Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 A 189/2014 - 17

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové

a soudců JUDr.Jitky Hroudové a Mgr.Marka Bedřicha v právní věci žalobce: M. I. I. A. El-

R., bytem Z., P 4, zastoupen Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Ječná 7/548,

Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, Nad

Štolou 3, pošt.schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu proti

nečinnosti správního orgánu

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal ochrany nečinnosti

správního orgánu v řízení o zrušené povolení k trvalému pobytu na území České republiky.

Uvedl, že řízení bylo zahájeno již dne 31.10.2013, v zákonné 30 denní lhůtě nabylo

rozhodnuto. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vyhověla žádosti žalobce a

dne 29.9.2014 přikázala žalovanému, aby vydal rozhodnutí do 30 dnů. Tato lhůta marně

uplynula a dosud není rozhodnuto. Navrhl, aby soud uložil žalovanému vydat rozhodnutí do

30 dnů od právní moci rozsudku.

pokračování 2 11A 189/2014

Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že správní orgán nezůstal nečinným,

činil úkony v přiměřených lhůtách, dne 21.1.2015 bylo rozhodnuto, proti tomuto rozhodnutí

bylo podáno odvolání. Navrhl zamítnutí žaloby.

Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že dne 31.10.2013 bylo zahájeno řízení o

zrušení povolení žalobce k trvalému pobytu na území České republiky. Dne 29.9.2014 pod

č.j. MV-124731-2/SO-2014 rozhodla Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců tak,

že přikázala žalovanému, aby vydal rozhodnutí do 30 dnů. Rozhodnutí vydal žalovaný dne

21.1.2015 pod č.j. OAM-2453-49/ZR-2013, tímto rozhodnutím povolení žalobce k trvalému

pobytu zrušil.. Uvedené rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobce dne 22.1.2015

Z výše uvedeného obsahu spisového materiálu vyplývá, že v předmětné věci žalovaný správní orgán již rozhodl.

Řízení o žalobách na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je upraveno

v ustanoveních až , , ve znění pozdějších

předpisů (dále jen „ “). V těchto ustanoveních jsou stanoveny podmínky pro podání

žaloby, náležitosti žaloby a možný způsob rozhodnutí soudem. V případech, kdy se soud

zabývá otázkou důvodnosti žaloby z hlediska věcného, pak z ustanovení

vyplývá, že soud rozhoduje na základě skutkového stavu, zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

Podle soud v případě, je-li návrh důvodný, uloží rozsudkem správnímu

orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne

však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Podle soud žalobu zamítne,

není-li důvodná.

Z ustanovení a odst. 3 vyplývá, že v případě věcného posuzování

žaloby může soud rozhodnout rozsudkem buď tak, že uloží správnímu orgánu vydat

rozhodnutí nebo osvědčení se stanovením přiměřené lhůty nebo tak, že žalobu zamítne.

Zamítnutí žaloby je vázáno na nedůvodnost podané žaloby. Žalobu je nutno považovat za

nedůvodnou také tehdy, bylo-li rozhodnutí nebo osvědčení do doby, než soud ve věci rozhodl,

již správním orgánem vydáno. Tomuto výkladu svědčí i samotné znění ustanovení § 81 odst.

2 a odst. 3 , ze kterých vyplývá, že jiný způsob rozhodnutí, je-li rozhodováno ve věci

samé, soudu nepřísluší. Soud tedy buď může uložit správnímu orgánu povinnost vydat

rozhodnutí či osvědčení nebo musí žalobu zamítnout. V případě, že rozhodnutí nebo

osvědčení v mezidobí správní orgán vydal, je pojmově vyloučeno, aby mu soud rozsudkem

uložil toto rozhodnutí vydat a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu, neboť rozhodnutí bylo již

správním orgánem vydáno. Pak nezbývá, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Ochrana

práv žalobce spočívá v přijetí rozsudku, kterým by soud uložil správnímu orgánu zjednat

nápravu, tedy vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Účelem žaloby na ochranu proti nečinnosti

není konstatování, zda k nečinnosti správního orgánu došlo či nikoliv.

Vzhledem k tomu, že ze správního spisu vyplývá, že ve věci bylo již rozhodnuto,

nelze žalovanému uložit, aby o této žádosti rozhodl. Proto soud žalobu podle § 81 odst. 3

zamítl. Je vhodné poznamenat, že ze spisového materiálu je zřejmé, že zástupci žalobce bylo

pokračování 3 11A 189/2014

rozhodnutí žalovaného správního orgánu doručeno 22.1.2015, na skutečnost, že bylo rozhodnuto však nebylo žádným procesním úkonem nereagováno.

Výrok o nákladech v řízení je odůvodněn ustanovením , žalobce

neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Podle § 51 odst.

1 soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci řízení k výzvě soudu nevyjádřili

s takovýmto postupem výslovný nesouhlas, má se tedy za to, že s rozhodnutím bez nařízení

jednání souhlasí.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se

sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se

dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na

sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě

obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,

v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo

rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li

stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské

právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro

zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho

internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 27. dubna 2015

JUDr.Hana Veberová v.r.

předsedkyně senátu