Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Ad 67/2014 - 44

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce Games tip s.r.o., se sídlem Vrchní 1557/39, Opava, zastoupeného JUDr. Ivo Hešíkem, advokátem se sídlem Lepařova 8, Opava, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce se sídlem Kolářská 451/13, Opava, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12.3.2014, č.j. 194/1.30/14/14.3, ve věci správního deliktu,

t a k t o :

I. V řízení se pokračuje.

II. Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 12.3.2014, č.j. 194/1.30/14/14.3 se z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11.228,- Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Ivo Hešíka, advokáta se sídlem Lepařova 8, Opava.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj ze dne 9.12.2013 č.j. 21111/10.71-Ku/13/14.3, jímž byla žalobci uložena pokuta 250 000,- Kč za správní delikt dle , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti).

Žalobce namítl v žalobě, že správními orgány nebyl správně zjištěn skutkový stav věci, poukázal na předložená čestná prohlášení zaměstnanců a na to, že nebyli vyslechnuti navržení svědci. Výši pokuty označil za likvidační.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K nevyslechnutým svědkům odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Řízení ve věci bylo přerušeno usnesením ze dne 4.7.2014, neboť u Ústavního soudu probíhalo řízení o návrhu na zrušení § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti. Po rozhodnutí Ústavního soudu tato překážka odpadla a krajský soud tedy pokračoval v tomto řízení.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( , , ve znění pozdějších předpisů - dále jen ) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Z obsahu správních spisů soud zjistil, že dne 12.2.2013 proběhla kontrola v herně Žabka v Opavě. Kontrolory vpustil dovnitř J. B., poté stál za pultem, uvedl, že tam vypomáhá 1-2x do měsíce, smlouvu nemá, odměnu nedostává, nechce ji, má důchod. Jednatel žalobce je jeho kamarád. Následujícího dne doložil jednatel žalobce dohodu o provedení práce uzavřenou s J. B. na rok 2013 a sdělil, že jmenovaný u něj pracuje od 2.1.2013. V průběhu řízení doložil žalobce správnímu orgánu dále čestná prohlášení K. P., T. P. a M. P.. K. P. uvedla, že pracovala v herně Žabka od ledna do května 2013 na dohodu o provedení práce, J.B. zná velice dobře osobně, v den kontroly nebyla přítomna, neví, proč J. B. nemohl předložit svou dohodu. T. P. uvedl, že dosud pracuje v herně Žabka na dohodu o provedení práce, J. B. zná, byl také zaměstnancem žalobce. M.P. uvedla, že je u žalobce zaměstnána v pracovním poměru, je odpovědná za administrativu, připravila i dohodu o provedení práce pro J. B., kterou mu k podpisu dovezl jednatelův bratr. J.B. byl v řízení vyslechnut jako svědek, uvedl, že měl dohodu o provedení práce, v den kontroly vtrhla do herny spousta lidí včetně policistů, zmatkoval a nemluvil pravdu. Na výzvu správních orgánů k doložení dokladu o zaplacení srážkové daně žalobce předložil výplatní lístky J. B. za leden a únor 2013. Rozhodnutí správního orgánu 1. stupně ze dne 9.12.2013 označilo pozdější svědeckou výpověď J. B. za nepravděpodobnou a čestná prohlášení za účelová, když nemohou prokazovat existenci B. dohody o provedení práce v době kontroly. Výslechy osob, které podaly čestná prohlášení, správní orgán neprovedl proto, že by byly shodné s čestnými prohlášeními. Navíc podle správního orgánu nelze vyloučit ovlivnění těchto bývalých či současných zaměstnanců jednatelem žalobce. Vyslechnut nebyl ani jednatelův bratr (který měl být u podpisu dohody B. – pozn. soudu), protože je to jednatelův bratr a mělo jít o dohodu, která podle správního orgánu neexistovala. Předložené výplatní pásky správní orgán nijak nevyhodnotil. Takto koncipované rozhodnutí potvrdil žalovaný napadeným rozhodnutím.

Podle § 5 písm. e) bodu 1 zákona o zaměstnanosti, pro účely tohoto zákona se rozumí nelegální prací výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah.

Problematikou nelegální práce v souvislosti se správními delikty podle zákona o zaměstnanosti se Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) zabývá rozsáhle a dlouhodobě. Ve stěžejním rozhodnutí ze dne 13.2.2014 č.j. -35 se NSS věnoval otázce, co je nutno považovat za závislou práci z hlediska (ve znění účinném od 1.1.2012): „Společným rysem a jakýmsi leitmotivem všech znaků závislé práce vymezených (nově) v , je osobní či hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli. Tyto znaky slouží k odlišení závislé práce od jiných ekonomických aktivit (zejména samostatného podnikání), ale také od aktivit jiného charakteru (zejména mezilidské výpomoci). Proto musí správní orgány při postihování nelegální práce v řízení obviněnému prokázat naplnění všech těchto znaků – zaměstnanec osobně a soustavně vykonává práci jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů, přičemž se vůči zaměstnavateli nachází v podřízeném vztahu. Odměna tedy sice přísně vzato nepředstavuje samostatný definiční znak závislé práce (jde o povinnost, která zaměstnavateli na základě výkonu práce vzniká), avšak pokud jedna osoba poskytne nebo přislíbí druhé za její činnost odměnu, jde o významnou skutečnost pro posouzení, zda mezi nimi existuje vztah nadřízenosti a podřízenosti vyplývající z hospodářské závislosti zaměstnance na zaměstnavateli.“

Krajský soud – stejně jako žalobce v žalobě – připomíná, že správní orgány zde vedly řízení o správním deliktu, avšak v žádném případě nedostály svým povinnostem s tím spojeným. Je zcela nepřípustné a proti právním předpisům, aby správní orgán předjímal, co uvedou navržení svědci, případně je nevyslechl s poukazem na jejich vztah k žalobci. Je nemyslitelné, aby se správní orgán vůbec nezabýval předloženými důkazy (výplatní pásky). Odůvodnění rozhodnutí správního orgánu 1. stupně je nedostatečné a v dané deliktní věci neobstojí, žalovaný přitom nijak nepřispěl k nápravě této situace.

Krajský soud proto zrušil napadené rozhodnutí žalovaného v souladu s a c) pro nedostatek důvodů rozhodnutí a vady v procesním postupu a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.

Krajský soud zároveň připomíná nález Ústavního soudu sp. zn. , kterým byl zrušen § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti ve slovech „nejméně však ve výši 250 000 Kč“. Pokud po doplněném řízení dospějí správní orgány k závěru, že žalobce spáchal správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti, budou se zabývat výší pokuty již ve světle zmíněného nálezu Ústavního soudu.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle , když náklady procesně úspěšného žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek 3.000,- Kč a náklady právního zastoupení žalobce (2 úkony právní služby po 3.100,- Kč a 2x režijní paušál po 300,- Kč – převzetí věci, sepis žaloby, dále 21% DPH). Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11.228,- Kč, a to dle ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ) k rukám advokáta, který ho v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě a , týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. , , ), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 12. března 2015

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu