. Ve věci rozhodoval předseda senátu, jemuž byla věc přidělena v souladu s platným rozvrhem práce. O složení senátu byl stěžovatel informován sdělením Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2014, č. j. – 24, a byl současně poučen o možnosti vznést námitku podjatosti v propadné lhůtě jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl. Uvedené sdělení bylo stěžovateli doručeno dne 17. 12. 2014. Ve stanovené lhůtě ovšem stěžovatel námitku podjatosti neuplatnil a ani nyní neuvádí žádné důvody, v nichž by podjatost některého z členů senátu měla spočívat. Nyní uváděnou námitku je tedy třeba považovat v prvé řadě za opožděnou a k takovéto námitce Nejvyšší správní soud dle nepřihlíží. Je však možné poznamenat, že i kdyby námitka podjatosti byla vznesena včas, neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, z nichž stěžovatel podjatost dovozuje. Ve vztahu k námitce chybějícího právního zastoupení Nejvyšší správní soud připomíná, že stěžovatele opakovaně upozornil, že dle musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, a vyzval jej, aby předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Skutečnost, že tak stěžovatel neučinil, tedy nelze klást za vinu zdejšímu soudu.

Podle , o soudních poplatcích (dále jen „“) vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Jak již bylo řečeno, Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 19. 3. 2015, č. j. – 37, ani později poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč neuhradil. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než řízení o kasační stížnosti podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s zastavit.

S ohledem na skutečnost, že stěžovatel rovněž soudu ve stanovené lhůtě nedoložil, že je zastoupen advokátem, lze dodat, že nesplnění této podmínky řízení ( ) by bylo důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti, pokud by nebylo toto řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno.

Pro úplnost se Nejvyšší správní soud vyslovuje k dalším bodům, jež stěžovatel uplatňoval ve svém podání ze dne 5. 12. 2014 nad rámec předmětné kasační stížnosti. Jednalo se o námitku podjatosti vznesenou proti soudcům krajského soudu, konkrétně JUDr. Davidu Rausovi, Mgr. Kateřině Kopečkové a Mgr. Petru Šebkovi, kteří rozhodovali ve věci napadené kasační stížností, a dále o podnět ke kárnému řízení proti výše uvedeným soudcům.

V případě vznesené námitky podjatosti vzhledem k tomu, že řízení před krajským soudem již bylo ukončeno, nelze již samostatně rozhodovat o podjatosti či nepodjatosti soudců, kteří ve věci již rozhodli. Namítá-li účastník řízení podjatost soudce, může tak učinit pouze ve lhůtě stanovené ve výše citovaném , navíc pouze do doby, než je ve věci rozhodnuto. Podal-li stěžovatel námitku až poté, kdy dotčení soudci rozhodli, nemůže Nejvyšší správní soud ex post samostatně zkoumat oprávněnost takové námitky, popř. soudce, který již rozhodnutí ve věci vydal, z řízení vyloučit; stěžovatelovým tvrzením o podjatosti soudců krajského soudu by se Nejvyšší správní soud mohl zabývat pouze jako jednou z uplatněných kasačních námitek vůči napadenému usnesení krajského soudu, a to ovšem toliko v případě, že by posuzoval kasační stížnost meritorně. To se však nestalo, neboť řízení o kasační stížnosti musí být pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno.

Co se týče podnětu k zahájení kárného řízení s výše uvedenými soudci kárného soudu, zdejší soud již stěžovatele opakovaně poučil, že oprávněným navrhovatelem ve smyslu , o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, jsou pouze prezident republiky, ministr spravedlnosti, předseda soudu, u něhož daný soudce působí, či předseda soudu vyššího stupně jednajícího ve věcech patřících do téže věcné příslušnosti. Řízení o kárné odpovědnosti soudce tedy není oprávněn iniciovat ani kárný senát Nejvyššího správního soudu, ani občan, který s činností soudce nesouhlasí. Pokud se tedy stěžovatel domnívá, že by kárné řízení mělo být zahájeno, může se se svým podnětem obrátit na některého z možných kárných navrhovatelů, jak jsou uvedeni v citovaném ustanovení

Jelikož bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, nemá podle ve spojení s žádný z účastníků právo na náhradu jeho nákladů.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (, ).

V Brně dne 20. dubna 2015

JUDr. Jakub Camrda

předseda senátu