Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
2 Ad 83/2014 - 19.pdf
PDF · 0 B
No categories available
2 Ad 83/2014 - 19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce K. H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 12. 2014 čj. X, t a k t o :
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 8. 12. 2014 čj. X se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci.
(1) Žalobou doručenou dne 16. 12. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 8. 12. 2014 čj. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 10. 2014 čj. X, kterým byla snížena žalobci od 2. 12. 2014 výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 50 % a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.
(2) Žalobce v žalobě namítal, že s rozhodnutím nesouhlasí, jeho zdravotní stav odpovídá invaliditě plné a byl posouzen chybně. Žalobci je 37 let a v patnácti létech mu lékaři zjistili srdeční onemocnění – hypertrofickou obstrukční kardiopatii. Byl sledován na Interním oddělení České Budějovice primářem MUDr. Vamberou. Zdravotní stav se nelepšil, a proto byl poslán do Prahy k doc. G. Musel ukončit sportování a zdravotní stav byl stále horší. V roce 1996 mu byl inplantován kardiostimulátor. Ani tento způsob nevedl ke zlepšení, a proto v roce 1997 dostal plný invalidní důchod. Vyučil se truhlářem, ale v pracovní schopnosti byl stále omezený. Nemůže vyjít do prvého či druhého patra, zadýchává se, má bušení srdce, tlak na prsou. Užívá vysoké dávky léků a má celkovou slabost. Na tyto skutečnosti nebyl brán zřetel. Již jednou mu byl v minulosti odebrán invalidní důchod a poté byl nucen nastoupit do zaměstnání jak strážný, kde pracoval necelý měsíc a poté byl čtyři měsíce v pracovní neschopnosti, neboť mu zdravotní stav práci neumožnil. Proto mu byl poté invalidní důchod III. stupně vrácen a od té doby nepracuje. K žalobě přiložil lékařské zprávy z echokardiografického vyšetření z 20. 10. 2014. Navrhl zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.
II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu
(3) Žalovaný správní orgán uvedl, že ve věci navrhuje provést důkaz posudkem příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , v platném znění, která znovu dostatečně a objektivně posoudí zdravotní stav žalobce. Rozhodnutí bylo ponecháno na úvaze soudu.
III. Obsah správních spisů
(4) Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích dne 14. 10. 2014, který při konstatované diagnóze obstrukční hypertrofická kardiomyopatie – V02 – 13,9 ml, tolerovaná zátěž 0,873 W/kg. st. NYHA III, implantace kardiostimulátoru dne 30. 12. 1996, alergická rhinokonjunktivitida, obezita I. stupně, porucha tukového metabolismu určil, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá stavům uvedeným v kapitole IX, oddíl A, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. , pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Vzhledem k ustanovení § 3 odst. 2 téže vyhlášky, byla zvýšena tato hodnota o 10 % na celkových 50 %. Na základě posouzení zdravotního stavu žalobce bylo vydáno rozhodnutí dne 29. 10. 2014, kterým byla od 2. 12. 2014 žalobci snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invaliditu pro II. stupeň právě s odkazem na posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice. Proti rozhodnutí podal žalobce dne 4. 11. 2014 odvolání, které bylo posouzeno jako námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek vydané rozhodnutí a dospěla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě vypracovaným dne 20. 11. 2014 bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezoval jeho fyzické schopnosti a měl vliv na pokles pracovní schopnosti, nejednalo se však již o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, ale jednalo se o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, neboť pokles pracovní schopnosti činil 60 %.
(5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 7. 3. 2015 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení hepertrofická kardiomyopatie se středně těžkým poklesem výkonnosti, st. NYHA III, spiroergometrické vyšetření zjistilo W02 13,9 ml, tolerovaná zátěž byla 0,873 W/kg. V klidu nebyla prokázána obstrukce ve výtokovém traktu levé srdeční komory, ale vzhledem k výrazné snížené toleranci zátěže lze předpokládat dynamickou složku obstrukce, zvyšující se při zátěži. Vzhledem k výrazné dilataci levé síně, byla přítomna i diastolická dysfunkce levé komory srdeční, která se zřejmě na dušnosti také podílela (podrobněji viz ECHO kardio vyšetření). Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole IX, oddíl A, položka 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. , ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 50 – 60 % a komise tento pokles stanovila na 60 %. Komise zvolila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi žalobce bylo využito § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění a byla zvýšena horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 % na celkových 70 % míry poklesu pracovní schopnosti. Posudková komise na rozdíl od lékaře České správy sociálního zabezpečení hodnotila zdravotní postižení žalobce podle výše uvedené položky, neboť se jedná o hypertrofickou kardiomyopatii, nebyly zaznamenány závažné komorové poruchy srdečního rytmu. Vzhledem k opakovaně uvedenému postižení žalobce v odborném nálezu bylo dále prokázáno výrazné snížení tolerance zátěže a lze předpokládat i dynamickou složku obstrukce zvyšující se při zátěži, dále pak vzhledem k výrazné dilataci levé síně byla přítomna i diastolická dysfunkce levé komory srdeční, která se zřejmě na dušnosti také podílela a je proto vhodné zvolit položku 1c, která odpovídá středně těžkému poklesu výkonnosti. Žalobce nebyl schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Kontrolní lékařská prohlídka byla žalobci stanovena za 5 let, protože nelze vyloučit další pokrok v léčbě srdečních onemocnění s pozitivním funkčním dopadem na dané kardiální onemocnění. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. , ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, neboť pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce činil 70 %.
(6) Závěr komise vyslovila na základě vyšetření žalobce v komisi odborníkem z oboru kardiologie dne 17. 3. 2015 MUDr. D. N., na základě lékařského nálezu z kardiologického vyšetření MUDr. M. V., CSc., České Budějovice ze dne 22. 5. 2014, lékařského nálezu OL MUDr. V. Č., Borovany ze dne 25. 6. 2014, ze zprávy z spiroergometrického vyšetření MUDr. O. S., České Budějovice ze dne 23. 6. 2014 a zprávy z echokardiografického vyšetření MUDr. Š., České Budějovice ze dne 20. 10. 2014.
IV. Právní názor soudu.
(7) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále s. ř. s. s. ř. s. ) a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odst. 2 téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil bez jednání.
(8) Podle ustanovení § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti podle odst. 2 za a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvýše o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle
odst. 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem, znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle
odst. 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odst. 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odst. 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé pracovní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
(9) V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 8. 12. 2014,
čj. X, kterým byla snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně, a to od 2. 12. 2014. Stalo se tak s odkazem na posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích, podle kterého došlo k poklesu pracovní schopnosti žalobce o 50 %. V námitkovém řízení byl vypracován dne 20. 11. 2014 nový posudek o invaliditě, podle kterého pracovní schopnost žalobce poklesla o 60 %, a proto byl závěr prvostupňového orgánu potvrzen.
(10) Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 17. 3. 2015, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. , ve znění pozdějších předpisů a jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Komise totiž dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil celkem 70 %.
(11) Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce tak, že odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole IX, oddíl A, položka 1c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. , kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti. Zde je uvedeno rozmezí 50 až 60 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí zvolila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení tj. 60 % s přihlédnutím k tíži obtíží žalobce a tuto hranici zvýšila podle § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb. , v platném znění o maximálně možných dalších 10 % na celkovou hodnotu 70 % míry poklesu pracovní schopnosti (obdobná navýšení byla pravidelně opakovaně využita i při předchozích posouzeních lékaři Okresní správy sociálního zabezpečení). Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR České Budějovice hodnotila na rozdíl od lékaře České správy sociálního zabezpečení podle jiné položky, neboť se jedná o hypertrofickou kardiomyopatii, kde nebyly zaznamenány závažné komorové poruchy srdečního rytmu, ale již v odborném nálezu bylo prokázáno výrazné snížení tolerance zátěže a lze předpokládat i dynamickou složku obstrukce zvyšující se při zátěži a dále vzhledem k výrazné dilataci levé síně byla přítomna i diastolická dysfunkce levé komory srdeční, která se zřejmě na dušnosti také podílela. Bylo tedy vhodné zvolit položku 1c, která odpovídá středně těžkému poklesu výkonnosti. Žalobce nebyl schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Kontrolní lékařská prohlídka byla stanovena za 5 let, protože nelze vyloučit další pokrok v léčbě srdečních onemocnění s pozitivním funkčním dopadem na dané kardiální onemocnění.
(12) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobce je třeba hodnotit při horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro zdravotní postižení žalobce, a to s přihlédnutím k tíži jeho zdravotního postižení. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. , v platném znění a jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona a zároveň stanovila datum další kontrolní prohlídky z a 5 let. Závěr, který byl vysloven v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým byly zmítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, nebyl správný. V dané věci byl zdravotní stav žalobce, který byl zjištěn na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR hodnocen poklesem pracovní schopnosti celkově o 70 % a tudíž odůvodňoval u žalobce invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Komise vzala v úvahu veškeré doložené zprávy, zabývala se všemi onemocněními žalobce. Žalobce byl v komisi vyšetřen odborným lékařem.
V. Závěr, náklady řízení
(13) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle § 78
odst. 1 s.ř.s. ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěrů, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě
III. stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
(14) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. , podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl sice ve věci úspěšný, avšak s ohledem na skutečnost, že soud rozhodl bez nařízeného jednání, mu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 27. dubna 2015
Samosoudkyně:
JUDr. Marie T r n k o v á v. r.
Za správnost vyhotovení:
Sládková Blanka